Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Tržnice. Přísně účelová funkční stavba. Hlavní hala je trojlodní, 60 m dlouhá, 32,5 m široká střední loď haly má rozpětí 18,4 m. Výška budovy bez středové věžičky činí 15,4 m, vrcholek věžičky je 22 m nad úrovní podlahy haly. Na jižním průčelí přístavba o rozměrech 32,2 x 6,5 m. Pilíř, stropy a opěrné rámy ze železobetonu. Stavba je v plném rozsahu podsklepena. V roce 1931 a v 70. letech 20. století byly provedeny stavební úpravy. Tržnice je dosud v provozu.
Hotel Národní dům. Eklektická stavba s bohatou plastickou výzdobou interiérů. Průčelním rizalitem prochází přes 3 patra arkýř, tvořící v 1. podlaží arkádu. V interiéru sál s balkonem a galerií a bohatý plastický dekor ve dřevě i štukatuře, ocelová opona, původní jevištní technika, kované zábradlí na balkonech i schodištích. Budova není využívána a chátrá.
Hotel Beseda. Hotel byl zbudován z iniciativy Dr. Emanuela Engela jako středisko kulturně osvětové činnosti českého národa, za 1. republiky pak sloužil jako hotel. Nárožní třípatrový dům.
Pětiobloukový silniční kamenný most císaře Františka Josefa přes řeku Ohři (dnešní český název Chebský most je chybným překladem obecného názvu Egerbrücke = most přes Ohři) z roku 1869 severozápadně od centra Karlových Var. Most spojil tehdejší náměstí císaře Josefa na pravé straně řeky s obcí Rybáře na protější levé straně. V letech 1891–1892 byly chodníky po obou stranách mostu rozšířeny vyložením na kamenné konzoly a opatřeny novým železným zábradlím. V letech 1903–1904 byla vozovka zvednuta o 0,75 m a mostovka byla oboustranně rozšířena o ocelové chodníky, čímž byly zrušeny kamenné konzoly z roku 1892. Celková šířka se tím zvětšila na téměř 11 m. V roce 1985 byl po havárii rekonstruován, chodníky jsou po této opravě železobetonové s ocelovým zábradlím. V letech 1906–1914 vznikl projekt na zřízení pouliční elektrické dráhy na mostě, nebyl však realizován. Celková délka mostu dnes činí 111,2 metru a šířka (včetně chodníků) 8,8 metru. Rozpětí všech oblouků je kolem 17,5 metru. Tři pilíře jsou ve vodě, jeden jižní na břehu. Nad středovými pilíři jsou umístěny kamenicky ztvárněné kartuše kruhového tvaru.
Činžovní dům Mona Lisa. Obytné domy Mona Lisa a Am Lido byly postaveny v letech 1911-1912 městským stavitelem Josefem Waldertem. Fasády (zrcadlově orientované) jsou řešené v duchu pozdní secese s geometrickým dekorem a hrubou strukturou na tektonických článcích. Čtyřpodlažní rohový dům s obytnou mansardou, podsklepený.
Činžovní dům Am Lido. Obytné domy Mona Lisa a Am Lido byly postaveny v letech 1911–1912 městským stavitelem Josefem Waldertem. Fasády (zrcadlově orientované) jsou řešené v duchu pozdní secese s geometrickým dekorem a hrubou strukturou na tektonických článcích.
Kaplička Ecce Homo. Drobná kaple obdélného půdorysu o šíři 3,39 m a délce 2,42 m. Objekt má sedlovou střechu o nevelkém spádu. Střešní krytina (plech) v současnosti zcela schází. Orientace hřebene střechy probíhá přibližně ve směru jihozápad – severovýchod. Hlavním průčelím je průčelí jihozápadní. Mobiliář kaple se nedochoval. Pouze na severozápadní stěně interiéru se dochovalo precizně provedené štukové zrcadlo s komplikovaně ztvárněným frontonem v principu segmentového tvaru, v jehož ploše se nachází nápis „Ecce homo“. V ploše zrcadla byl nejspíše umístěn obraz (či reliéf) s výjevem trpícího Krista. Interiér kaple je aktuálně vybílen, tento nátěr je ovšem již zcela dožilý (2013).
Poznámka: Původně byla zapsána jako kaplička sv. Vavřince. Monumnet uvádí umístění „mezi ul. Bezručova a nábř. J. Palacha“. Památkově chráněno od 5. února 1964.
Vila Skt. Georg, zahrada. Vlastní vila stavitele Julia Srba z roku 1932, nazvaná Skt. Georg, je typickým příkladem meziválečné moderní architektury s prvky art deco, rozvíjené v širokém pásmu severozápadních Čech. Z kubické hranolové hmoty třípatrové vily vystupují směrem k centru křížení ulic polygonální nárožní arkýře s reliéfy hrajících si dětí vložené do zkosených parapetů oken druhého patra, které stavbě naprosto dominují.
Vila Preciosa postavená v 90. letech 19. století ve stylu vznosné francouzské neorenesance pro stavitele Josefa Walderta. Přípravná plánová dokumentace pochází z roku 1902.
Vila Becher, oplocení, zahrada, garáž. Honosná rodinná vila Gustava Bechera, postavená v secesním slohu roku 1914 podle návrhu karlovarského architekta Karla Hellera. Vnitřní dispozice je typu tzv. anglosaské cottage. Dvoupodlažní budova s mansardami je postavena na vcelku pravidelném čtvercovém půdorysu, z něhož vystupují pouze oblé tvary vstupního schodiště a zimní zahrady.
Lázeňský dům Lázně V. - Alžbětiny lázně se Smetanovými sady. Objekt byl vybudován v letech 1904–1906 jako Alžbětiny lázně na okraji městských (dnes Smetanových) sadů jako monumentální, přísně osově komponovaná architektura zámeckého typu na čtyřkřídlé dispozici. Zadní trakt, uzavírající vnitřní nádvoří, byl doplněn na počátku 20. let 20. století. Lázně V. byly postaveny podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu Ing. Franze Drobneho.
Socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní pískovcová socha světce v životní velikosti z roku 1728, stojí na mladším jednoduchém hranolovém podstavci bez nápisu či reliéfu. Autorsky je neurčená. Třikrát byla přemístěna, na současné místo roku 1909.
Poznámka: MonumNet uvádí umístění „mezi řekou Teplá a Smetanovými sady“ Památkově chráněno od 5. února 1964.
z kolonády, která probíhá rovnoběžně se sadovým průčelím Vojenského lázeňského ústavu, v jehož suterénu je vývěr vlastního pramene
z plastiky dívky vyhotovené z bílého mramoru a z masivní žulové dekorativní vázy s úzkým hrdlem a dvěma malými oušky
Práce českých dělníků blanenských železáren, podle návrhu architektů Fellnera a Helmera, jejichž další prací je již zde jen Tržní kolonáda; obdobná Vřídelní kolonáda byla za Hitlera odstraněna. Památkově chráněno od 23. října 1973.
Lázeňský dům - vojenský ústav lázeňský. Třípatrová čtyřkřídlá volně stojící budova postavená v letech 1853–1855 podle projektu hraběte B. W. Hagenauera. V roce 1905 fasády doplněny vysokým pilastrovým řádem s ionskými hlavicemi a sochařskou výzdobou. Dostavba třetího patra vznikla až v roce 1924.
třípatrová volně stojící budova krytá sedlovými plochými střechami
Lázeňský dům - Lázně III. Budova lázní postavená v letech 1864–1867 dle projektu architektů Haina, Rennera a Labitzkého v romantickém slohu ve stylu anglické zámecké gotiky, raného historismu s pseudogotickými a pseudorománskými motivy. Jedná se o patrovou budovu souměrné dispozice na obdélném půdorysu se dvěma vnitřními dvory.
Cizinecký špitál sv. Bernarda postavil v letech 1806–1809 Wenzel Stöhr podle projektu stavitele Arense z Hamburku. Roku 1892 byl plně nahrazen špitálem novým. Poté sloužil jako administrativní budova s kancelářemi městského stavebního úřadu. Demolován v roce 1963.
Poznámka: Parcelní číslo ani adresa v MonumNetu neuvedeny. Původně zapsáno jako zámecká kolonáda. Na historickém snímku jde o dům zcela vlevo, za pramenem Svoboda. Památkově chráněno od 5. února 1964. Památková ochrana zrušena 28. ledna 1980.
Barokní pískovcová socha sv. Bernarda z Clairvaux z roku 1706 s charakteristickými atributy, autorsky neurčená. Roku 1891 byla přemístěna ze skalního masivu odstraněného pro úpravy nábřeží a Mlýnské kolonády na zbylou část skály.
Mlýnská kolonáda. Stavba vlastní kolonády byla dokončena po 10 letech roku 1881, architektem byl Josef Zítek. Trojtraktová dispozice s použitím korintského řádu kryje pět pramenů. Sochařskou výzdobu, alegorické sochy měsíců roku, zhotovili Alfred Schreiber a Karl Wilfert.
Muzeum - dům U Zlatého klíče. Dům byl postaven v letech 1835–1836 na místě starého mlýna, fasáda byla upravena v letech 1889–1893 podle návrhu stavitele Konráda Eckla v neorenesančním stylu. V domě měl svou ordinaci lékař Karl David Becher, za kterým sem docházel Karel Marx. Řadový třípatrový dům o 9 osách, se střešní nástavbou, v šíři 1 osy vysunutý z uliční řady. Přízemí je otevřeno moderním podloubím s rovnými překlady, spočívajícími na pilířích, obložených mramorem pod kordonovou římsou nápis "U Zlatého klíče".
Lázeňský dům Paderewski. Jeden z mála lázeňských domů ve městě, který si dochoval svoji původní dispozici, doklad lázeňské výstavby reprezentačních domů poloviny 19. století. Dům o třech poschodích s mansardovou střešní nástavbou, se sedmi okny v každém poschodí.
Městský dům Černý orel. Řadový, dvoupatrový barokní dům lichoběžníkového půdorysu, pocházející z prvého většího stavebního rozmachu Karlových Varů na levém břehu řeky Teplé. Byl postaven v roce 1704 a přetrval na svém místě v původní podobě.
Lázeňský dům Wolker. Dům železobetonové konstrukce s náročně vybaveným interiérem vestibulu. Dům je pětipatrový, s pětiosým průčelím. Postaven roku 1930, architekt Karl Ernstberger.
V roce 1988 byl dům zbořen. Dnes na jeho místě stojí přízemní polygonální stánek s názvem U Bílého lva.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Snímek zachycuje stánek s názvem U Bílého lva, stojící na místě zbořeného lázeňského domu Bílý lev čp. 36. Památkově chráněno od 5. února 1964. Památková ochrana zrušena 22. května 1985.
Lázeňský dům Atlantic. Nárožní dům postaven v letech 1912–1914. Stavba s železobetonovým monolitickým skeletem a nepříliš obvyklým užitím architektonické formy ovlivněné stylem art deco.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Na několika stupních umístěný hladký sokl nad půdorysem trojúhelníka, s konkávně probranými a šikmo okosenými rohy, je ukončen profilovanou římsou. Na ní jsou na nárožích osazeny sochy sv. Vojtěcha, Augustina a Floriana. Na ukončující římse sedí figury andílků s emblémy víry, naděje a lásky. Ve středu je osazena na nízké podnoži zeměkoule, nesoucí oblak se sedícími postavami Krista s křížem a Boha - Otce se žezlem, mezi nimi o něco níže na srpku měsíce stojící postava Panny Marie se sepjatýma rukama, nad jejíž hlavou figury hlavní skupinu drží kovovou korunu. Celek uzavírá kovová svatozář ve tvaru trojúhelníka s letící holubicí uprostřed. Na patě západního boku soklu vyrytý nápis: ERECT. J. WENDA 1716.
Tržní kolonáda. Typická elektická stavba z konce 19. století od předních vídeňských architektů s motivy romantiky, anglické pozdní gotiky a italského vrcholného baroka (nika - A. Pozzo). Areál se skládá z protáhlé stavby podél jedné strany Tržiště (pod Zámeckým vrchem), shodně s ulicí v půdoryse mírně zalomena, je řešena jako široká loggie otevřená do ulice, a ze schodiště, kterým lze jít z obou stran na místo vyvěrání Tržního pramene.
Částečně dochovaný hrad přestavěný na městskou věž. Třípatrová hranolová věž umístěná na strmé skále nad Tržištěm. Pozůstatek hradu císaře Karla IV. Po požáru v roce 1604 sloužila jako městská hláska. Poslední významná úprava provedena v roce 1911 v rámci stavby kolonády Zámeckého pramene dle projektu F. Ohmanna. Věž krytá stanovou střechou, ukončenou lucernou s cibulovou bání; ve vrcholu se nachází větrná růžice
Lázeňský dům Kladno. Původní název byl Börse (Bursa), poté Kladno a dnes Kučera. Vystavěn v letech 1894–1895 dle projektu Karla Hellera v duchu italské neorenesance. Úpravou prošel v letech 1910 a 1922 podle návrhu Maxe Kellera. Původně obytný dům, dnes využíván jako hotel. Čtyřpatrový dům v řadové zástavbě. Páté patro v obytném podkroví, ve velkém uličním vikýři. Průčelí pětiosé, poměrně úzké na svou výšku.
Městský dům U Tří mouřenínů. Po formální stránce umírněná, avšak působivá stavba. Čtyřpatrový objekt o pěti okenních osách s mansardou. V přízemí je prodejna, vedle zalamovaného vstupního portálu s reliéfními postavami dvou mouřenínů je pamětní deska Goethova pobytu v Karlových Varech.
Měšťanský dům. Tříosý řadový dvoupatrový měšťanský dům na úzké, hloubkově orientované parcele přímo proti staré radnici na Tržišti. Je hrázděné konstrukce, v přízemí v zadním traktu je klenba. První zmínky o domu nazvaném Sedm planet, podle symbolů tehdy známých planet umístěných na fasádě, pocházejí z roku 1756. Podle zachovaných hrázděných konstrukcí, v podstatné části s výpletem a mazaninou, lze datovat objekt do období vrcholného či pozdního baroka po velkém požáru města roku 1759.
Činžovní dům Perun. Jeden z nejstarších domů v této části města. Nejstarší zmínka o jeho existenci je z roku 1835, postaven byl ale určitě mnohem dříve. Na dům navazuje přístavek z litinové konstrukce. V letech 1864–1865 hostil tento dům ve svých zdech německého kancléře Otto von Bismarck, protože v této době patřil mezi nejlepší a nejvýstavnější domy v Karlových Varech. V přízemí domu se nachází barokní valené klenby.
Činžovní dům, dílo františkolázeňského architekta Gustava Wiedermanna, který mimo jiné postavil pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla na třídě Krále Jiřího v Karlových Varech nebo pravoslavný kostel sv. Olgy ve Františkových Lázních. Objekt je postaven na téměř obdélném půdoryse s jedním zkoseným nárožím a rizalitem. Hlavní uliční průčelí orientované na severozápad je sedmiosé, do jeho střední osy v přízemí je vsazen hlavní vstup do objektu.
Dům „Zlatý jelen“ (Goldener Hirsch) se zděným přízemím a hrázděným patrem lze slohově zařadit na přelom baroka a klasicismu a dle konstrukcí lze objekt datovat na přelom 18. a 19. století, vnější úprava pak pochází z 80. let 19. století.
V jádru klasicistní objekt, s dochovanou dispozicí, vystavěný v letech 1818–1823 jako obytný dům, později sloužil jako dům lázeňský. Současná podoba pochází z doby úprav ve 2. polovině 19. století.
Městský dům. Mohutný nárožní dům, který má tři patra. Má střídmou kompozici s balkony na konzolách a skupinou štítů. Architektonizované je i dvorní průčelí.
Kostel sv. Lukáše. Původně anglikánský kostel sv. Lukáše byl postavený v letech 1876–1877 v novogotickém slohu, karlovarským stavitelem Josefem Slowakem podle plánů lipského stavebního rady Dr. Oskara Mothese. Vychází ze seversky cítěného novogotického projevu architektury s uplatněním režného cihelného zdiva a výraznou, zčásti dřevěnou zvonicí. Na křížovém půdorysu základní dispozici kostela tvoří 30 m dlouhá hlavní loď, orientovaná od západu k východu. Nad křížením hlavní a příčné lodi zčásti zděná a zčásti dřevěná kupole.
Schwarzova kaple. Volně stojící drobná zděná omítaná stavba zhruba čtvercového půdorysu se štítem nad průčelím a sedlovou střechou krytou taškami bobrovkami. Objevuje se na Goethových kresbách Karlových Varů.
Sanatorium - dům Thomayer, původně Savoy-Westend Hotel. Stavba vilového charakteru, sloužící jako lázeňské sanatorium. Typická vilová architektura romanticko-eklekticistního historismu. Objekt je postaven na nepravidelném, ale zhruba obdélném půdorysu. Je třípatrový, se zvýšeným přízemím a podkrovím. Hmota stavby je doplněna četnými rizality, arkýři, balkony, věžemi i věžičkami, cimbuřím apod. Postavena 1896–1897.
Vila Ahlan, původně Splendid. Objekt na nepravidelném půdorysu, dvoupatrový se suterénem, zvýšeným přízemím a podkrovím. Hmota stavby je doplněna mohutnou věží, arkýři, rizalitem, balkony apod.
Pravoslavný kostel, předložené schodiště, zahrada. Stavba pravoslavného chrámu sv. Petra a Pavla probíhala v letech 1893–1897 podle projektu architekta G. Wiedermanna z Františkových Lázní. Výraz exteriéru i interiéru námětově čerpal z byzantsko-ruských sakrálních staveb, a to zejména chrámu v Ostankinu u Moskvy.
Villa Ritter, dříve lázeňský dům Brno. Areál postavený roku 1897 jako lázeňské sanatorium lékaře MUDr. Adolfa Rittera, architektem byl A. Exter, fasádní projekt vypracoval architekt F. Hessemer. Areál sestává z hlavního objektu vilového charakteru, zahrady a oplocení s pavilonem v nároží.
Lázeňský dům Trocnov, zahrada, oplocení. Původně vystavěno v letech 1897–1899 z podnětu evangelického pastora Camilla Fellera jako areál evangelického hospicu. Areál sestává z vlastní lázeňské budovy a přilehlé zahrady ohrazené dekorativním oplocením.
Lázeňský dům Vyšehrad, zahrada. Majestátní vila postavená podle plánů architekta R. Příhody z roku 1899 v duchu novoromantismu. V současné době slouží jako hotel a je funkčně propojen se sousedním objektem čp. 1096.
Měšťanský dům Strauss vystavěný pravděpodobně mezi lety 1760-1780 na místě starší stavby, která byla zničena požárem. Historicky a stavebně souvisel se sousedním domem čp. 348, se kterým nesl společný název Goldener Strauss, teprve roku 1803 jsou názvy pro objekty rozlišeny (Goldene Krone a Goldener Strauss). Stavba o čtyřech okenních osách, boční průčelí má šest okenních os, z toho tři osy slepých oken. Střecha mansardová. Datum zboření v Památkovém katalogu neuvedeno, dnes na místě obou staveb stojí dům Stará Louka 2150/22.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet i Památkový katalog uvádějí název ulice Dukelských hrdinů. Snímek zachycuje volnou repliku domů Goldene Krone a Goldener Strauss, v jehož případě jde o dům vpravo. Památkově chráněno od roku 1981. Památková ochrana zrušena 17. července 1987.
Měšťanský dům Zlatá Koruna vystavěný pravděpodobně mezi lety 1760–1780 na místě starší stavby, která byla zničena požárem. Historicky a stavebně souvisel se sousedním domem čp. 349, se kterým nesl společný název Goldener Strauss, teprve roku 1803 jsou názvy pro objekty rozlišeny (Goldene Krone a Goldener Strauss). Stavba o pěti okenních osách. Datum zboření v Památkovém katalogu neuvedeno, dnes na místě obou staveb stojí dům Stará Louka 2150/22.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet i Památkový katalog uvádějí název ulice Dukelských hrdinů. Snímek zachycuje volnou repliku domu Goldene Krone (vystavěnou spolu s replikou domu Goldener Strauss pod společným čp. 2150). Památkově chráněno od roku 1981. Památková ochrana zrušena 17. července 1987.
Lázeňský dům Elefant. Postavený ke konci 18. století na místě dvou starších domů. Adaptován v roce 1913 dle architekta J. Vietha. Třípatrový, respektive čtyřpatrový (mansarda) dům, průčelí je devítiosé.
Lázeňský dům Palacký. Dům je třípatrový, průčelí je pětiosé. Nad arkýřem je v ose průčelí strmý štít, vyvrcholený osmibokou vížkou, gotizujících tvarů, uvnitř je segmentové okno, nad ním je štuková kartuše s letopočtem 1884. Zbytky leptaných skel jsou dole u oken schodiště, datace 1885.
Lázeňský dům Petr Veliký. Frontový třípatrový uliční dům, průčelí čtyřosé. Uvnitř za kyvnými dveřmi ke schodišti vlevo pamětní deska z černé žuly se zlatými písmeny na pobyt ruského císaře Petra I. Na skleněné tabulce kyvných dveří ke schodišti je letopočet 1894.
Grandhotel Pupp. Jádrem komplexu byl Český sál, pocházející z doby před rokem 1715. Pronikavými přestavbami začal komplex procházet v 70. letech 19. století, kdy okolní budovy získali bratři Puppovi a vystavěli četné novostavby. Po demolici dalších budov byl v letech 1892–1893 postaven podle plánů vídeňských architektů Příhody a Němečka ve stylu vznosné francouzské neorenesance. Soubor jednotlivých budov Grandhotelu byl do dnešní podoby scelen v neobarokní palác v roce 1907. V roce 1936 se Puppům podařilo koupit poslední nárožní dům Boží oko a ještě před začátkem 2. světové války ho architektonicky začlenit do příčného křídla Grandhotelu. Hlavní hotelová křídla jsou budována na půdorysu písmene T, za nimi leží hospodářské a provozně technické stavby hotelu. V přízemí levého křídla je představen prosklený prostor restaurace spojující Grandhotel se sousedním Park hotelem.
Pomník - památník F. Schillera. Pískovcový secesní pomník, postavený z podnětu karlovarského okrašlovacího spolku roku 1909, je dílem vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Reliéf vytvořil karlovarský sochař Max Hiller. Památník je vestavěn do stráně při Goethově stezce. Na kruhové, z kvádrů pískovcových vyzděné podezdívce jsou do půlkruhu vztyčeny hladké hranolové pilíře a sloupy, zdobené jemnými reliéfy v místech hlavic; nesou rovný profilovaný překlad, na konci půlkruhu doplněný 2 antikizujícími maskami. Na překladu je rytý letopočet narození a úmrtí básníka a jméno Schiller. Uprostřed plošiny stojí nečleněná z kamenů vyzděná stéla, ukončená trojúhelným tympanonem; do její čelní strany je vsazen vápencový reliéf s hlavou básníka z profilu, kterou doprovází drobná figurka génia. Při dolním okraji se nachází nápis se jménem. Na plošinu je přístup po schodišti ze strany svahu.
Pomník - busta Adama Mickiewicze. Bronzová busta na vysokém hranolovém podstavci z červené žuly od malíře a sochaře Břetislava Wernera z roku 1947. Nahradila původní značně poničenou bustu z roku 1897 od polského sochaře Tadeusze Barącze.
Pomník - mramorová busta J. W. Goetha od sochaře prof. Adolfa von Donndorfa ze Stuttgartu z roku 1883. Vystavěna byla na památku 13 Goethových návštěv města z podnětu MUDr. Mathiase Foerstera, ředitele cizineckého špitálu sv. Bernarda pro chudé. Původně stávala v Puppově aleji před parkhotelem Pupp. Roku 1946 byla busta odstraněna a uložena v muzeu, podstavec (vysoký, zdobený, profilovaný, hranolový s antikizující reliéfní deskou a nápisem „GOETHE“ na přední straně) byl pravděpodobně zničen. Od roku 1952 stojí busta na současném místě na novodobém podstavci.
Pomník B. Smetany. Bronzová plastika skladatele v životní velikosti na žulovém hranolovém soklu. Autorem je akademický sochař J. Wagner a K. Barták. Slavnostně byla odhalena 4. června 1950. Základní kámen byl položen v roce 1946 a sádrový model odlit již v roce 1938. Na třech stupních nepravidelné velikosti je krychle tvořící vlastní podnož pro bronzovou plastiku skladatele, který sedí na skalisku, v klíně mu leží kniha s nápisem „Český národ neskoná“, v pravé ruce drží ratolest vavřínu v levici list z partitury.
Pomník L. van Beethovena. Žulový pomník s bronzovou plastikou byl slavnostně odhalen 29. září 1929 na místě pomníku císaře Františka Josefa I., který byl krátce po vzniku Československa odstraněn. Autorem je karlovarský sochař Hugo Uher. Pomník je vyhotoven z petrohradské žuly. Na vyvýšené půlkruhové plošině, opatřené masivním kamenným zábradlím, na čelech ukončeným srostlicemi žulových hranolů, je umístěn v ose půlpalcový hladký podstavec, v horní části dvakrát odstupněný a opatřený nápisem "Beethoven". Na podstavci umístěna bronzová plastika mistra kráčejícího jakoby proti větru. Původně měl pomník dvě bronzové reliéfní alegorické desky znázorňující blahodárné působení hudby na lásku i útěchu, kterou hudba zmírňuje žal. Ty byly roku 1946 odstraněny a pravděpodobně zničeny. Roku 2012 byly na pomník osazeny jejich repliky z tvrzeného plastu s bronzovou patinou, autorem je nejdecký výtvarník a sochař Heřman Kouba.
Jiná lázeňská stavba - Poštovní dvůr. Empirová stavba, budovaná jako výletní středisko pro zámožné hosty Karlových Var na konci 18. a počátkem 19. století. Po architektonické stránce jde o málo nadprůměrnou empirovou stavbu a typickým empirovým průčelím se schodištěm a přistavným pavilonem. Hlavní budova měla a dosud je zachován representační sál s balustrádou a sloupovím, sál je zdoben významnou freskou malíře J. Kramolína, tvořícího v pozdně barokovém slohu.
Socha Karla IV. Sochu nechal zhotovit roku 1739 apelační rada von Schuppig jako poděkování za úspěšnou léčbu v lázních. Původně byla umístěna na nároží bývalé budovy radnice uprostřed města, na dnešní místo přenesena roku 1936.
Poznámka: MonumNet uvádí sochu Karla VI. Památkově chráněno od 5. února 1964.
Kostel sv. Ondřeje s Mozartovými sady: Kostel vznikl někdy kolem roku 1500. Z této doby se snad zachovalo obvodové zdivo lodi a presbytáře. Zásadně přestavěn byl v roce 1840 (nebo 1841). V lodi byl upravený vstup a okna, postavená nová kruchta a vyzděný štít, jako novostavba vznikl přístavek se sakristií. Někdy mezi lety 1967 a 1989 byla provedena celková rekonstrukce kostela a byla odstraněna parapetní římsa na východní stěně. Prostor kruchty byl rozdělený příčkami na několik místností (zřízení záchodů). V roce 2005 na přístavku byla vyměněna krytina a opraveny fasády.
kostel, parc. 1462
Mozartovy sady s klasicistními náhrobky, parc. 1464
Obchodní dům. Obchodní dům Baťa postavený ve funkcionalistickém slohu v roce 1930 podle návrhu architekta Antonína Vítka stojí na místě staršího domu. Dodnes využíván jako obchodní dům. Objekt je řadový, nepodsklepený, šestipodlažní s plochou střechou. Konstrukčně se jedná o železobetonový monolitický skelet s cihelným výplňovým zdivem a lehkým obvodovým pláštěm v průčelí, který kontrastuje se sousedícími štukovými fasádami.
Lázeňský dům Rubín. Postaven v letech 1896–1897 podle plánů karlovarského architekta Karla Hellera. Příklad vrcholného rozkvětu pozdního historismu s barokizujícím dekorem i secezujícími dívčími bustami. Průčelí je tříosé, třípatrové, s mansardou. Střední část od 1. patra vzhůru výrazně rizalitově vystupuje, po obou stranách z ní v úrovni každého patra vyrůstá balkón téměř v úrovni rizalitu.
Kostel sv. Máří Magdalény, schodiště. Vrcholně barokní děkanský chrám postavený v letech 1732–1736 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera na místě staršího gotického kostela ze 2. poloviny 14. století.
Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od 18. ledna 1964.
Socha sv. Jana Nepomuckého. Pozdně barokní pískovcová socha světce na trojbokém podstavci s věnovacím nápisem v latině, datovaná 1746, autorsky neurčená. Pořízena je z dědictví karlovarského lékaře dr. Franze Bachmanna na památku průtrže mračen a následné velké povodně téhož roku.
Budova spořitelny postavená v centru města v letech 1905–1906 dle plánů karlovarského architekta Otto Stainla v secesním stylu. V roce 1924 objekt rozšířen o přístavbu na místě domu Franconia. Třípatrová nárožní budova s trojdílným segmentovým hlavním vchodem v průčelním rizalitu uzavřeném kupolí. vlevo od rizalitu 3 okenní osy, vpravo čtyři.
Lázeňský dům Terminus. Postaven 1873, demolice na přelomu 20. a 21. století. Mezi roky 2006 a 2012 zastavěno novostavbou.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Snímek zachycuje novostavbu na místě zbořených domů čp. 256 a 260 (pokus o jejich velmi volnou repliku), objekt na místě lázeňského domu Terminus je více vpravo. Památkově chráněno od 26. dubna 1991. Památková ochrana zrušena 13. ledna 1998.
Postaven 1846, demolice na přelomu 20. a 21. století. Mezi roky 2006 a 2012 zastavěno novostavbou.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Snímek zachycuje novostavbu na místě zbořeného měšťanského domu (pokus o velmi volnou repliku původního objektu). Památkově chráněno od 29. března 1991. Památková ochrana zrušena 13. ledna 1998.
Divadlo Vítězslava Nezvala: budova divadla, přístupové schodiště. Městské divadlo bylo postaveno na místě staršího, klasicistního Becherova divadla v letech 1884–1886 podle projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Jeho architektonický výraz je inspirován barokem a rokokem. Volně stojící jednopatrová podélná budova o 8 x 3 osách, krytá mansardovou střechou, doplněnou ozdobnými vikýři (břidlice, plech).
Lázeňský dům Mickiewicz. Uliční trojtrakt spojený trojramenným schodištěm s dvorním traktem. Průčelí čtyřosé se středním arkýřem. Přízemí a 1.patro modernizováno do podoby výkladců v pozdější době. Arkýř probíhající ve středních dvou osách až nad mansardu je lemován pilastry a završen prolamovaným štítem. Okna 2. patra jsou segmentová, v postranních osách balkónová.
Městský dům - muzeum. Budova byla sídlem berního úřadu, okresního soudu a okresního muzea, nyní krajského muzea. Dům je postaven na obdélníkovém základu, je nepodsklepený, protože je postaven přímo na nábřeží říčky Teplé a silně vlhne. Budova je dvoupatrová, vertikálně rozčleněná. Střední rizalit ustupuje cca o 2,5 m do pozadí. Mezi bočními rizality v průčelí je předložené schodiště ke vchodu.
Socha Hygie. Novorenesanční plastika navazující na antické předlohy. Na hladkém pyramidálním podstavci z leštěné žuly je umístěna kovová plastika sedící prostovlasé ženy s antikizujícím účesem. Socha byla původně umístěna u Vřídelní kolonády, později přemístěna do muzea Nová Louka.
Poznámka: MonumNet uvádí parc. 1213, což je budova zámecké kolonády. Památkový katalog má zaměřen bod na parcelu č. 219, budovu Vřídelní kolonády. Muzeum sídlí v budově Nová louka 578/23 (parcela č. 938). Památkově chráněno od 5. února 1964.
Pomník z roku 1957 připomínající tři pobyty Karla Marxe v lázních. Autorem je karlovarský sochař Karel Kuneš. Původně stával u Vřídelní kolonády, před její modernizací byl v 70. letech 20. století přemístěn do parku k Malému Versailles. V 80. letech 20. století byl odstraněn do muzea, v Památkovém katalogu je v lokalizaci uveden definiční bod muzea na Nové louce. Na hnědočerveném mramorovém soklu, hranolový vysoký podstavec s nápisem: "KAREL / MARX / KARLOVY VARY / 1874 / 1875 / 1876". Na něm nadživotní bronzová busta. Na pravé boční straně busty nápis: "K. KUNEŠ 1957 LIL ZUKOVN!P."
Poznámka: Parcelní číslo ani adresa v MonumNetu neuvedeny. Památkově chráněno od 5. února 1964. Památková ochrana zrušena 2. května 1997.
Drobný, samostatně stojící barokní patrový hrázděný dům z 1. poloviny 18. století, postavený na skále bez základů, se sklípkem vtesaným do skály, s podkrovím, zastřešený sedlovou střechou, jeden z posledních příkladů městských domů pozdního baroka.
Lázeňský dům Jiskra. Eklektická stavba poslední třetiny 19. století. Objekt na hluboké parcele se schodištěm ve dvorním prostoru a světlíkem ve středním traktu. Průčelí je čtyřosé, bohatě členěné a zdobené štukaturou.
Labitzkého lávka. Poslední dochovaná ukázka původně rozsáhlého souboru lávek v lázeňském centru. Má dochovanou původní litinovou konstrukci včetně zábradlí. V době povodně ji lze sklopit.
Památkově chráněno od 22. května 1991.
Soubor domů Mariánskolázeňská 5, 13, 27, (31), 35, 37 (Q37340753)
ano
Kategorie „Soubor domů Mariánskolázeňské ulice (Karlovy Vary) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Lázeňský dům Alser. Klasicistní dům zvaný Austria nechala přestavět jeho majitelka Isabella Mieg, roz. Pupp, v letech 1904–1905 podle projektu Karla Hellera. Fasáda prezentuje barokizující secesi s neoklasicistním vysokým pilastrovým řádem.
Lázeňský dům Labitzký. Obytný dům v řadové zástavbě vznikl sloučením a přestavbou dvou či tří historických objektů. Zásadní etapa této přestavby proběhla v roce 1851 a stávající podoba fasády pochází z roku 1867. Podélný trojtrakt se střední chodbou a schodištěm uprostřed zadního traktu. Pravá část objektu vznikala samostatně a k propojení došlo dodatečně. Hlavní část má sedm okenních os, pravá tři.
Památkově chráněno od roku 1981.
Lázeňský dům Albánie
ano
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Lázeňský dům - soubor tří lázeňských domů (Florencie, Dukla, Kyjev). Areál je tvořen dvěma lázeňskými objekty podle osy, kterou tvořily dřívější hranice parcel. Disposiční i konstrukční trojtrakt s krátkým dvorním křídlem.
Poznámka: v rozsahu původních parcel st. 916, 917, 919 a 921 Památkově chráněno od roku 1981.
Lázeňský dům Lázně I (Císařské lázně) s omezením: bez budovy přípravny rašeliny. Nová lázeňská budova byla postavena na místě barokního pivovaru v letech 1893–1895. Plány vytvořili vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Budova v historizujícím stylu francouzské neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry. Volně stojící podélná dvoupatrová budova s příčným jednopatrovým vstupním křídlem; střecha mansardová s vikýři, nad středem vstupního traktu kupole (břidlice, plech).
lázeňská budova čp. 306
při vstupu do objektu sousoší Prasíly a Léčivé síly
Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od 5. února 1964.
Lázeňský dům Horník. Eklektická stavba s bohatou štukovou výzdobou. Budova o pěti podlažích, se suterénem. Trojtrakt s východním dvorním křídlem, průčelí je pětiosé. Tři střední osy tvoří mírně předstupující rizalit, jehož 1. a 2. patrem probíhá arkýř završený balkonem. Okna jsou sdružená do dvojic, jsou v přízemí a 3. patře segmentová, v ostatních pravoúhlá. Krajní osy 1. patra jsou opatřeny balkonem s kamenným zábradlím.
Třípodlažní činžovní dům, jeden z posledních příkladů karlovarské klasicistní architektury, téměř ještě nepoznamenané pozdějšími úpravami, v intaktním stavu s množstvím klasicistních prvků a detailů.
Altán - chrámek kněžny Kuronské, tzv. Dorotein. Na skalnatém výběžku na pravém břehu řeky je vyzděna kruhová podezdívka s kruhovým chrámkem, krytým plechem pobitou střechou. Na hranolových soklících jsou umístěny volné jónské sloupy, nesoucí průběžné kládí s hladkým vlysem a římsou, na níž spočívá střecha. Mezi sokly je zapuštěno jednoduché dřevěné zábradlí. Interiér má prkenný strop. Na skále pod chrámkem je špatně čitelný tesaný nápis: „Dorote en´s Aue – Zum Andeken der durch Erzherzogin von Curland den 21. Juni 1791“.
Smírčí kříž. Nízký monolitický kamenný kříž s krátkými, na konci zaoblenými rameny, vyrůstající z nízké, dole mírně se rozšiřující paty. Na zadní straně je rytý, dnes téměř nečitelný nápis "17…6".
Poznámka: V Památkovém katalogu je zmíněn popis polohy „U Imperialu, na zahradě sanatoria Bellevue č.p. 1357“. MonumNet uvádí umístění „v zahradě Vojenských lázní“, parc. 636. V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu 636/3. Památkově chráněno od 5. února 1964.
Základní škola. Budova I. měšťanské školy byla postavena podle projektu stavitele Richarda Grubera v neorenesančním stylu v letech 1894–1897. Realizaci provedl Ing. Zdarek. V interiéru je zachován v 1. patře velký sál, dnes tělocvična, s neobarokní štukovou dekorací.
Mateřská škola. Architektura 2. poloviny 19. století s dochovaným hodnotným stylovým výrazem, zajímavá též funkčně typologicky. Dům je obdélného půdorysu o rozměrech 20 m x 15 m, orientován je užší stranou do ulice Na vyhlídce.
Jubilejní sloup se sochou Karla IV. od pražského sochaře Josefa Maxe, vztyčený roku 1858 k 500. výročí založení města Karlovy Vary. Císař v levé ruce drží meč připevněný na mohutný pás a v pravé částečně stočenou listinu. Stojí na vysokém korintském sloupu, v němž je umístěná vlastní nosná konstrukce, dnes již novodobá. Celé dílo je ulito ze slitiny zinku, hliníku a olova tzv. zinkalu.
Lützowova vila. Empírová vila kubických forem. Nechal si ji postavit baron Lützow v roce 1854. Je jedním z nejstarších vilových objektů v Karlových Varech i severozápadních Čechách, svým architektonickým řešením se zcela vymyká všem tehdejším zvyklostem a stavbám ve městě. Jednopatrová budova je rozčleněna do tří dílů, jež tvoří masivní nárožní rizality a ustupující převýšená střední část v podobě masivních věžic. Zastřešení je ploché s přímou atikovou zdí s náznakem stínek cimbuří. Směrem k městu je ve střední ose lodžie s pilíři, vynášejícími terasu v patře a předsazené zahradní schodiště. Terasovitá zahrada kolem vily byla upravena v romantizujícím stylu. Má napodobeniny dvou bašt, množství zákoutí, jeskyň, gloriet, pergoly, promenády a altánky. Celý areál významně doplňuje mnoho zajímavých kovových soch zhotovených formou galvanoplastiky, od berlínského sochaře profesora Augusta Kisse. Na jihozápadní straně areálu vily byla vybudována masivní kruhová věžice s vyhlídkou terasou a s plastikou kočky.
Stará Pražská silnice, z toho jen: pozemek parc. č. 434. Označována jako Kunstrasse. Součást historické komunikace spojující obce Hůrku a Rybáře. V letech 1804–1811 byla na popud nejvyššího purkrabího hraběte Rudolfa Chotka vybudována nová příjezdová silnice do města ze směru od Prahy. Silnice zabezpečená mohutnou opěrnou zdí je vedena po vrstevnici s velkou serpentinou. Stavba v délce asi 1,8 km a průměrné šíři kolem 12 m. Jako kulturní památka je vedena její část začínající na okraji Hůrky a končící na okraji lázeňského centra Karlových Varů u bývalého zájezdního hostince „Stadt Lemberk“. Silnice je ve většině délky zbudována jako mohutná terasa s jedním okrajem ležícím na terénu a druhým nad něj výrazně vystupujícím, pouze ve své horní části - při osadě Hůrka - zcela vystupuje nad terén. Vozovka je po straně vybíhající nad terén vynášená mohutnou kamennou opěrnou zdí (v horní části po obou stranách) převážně z neopracovaného lomového kamene, který byl částečně doplňován i opracovanými kamennými kvádry. Opěrné zdi jsou většinou ukončeny kamennými parapetními zídkami, koruna jejich zdiva je krytá kamennými deskami. Ve střední části silnice je její ohraničení tvořeno střídáním kamenných pilířků a kovového trubkového zábradlí. Významnou součástí konstrukce jsou opěrné pilíře, které zlepšují statiku stavby a zároveň tvoří pohledově výrazný architektonický prvek. Součástí silnice jsou i klenuté propustky vodotečí. Vozovka je v současnosti kryta asfaltem, pod ním se ve značné části zachovala historická dlažba.
Hřbitov ústřední (evangelický, katolický, židovský): Karlovarský ústřední hřbitov založený po roce 1864, jehož součástí je budova administrativy a krematorium, katolický hřbitov s márnicí, evangelický a židovský hřbitov. Dochován je zde cenný soubor náhrobků od historizujících po moderní.
administrativní budova Hřbitovní 1070/9a, parc. 3026
Pomník rudoarmějce od Aloise Sopra z roku 1952 ve stylu socialistického realismu stál původně ve Smetanových sadech. Socha byla stržena a v roce 1970 nahrazena replikou, která byla ke konci 80. let 20. století bez podstavce přemístěna na hřbitov k pomníkům padlým ruským hrdinům.
Poznámka: Parcelní číslo ani adresa v MonumNetu neuvedeny. Památkově chráněno od 5. února 1964. Památková ochrana zrušena 17. dubna 1997.
Rozhledna - vyhlídka Johanna Wolfganga Goetha. Výletní restaurace s rozhlednou byla vystavěna z podnětu belgické princezny Stefanie v letech 1888–1889 podle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera v novogotickém stylu s uplatněním režného zdiva. K válcovému tělesu s arkýřem na krakorcích nad hlavním vchodem s ochozem lemovaným cimbuřím přiléhá vyšší štíhlá věž a pravoúhle dvě hranolovité stavby s armovanými nárožími. Nadmořskou výškou 639 metrů nejvýše položená karlovarská vyhlídka.
Vodojem č. I. Objekt vodojemu, který je dnes užíván jako střelnice. Byl dokončen v roce 1882 jako součást tehdy budovaného systému zásobování města pitnou vodou. Vodojem sestává ze dvou klenutých rovnoběžných komor (půdorys - úzký dlouhý obdélník), nacházejících se pod úrovní terénu. Na ně na obou koncích navazují podzemní prostory obdélného půdorysu skryté za vstupními portály. Portály jsou osově symetrické, provedené převážně z kamene, kvalitně řemeslně zpracovaného. Architektonické pojetí portálu lze označit jako eklektismus - využito bylo především gotických a barokních prvků.
Poznámka: MonumNet neuvádí adresu. Památkově chráněno od 29. ledna 1992.
Pomník - busta cara Petra Velikého. Roku 1877 byla na skále s pamětními deskami osazena nadživotní pískovcová busta cara Petra Velikého od pražského sochaře prof. Thomase Seidana. Roku 1909 byla busta nahrazena věrnou kopií. Hrubě otesaný kamenný hranol u paty mírně rozšířený; na němž je válcově probraném podstavci v nadživotní velikosti podaná busta Petra Velikého. Na levé straně je zasazena deska z roku 1900 s francouzskou oslavnou elegií z roku 1835 od polského spisovatele barona Alfreda de Chabot. Na pravé straně je deska s oslavnou elegií v azbuce z roku 1853 od ruského spisovatele Pjotra Andrejeviče Vjazemského, roku 1866 byla deska doplněna českým překladem. Uprostřed je deska z roku 1835 s textem: „Věnováno nejvyšším členům vznešeného ruského carského domu, kteří poctili Karlovy Vary svou návštěvou“. Všechny pamětní desky jsou z černého mramoru a všechny texty jsou zlacené.
Masivní kamenný monolitický hrubě opracovaný smírčí kříž, na západní straně s datací 1567. Jeho stanoviště na tzv. Staré slavkovské cestě je asi původní. Výška kříže je 96 cm, šířka 88 cm, tloušťka je maximálně do 25 cm.
Rozhledna Diana byla postavena roku 1914 u výletní restaurace na Vrchu přátelství. Cihelnou rozhlednu o čtvercovém půdorysu se zkosenými hranami nechala postavit městská rada stavební firmou Františka Fouska podle návrhu architekta Antona Breinla. Vyhlídková věž je položena 562 m n. m., celková výška stavby je 40 m, zastřešený vyhlídkový ochoz ve výšce 35 m je přístupný po 150 schodech točitých vlevo nebo elektrickým výtahem.
Rozhledna - vyhlídka Karla IV. Novogotickou rozhlednu v podobě minaretu nechalo vystavit město Karlovy Vary roku 1876 podle plánů dnes již neznámého autora. Nejstarší karlovarská rozhledna, s původním názvem Vyhlídka Františka Josefa, je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Oktogonální cihlová stavba se základem z kvádrového zdiva má dvě vyhlídková podlaží. K ochozu v přízemí vede jednoramenné přímé schodiště.
Altán - Findlaterův chrámek. Drobný vyhlídkový pavilon postavil roku 1801 Franz Knoll. Dřevěný antikizující chrámek o čtyřech ionských sloupech s apsidálním závěrem je vzácně dochovaným příkladem antikizujících chrámků své doby v Karlových Varech. Nevelká dřevěná obdélná stavba s apsidou, otevřená do údolí Teplé sloupovou arkádou, krytá sedlovou střechou. Průčelí jsou hladká, arkádu tvoří 4 iónské sloupy, nesoucí kladí, a trojúhelníkový tympanon s vloženým zábradlím s balustrádou. V neklenutém interiéru se nachází mělká nika, doplněná dřevěnou průběžnou lavicí.
Zřícenina orientovaného kostela sv. Linharta s obdélným presbytářem. Vznik stavby je datován již do první poloviny 13. století. Poslední zmínky o přilehlé vsi pochází z 16. století, v té době nejspíše zanikl i kostel. kostela se dochovalo pouze obvodové zdivo, do výšky maximálně kolem 3 m nad terén.
Kostel sv. Urbana, schodiště. Jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a hranolovou věží pochází z počátků 16. století. V 19. století prošel obnovou a restaurováním a v letech 1938–1945 sloužil jako německý Památník obětem první světové války.
Střední průmyslová škola keramická. Státní průmyslová škola keramická byla postavena v Karlových Varech-Rybářích v letech 1923–1924 podle návrhu architekta Hermanna Schutta z Teplic. Areál tvoří moderně vybavená školní budova, budova ubytovny, kašna a oplocení.
Budova školy čp. 428
Budova pro ubytování čp. 429
Oplocení
Kašna
Soubor movitého vybavení z let 1925 a 1937
Poznámka: MonumNet uvádí též čo. 12. Památkově chráněno od 11. září 2007. Památková ochrana zrušena 28. července 2018.
Kostel sv. Kříže. Pseudorománský kostel (neorientovaná trojlodní bazilika s transeptem a hranolovou věží) postavený v letech 1904–1906 staviteli Norbertem a Aloisem Sichertovými z Rybář podle plánu K. Schadena.
Porcelánka Karla Knolla, z toho jen: vzorkovna. Vzorkovna byla postavena v secesním stylu v roce 1905 jako součást továrny K. Knolla na porcelán. Objekt jednoduchého půdorysu o rozměrech cca 22 × 20 m. Hlavní prostor zaujímá výstavní hala otevřená přes dvě nadzemní podlaží a osvětlená střešním světlíkem. Ve druhém nadzemním podlaží je v prostoru haly ochoz přístupný po dvouramenném schodišti. Stěny schodišťové věže jsou převýšeny nad vlastní budovu a tato dominanta je zakryta přilbovou střechou. Hlavní prostor budovy je zastřešen mansardovou střechou, pod úrovní vrcholové římsy navazují pultové střechy nižších přístavků.
Stavba nového barokního poutního kostela svaté Anny (na místě staršího) probíhala v letech 1738–1749 podle plánu neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Nástropní malby pocházejí pravděpodobně z počátku 20. století. Ke kostelu patří mariánský sloup – na čtyřbokém soklu s římsou sloup s kompozitní hlavicí, na němž je plastika Madony.
Tvrz - tvrziště. Kruhové tvrziště o průměru cca 60 m je umístěno částečně v rybníku, ze západu je obklopeno močálem. Z větší části je dochován val a příkop, který je zaplaven – je součástí rybníka (z vody vystupuje pouze těleso valu a samotného tvrziště). Lokalita je zarostlá neprostupnou vegetací (křoviny a stromy), dobře rozpoznatelný je pouze západní úsek valu v rybníku. Relativně nejpřístupnější je východní úsek příkopu. Na tvrzišti ve sníženině patrné zdivo z lomového kamene do výšky asi 1 m – jde o zbytky budovy tvrze přibližně čtvercového půdorysu odkryté při archeologickém výzkumu roku 1937. Uvnitř objektu i kolem něj terén změněn vyházenou zeminou a sutí.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště, domnělé archeologické stopy. Pp. 364/1–4, 406/3, 440, 441, 442, 447/1–2, 610/1–2, 611/1. Příhodnost prostředí evokovala možnost existence hradiště, existence památky byla pouze hypotetická (domnělé terénní relikty opevnění + poloha), pozůstatky opevnění či jejich náznaky byly údajně pozorovány v 19. století. Tento předpoklad lze nyní považovat za vyloučený, ani v době zorání plochy roku 1978 nebyly učiněny žádné nálezy. Lokalita již vyškrtnuta ze SAS. Lokalita se nachází na ostrohu (dříve zvaném Gobes) nad levým břehem řeky Rolavy ve směru východ – západ s prudkými jižními, západními a severními svahy. Na východě je výrazná terénní vlna někdy považována za val. Ze všech stran ostrohu vedou železniční tratě, západní svah je částečně odtěžen. Na jižním a severním okraji jsou terasovité úpravy. Bývalo sem situováno slovanské hradiště Sedlec, dosavadní poznatky to však nepotvrdily. Plocha uvažovaného hradiště je velmi rozsáhlá, muselo by jít o značné rozlehlé hradiště.
Kostel Nanebevstoupení Páně: vystavěn roku 1906 podle plánů architekta Hermanna Fiedlera, vysvěcen roku 1909. Mohutná jednolodní neorientovaná novorománská stavba.
Výšinné opevněné sídliště. Bez staveb st. 566, 615, 625/1 (část), 628, pp. 57/1 (část), 197/14, 197/36, 211/1 (část), 211/24–27, 211/31, 212/1, 212/4, 212/5, 298/1 (část), 420/1 (část). Dvoudílné hradiště o celkové ploše cca 2 ha. Jedno z mála slovanských hradišť v oblasti s částečně dochovanými valy. Vlastní hradiště o rozměrech asi 80 × 80 m vymezené obloukovitým valem (či čtvercovým se zaoblenými rohy) na jihu, západě a severu a předhradím s dalším souběžným valem. Od východu je lokalita chráněna strmým srázem k Ohři. Akropole kolem skalnatého vrcholku nad srázem k řece, před vnitřním valem místy zbytky příkopu. Na lokalitě smíšený les a náletový porost. Výzkumy v 1. polovině 20. století – mezolitická chata s kamennými štípanými nástroji, slovanská chata, konstrukce opevnění. Nálezy z mezolitu (také možná z eneolitu), mladší doby bronzové a raného středověku.
Kostel sv. Kateřiny (parc. 1), ohradní zeď (parc. 2). Původně opevněný gotický kostel, prvně zmiňovaný roku 1257, jenž prošel v polovině 15. století přestavbou. Dnešní podoba je ovlivněna úpravami z let 1838–1843. Orientované jednolodí s odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem.
_3.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_-_Karlovy_Vary.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
_(1).jpg)
.jpg)
.jpg)
_a_Goldener_Strauss_(p%C5%AFv._%C4%8Dp._349)_(1).jpg)
_v_r%C3%A1mci_novostavby_%C4%8Dp._2150.jpg)
_23.09.2007_-_panoramio.jpg)
.jpg)
.jpg)
_2009-08-08.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_na_%C3%BAst%C5%99edn%C3%ADm_h%C5%99bitov%C4%9B.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_Ryb%C3%A1%C5%99e,_Karlovy_Vary.JPG)
_Sedlec_(okr._K._Vary).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
