Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Převážně roubený dům s patrem vynášeným podstávkou, s obdélným půdorysem rozšířeným zádveřím a dvorní přístavbou, zakrývá mansardová polovalbová střecha. Dům vystavěný ve 3. čtvrtině 18. století náleží k nejcennějším patrovým roubeným stavbám v regionu.
Nynější jednolodní barokní kostel byl postaven na místě staršího dřevěného kostela v letech 1715–1718 Petrem Pavlem Columbanim. Zařízení pochází vesměs z období rokoka, v interiéru jsou dochovány lustry místní sklárny Elias Palme z roku 1856.
Dům s částečně zděným přízemím a roubeným patrem stojí ve svažitém terénu vyrovnaném opěrnou zdí se schodištěm. Jak nasvědčuje klasicistní tvarosloví, současná podoba objektu pochází z přelomu 18. a 19. století.
Charakteristický zástupce areálu tzv. exportního domu se vyznačuje jeho náročným a reprezentativním provedením všech objektů. Klasicistní komplex z přelomu 18. a 19. století slouží v současnosti jako sídlo Sklářského muzea.
Areál domu s roubeným patrem doplňuje opěrná zeď s oplocením a bránou. Objekt pocházející z roku 1810 charakterizuje klasicistní tvarosloví zdůrazněné precizním provedením kamenicky zpracovaných pískovcových prvků včetně pilířů brány a vstupního portálu.
Dům se zděným přízemím a roubeným patrem krytým dekorativně pojednaným bedněním pochází v současné podobě patrně z počátku 19. století. Výjimečně dochovaný dům s nenarušenými klasicistními formami.
Budova sklářského exportního domu. Rozsáhlý objekt členitého půdorysu doplňuje samostatná kočárovna a relikt oplocení s bránou a úpravou dvora. Klasicistně pojednané stavby z poslední třetiny 18. století pozměnily dílčí úpravy z počátku 20. století. Obytný objekt je obklopen zahradou a zpevněným dvorem před západním průčelím domu. Celý pozemek je ohrazen oplocením, v jehož jižním průběhu zůstala dochována historická pískovcová podezdívka s vjezdovou branou. Celkovou podobu areálu doplňuje drobná stavba kočárny, situovaná severně od obytného domu.
Dobře dochovaný dům s roubeným patrem krytý mansardovou střechou pochází z přelomu 18. a 19. století. Místně charakteristické pojetí klasicistního tvarosloví doprovázejí kamenicky precizně zpracované pískovcová ostění okenních otvorů a portál vstupu.
Místně charakteristická podoba domu s roubeným patrem a mansardovou střechou pochází z přelomu 18. a 19. století. Klasicistní tvarosloví ovlivněné barokní tradicí podtrhují kvalitně provedené kamenické prvky.
Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie z poloviny 18. století se nachází při cestě z Práchně do Kamenického Šenova na jižním úbočí Panské skály. V roce 1924 byl sloup restaurován firmou Eschler a znovu po vandalském poškození v roce 2002.
Litinová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1882 se nachází na místě, kde údajně dříve stávala socha starší, kamenná, kterou roku 1775 nechal vztyčit Johan Gregor Wenzl. ROku 2001 přemístěna, nyní u čp. 118.
Barokní pískovcová socha sv. Františka z Assisi z druhé poloviny 18. století. Stála původně na konci vsi u domu čp. 7, odkud byla přemístěna ke kostelu sv. Vavřince k čp. 125. Roku 1989 byla opravována ak. sochařem Petrem Roztočilem.
Pozdně barokní vesnický kostel sv. Vavřince byl vystavěn na panství Kinských v letech 1780–1781. Roku 1812 byl kostelu věnován zvon ze zrušeného kláštera sv. Michala v Praze na Starém Městě. V roce 1824 byla ke kostelu přistavěna fara.
Drobná kaple čtvercového půdorysu, krytá sedlovou střechou se šindelem. V ose je pravoúhlý portál s nadsvětlíkem. Průčelí je uzavřeno trojúhelným štítem nad profilovou římsou. Prošla výraznějšími stavebními úpravami. Původně valbovou klenbou sklenutý vnitřní prostor s nikou určenou pro oltář nahradily rovné stěny a plochý strop. V roce 2005 přestěhována k Prácheňské ulici (blíže k Panské skále).
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_02.jpg)
_-_socha_u_%C4%8D.p._118.jpg)
_-_socha_u_%C4%8D.p._125.jpg)
_-_kostel.jpg)
