Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve druhé polovině 14. století na místě staršího, filiálního kostela. Byl původně plánován jako jednolodní na pravidelném křížovém půdorysu, později po dostavění presbytáře a příčné lodi proveden jako dvoulodí sklenuté původní obkročnou klenbou na dva pilíře. Roku 1604 byl stavitelem Petrem Vlachem z Vodňan položen základ k druhé věži na jihozápadním nároží. Roku 1649 kostel poničil požár, následně v letech 1652–1654 byl chrám eggenberským stavitelem Petrem Spinetou přestavěn v trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně. 9. září 1867 požár zachvátil velkou kostelní věž. V následujících dvou letech velkou věž přestavěl písecký stavitel Špirhanzl. V letech 1905–1908 byl kostel regotizován dle plánů J. Mockera. Vnitřní úprava byla provedena roku 1938 M. Boháčem. Sakristie je spojena chodbou na obloucích s přilehlou farou. Při severním rameni příčné lodi se nachází obdélníková věžovitá kaple Anděla strážce, na severní straně trojlodí kostnice a při jeho jihozápadním nároží větší třípatrová renesanční věž. Areál kostela je tvořen kostelem, křížem před kostelem, schodištěm na východní straně a ohradní zdí s kovovou mříží. Jedna z nejvyznamnějších jihočeských gotických staveb.
Barokní patrová budova fary je spojena se sakristií kostela Nanebevzetí Panny Marie klenutou chodbou na obloucích s pilíři. Na faru navazuje klenutá brána s gotickým portálem. Areál doplňují hospodářské budovy a špýchar s barokními štíty. Areál je tvořen vlastní budovou fary na jihu, hospodářskými budovami (špýchar, stáje, chlévy) na severozápadní straně a stodolou na východní straně. Na jihu se nachází zahrada ohraničená ohradní kamennou zdí. Na fara navazuje brána s gotickým portálem.
Zámek: Sídlo správy bavorského panství bylo postaveno za rožmberské vlády na konci 16. století. Hlavní zámecká budova upravená za vlády Eggenbergů orientovaná do náměstí, má cenné interiéry včetně konstrukcí (klenuté přízemí a patro, výmalba ústředního prostoru). Formální výraz vtiskla objektu, který je s velkou pravděpodobností zčásti staršího založení, raně barokní úprava. Rozloha parcely naznačuje mladší scelování menších pozemků.
zámek čp. 14. Jednopatrový objekt obdélného půdorysu se obrací východním, devítiosým průčelím do náměstí; budovu kryje zvalbená sedlová střecha. Nad portálem hlavního průčelí jsou malované znaky - eggenberský a schwarzenberský. Tvoří západní partii severní fronty zástavby čtvercového náměstí.
Další části areálu byly vyjmenovány v MonumNetu. Valeně zaklenutým průjezdem je z náměstí přístupný dvůr areálu, obklopený po obvodu hospodářskými objekty. Stavební úpravy budov na východní a severní straně areálu zčásti narušily nebo znehodnotily jejich autentické hodnoty.
Ve středu náměstí je situována kamenná čtvercová kašna datovaná do roku 1742, opravovaná v roce 1869 a následně roku 2006. Hranol kašny je zdoben reliéfy pětilistých růží.
Dům na obdélném půdorysu s novodobým přístavkem zádveří na severní straně, zastřešený sedlovou střechou s omítnutými štíty orientovanými k západu a východu. Dům byl v 80. letech 20. století zmodernizován a přestavěn na obytné účely i s vestavbou do podkroví, zmodernizovaná budova špitálu ztratila památkové hodnoty. Uprostřed jižní fasády býval středověký žulový portál polokruhově zaklenutý, který byl odstraněn, uložen na hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele v Žumberku (okr. České Budějovice)a nahrazen novodobými dvoukřídlovými dveřmi. V roce 2008 byl podán návrh na zrušení památkové ochrany, památkově chráněný by měl zůstat přemístěný kamenný portál. Památkový katalog v závěru popisu uvádí, že „památková ochrana se vztahuje pouze na portál“, ale neuvádí žádné rozhodnutí, kterým by rozsah památkové ochrany byl takto omezen.
Poznámka: Původně zapsáno jako „bývalá kaple a špitál“. Památkově chráněno od roku 1963.
Ocelový železniční most. V roce 2008 byl podán návrh na zrušení památkové ochrany. Železniční ocelový most nesplňuje památkové hodnoty. V Památkovém katalogu není uveden bližší popis ani fotodokumentace.
Areál mlýna s obytnými a hospodářskými budovami byl vybudován pravděpodobně v první polovině 19. století. Ve 30. letech 20. století byla přistavěna elektrárna s turbínou. Architektura staveb jednoduchá s trojúhelnými štíty. Areál mlýna tvoří obytná budova čp. 294 na jihozápadní straně straně. Na obytný dům navazuje vlastní budova mlýna s elektrárnou. Na severozápadní straně se nachází původně hospodářská budova, která byla přestavěna k obytným účelům (dnes čp. 224). Areál je doplněn náhonem - přítokem a odtokem (parc. 876/11 a 876/4).
Původně románský kostel sv. Jiljí z druhé poloviny 12. století byl přestavěný ve 14., 17. a 18. století. Cenný dochovaný interiér s křížovými klenbami na konzolách, valenými klenbami, pozdně gotickým krovem a s prvky (hrotité a sedlové portály, dveře, kování). Kostel na malém návrší při jihozápadním okraji obce je obehnán funkčním hřbitovem, který je ohraničen ohradní zdí s bránou na jihu. Původně románský kostel s lodí a presbytářem byl rozšířen o příčnou loď, půdorysně vytvářející tvar kříže. K presbytáři byla na severu přistavěna sakristie a k lodi márnice a na jihu se nachází přístavek předsíně. V jihozápadním průčelí se nachází hranolová věž.
Lidová kaple sv. Gertrudy se selsko-barokními prvky, na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem a s bohatou štukovou výzdobou je datována do roku 1835. Kaple je situována v lese, zhruba 1 km jihozápadním směrem od vsi Blanice.
Tři pamětní kameny. Dva dochované ze tří pamětních kamenů jsou situované na křižovatce silnic Prachatice a Blanice-Hájek. Jeden z nich - Křížový kámen - byl postaven na místě, kde roku 1520 přepadli a pobili rejtaři kupce a s jejich zbožím ujeli. Mezi kameny byl nově vložen litinový kříž, který není předmětem památkové ochrany.
Výklenková kaplička sv. Vojtěcha. Výklenková zděná kaple na úzkém obdélném půdorysu s trojúhelným štítem, s přední segmentovou nikou a s bočními nikami je datována do první poloviny 19. století. Kaple je situována cca 500 m severním směrem od vsi Blanice.
Přízemní židovský domek s navazující stodůlkou z počátku 19. století. Dům má zachovalou dispozici, hmotu a i historické konstrukce (trámové stropy, krov). Dům čp. 80 je tvořen dvěma na sebe navazujícími objekty - hlavní obytný dům obdélného půdorysu a na něj navazující stodůlka, která je vklíněna mezi dům čp. 80 a čp. 79, vyplňuje tupý úhel mezi nimi. Před vstupní západní průčelí jsou předsazeny dvě malé přístavby zastřešené pultovou střechou navazující na hlavní sedlovou střechu. Tři objekty čp. 81, 80 a 79 bývaly vzájemně propojeny a všechny tři bývaly patrové. Po požáru v roce 1884? došlo ke snížení čp. 80 a 79 a dnes jsou oba dva objekty přízemní.
Židovský patrový dům z počátku 19. století byl upraven, přestavěn ve druhé polovině 20. století na počátku 21. století. Hlavní objekt je z ulice patrový, z východu přízemní (samostatná bytová jednotka). Dům obdélného půdorysu je zastřešen na severní straně valbovou střechou, na jižní sedlovou. Střecha je kryta betonovou krytinou. Před západní fasádu jsou předsazeny dvě přístavby - na severu přízemní objekt se sedlovou střechou (pravděpodobně bývalý hospodářský objekt) a na jihu patrová přístavba s pultovou střechou navazující na hlavní střechu domu. Na východní straně jsou dva menší přístavky zádveří s pultovou střechou.
Přízemní židovský dům drobného charakteru s vestavěným podkrovím a s prostými exteriéry byl postaven na počátku 19. století. V roce 1837 vlastnil dům Moises Bloch a dům sloužil jako škola, synagoga a měl i obytnou část. Objekt byl ve druhé polovině 20. století a patrně i na počátku 21. století upraven, zmodernizován.
Patrový židovský dům vystavený na počátku 19. století v památkově chráněném souboru židovských domů v lokalitě Dolní Židovna u Zlatého potoka. Dům obývalo patrně více rodin. Objekt byl ve druhé polovině 20. století zmodernizován. Dům je patrový, nepodsklepený a je zastřešen sedlovou střechou. Hmotově zachovalý objekt bez výraznější architektonické hodnoty, památková hodnota spočívá zejména v urbanistickém umístění pro zachování charakteru celé uliční zástavby s hustě řazenými jednotlivými židovskými domy. V jižních Čechách se jedná o unikátně zachovalou venkovskou židovskou enklávu s hustou zástavbou domů.
Památkově chráněno od roku 1963. Památková ochrana zrušena 16. července 2019.
Drobný židovský domek situovaný v lokalitě Horní Židovna byl postaven na počátku 19. století. Dům má hladký volutový štít s větracími otvory a s čučkou. Interiér tvoří obytná část se zachovalou černou kuchyní a klenutá hospodářská část.
Drobný židovský dům z počátku 19. století v půdorysném rozložení do L má sedlovou střechu a je výrazově velmi prostý. Přízemní nepodsklepený dům v půdorysném tvaru L má hlavní část domu zastřešenou sedlovou střechou, předsunutá část má střechu pultovou.
Pilířková zděná boží muka sv. Linharta s hranolovou nástavbou a s nikami jsou datována do poloviny 19. století. Umístěna cca 100 m na západ od vsi. Ve východní nice bývala umístěna socha sv. Linharta, v ostatních patrně obrazy malované na plechu.
Židovský hřbitov se nachází jižně od vsi Čichtice, na svahu kopce Hnojnice. Byl založen pravděpodobně kolem poloviny 18. století. Na hřbitově ohraničeným ohradní zdí se dochovalo kolem 230 náhrobků a téměř čtvercová márnice s valbovou střechou.
Mohylník, archeologické stopy. Rozsáhlé mohylové pohřebiště tvořené 65 mohylami bylo využíváno ve střední době bronzové a starší době železné. Část byla prokopána již v 19. století. Ve třech prozkoumaných mohylách byly zjištěny žárové pohřby s nálezy zbraní, šperků a keramických nádob. Mohyly vytvářejí několik skupinek rozptýlených na ploše asi 140 × 120 m. Nacházejí se zde jak malé mohyly o průměru 4–8 m a výšce do 0,6 m, tak velké mohyly o průměru 8–15 m a výšce 1–1,8 m.
Omítnutý kamenný most se čtyřmi oblouky s horní mostovkou a bez zídek byl postaven v 19. století, v roce 2002 byl poškozen povodní a v roce 2005 byl celkově rekonstruován a mírně rozšířen. Při rekonstrukci byly kolem dolní části pilířů zřízeny mohutné betonové obruby, které mají chránit paty pilířů před vymíláním vodou. Most se nachází na jihovýchodním okraji obce Svinětice, přemosťuje Bílský potok a vede po něm silnice II/141.
