Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Kladruby nad Labem 1, 2, 3, 13, 23, E34, 42, 44, 46, 47, 48, 55, 58, 70, 92, Selmice 1, 3, 4, 5, 6, 40, 55, 99, Hlavečník, Semín 50°3′27,35″ s. š., 15°29′6,26″ v. d.
Hřebčín - areál s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně (zámek, kostel sv. Václava, kostel sv. Kříže, stáje, viz spis). Dnes nejstarší kontinuálně existující hřebčín na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora.
k. ú. Kladruby nad Labem
zámek, čp. 1, parc. 2. Původně renesanční pernštejnský letohrádek z poloviny 16. století v koňské oboře, později reprezentativní obytná budova císařského hřebčína, zásadně přestavěná barokně v letech 1722–1724 podle plánů F. M. Kaňky a později. Volně stojící patrová nepodsklepená stavba dvakrát zalomeného půdorysu, k severozápadnímu nároží přiložen kostel.
kostel svatého Václava a Leopolda, parc. 1. Pozdně klasicistní jednolodní kostel z roku 1859, postavený zámeckým polírem Talířem na místě vyhořelé starší, původně renesanční stavby, je stavebně propojen se zámkem a tvoří dominantu ústředního prostoru kladrubského císařského hřebčína.
bývalá zahrada
park, parc. 9. Nevelká parkově upravená plocha navazující na zámeckou budovu, přecházející do okolní kulturní krajiny s alejemi a pastvinami, je pozůstatkem zámeckého parku existujícího již na přelomu 17. a 18. století. Zahrnuje i bývalou zahradu jihovýchodně od zámku.
krucifix, parc. 9
márnice, parc. 20
kostel svatého Kříže, parc. 21
ohradní zeď, parc. 22
budova čp. 44
budova čp. 46
stáje, parc. 29
budova čp. 48 (byty, stáje, sýpka, jízdárna). stáje a sýpky, kočárovna a byty čp. 13, parc. 33
socha sv. Donáta, socha Piety, parc. 34
dům čp. 2
dům čp. 3
odchovna čp. 58
odchovna čp. 70
odchovna, parc. 273/5
odchovna če. 34, parc. 273/6
padok, parc. 288
odojem a budova strojovny, parc. 290
socha sv. Jana Nepomuckého, parc. 299/1
dvůr Josefov čp. 47
dvůr Josefov - stáje, parc. 307, 308
hájenka čp. 92
hájenka čp. 55
hájenka čp. 42
bažantnice Mošnice, parc. 441/2
park, parc. 441/3
řada dalších parcel
k. ú. Selmice
domy čp. 3, 4, 5, 6, 40, 55
socha sv. Gotharda, parc. 120/3
dvůr Františkov čp. 1
lovecká chata Mošnice čp. 99
řada dalších parcel
k. ú. Semín
pp. 832/1
Kladrubský kanál, nově od 6. 8. 2019
k. ú. Hlavečník
pastviny, aleje
Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od 16. března 1964.
Kostel sv. Bartoloměje s farou. Významný venkovský kostel Opatovického kláštera. Typologicky pozoruhodný, odkazuje na pražskou architekturu Karla IV. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století, vysoké „dvorské“ úrovně. Areál doplňuje střízlivá pozdně barokní budova fary s hospodářským dvorem. Kostel stojí ve východní části návsi, severně od komunikace, která návsí prochází. Původně stál na hřbitově, dnes volně v prostoru návsi. Východně od kostela je rozložen venkovský ohrazený farní areál s patrovou zděnou farou a hospodářskými budovami.
kostel: pozoruhodný venkovský kostel z poloviny 14. století, se čtvercovou lodí zaklenutou do střední podpory a s cennými gotickými architektonickými prvky (portál sakristie, sanktuárium) umocňují dochované nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Regotizován 1897.
fara
hospodářská budova: samostatně stojící hospodářská budova z 2. pol. 19. století je charakteristickou součástí venkovského farního hospodářství.
stodola: samostatně stojící průjezdná zděná stodola ze závěru 19. století stojí na obvodu farního dvora
ohradní zeď: historická ohradní zeď propojuje po obvodu dvora jednotlivé budovy farního hospodářství.
Socha sv. Jana Nepomuckého Almužníka. Kvalitní pískovcová socha v životní velikosti ze 30. let 18. století, významného východočeského sochaře J. A. Devotyho, původně určená pro kapli Jména Panny Marie v Hrochově Týnci. Podstavec z roku 1852.
Venkovský dům. Doklad původní roubené zástavby obce, ochuzený o původní zastřešení a zdobnou lomenici. Dochováno dispoziční řešení, konstrukce a řemeslné detaily.
Silniční most. Technická památka z let 1946–1948 spojující Sezemice a Kunětice, most převzat prostřednictvím UNRA po 2. světové válce. Doklad poválečné zahraniční pomoci. Dřevo na piloty a mostovku zajištěno z obecních zdrojů, z chvojeneckých lesů. Most kovové konstrukce značky Balley Bridge, tvořený přímými příhradovými nosníky s I a L profily, rozepřený I profily, na spodní straně ztužen diagonálními táhly. Na koncích kloubově uložen. Vozovka na kovové konstrukci z fošen. Nosné pilíře původně dřevěné, v současnosti ocelové, s ledolamy. Délka mostu cca 85 m, šířka 3,5 m. V roce 1972 byla provedena generální oprava mostu, při níž byla zhotovena nová pilotáž, nájezdy a položena nová dřevěná mostovka.
Poznámka: 2006: znehodnoceno přestavbou, v roce 2010 požádáno o zrušení památkové ochrany z důvodu zániku stavby Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Poznámka: V RÚIAN je adresa přiřazena k Soběslavově ulici, ve skutečnosti stojí fara a kostel spíše u Chvojenecké ulice. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Zděná venkovská polabská usedlost se štítově orientovaným průčelím, jednotně komponovaný celek se symetricky umístěnými budovami, po roce 1800, práce místního mistra ovlivněná empírem. Do návsi je usedlost obrácena štíty obytného stavení vpravo a špýcharu vlevo, mezi nimiž je vložena zděná brána. Zadní stranu dvora uzavírá stodola. Na pozemku, za špýcharem je přestavěná drobná hospodářská stavba (původně pro drůbež) bez památkové hodnoty.
Pozdně barokní fara z roku 1722 s vysokou valbovou střechou a drobným volutovým štítem nad vstupem, s dochovaným dispozičním i konstrukčním řešením včetně kleneb, původních oken, některých dveří a otopného zařízení. Kamenná ohradní zeď navazující na tarasní zeď před farní budovou. K 14. 4. 2014 zrušena památková ochrana dřevěné stodoly-kolny.
Sloup se sochou Panny Marie. Na masívním čtyřbokém soklu s okosenými rohy je postaven sloup se sochou světice. Panna Marie je znázorněna prostovlasá, stojící na zeměkouli, s rukama složenýma k pravému rameni.
Kostel sv. Petra a Pavla. Areál venkovského kostela s dlouhým stavebním vývojem, s raně středověkým jádrem, v převážně barokní podobě z roku 1716, doplněný na hřbitově barokní kostnicí.
kostel. Tradiční hmotové seskupení krátké lodi s odsazeným polygonálním presbytářem a věží při průčelí doplňuje sakristie a protilehlá kaple.
kostnice. Barokní stavba na polygonálním půdorysu s mansardovou šindelovou střechou.