Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Františkánský klášter: barokní klášterní areál s kostelem byl vybudován v letech 1691–1694 podle projektu pražského stavitele Andrea de Quadri (Ondřeje Červenky). Pod klášterním kostelem je umístěna rodová kaple Šternberků (sv. Antonína Paduánského z roku 1698). Severní stranu kláštera obrácenou k silnici tvoří průčelí kostela Stigmatizace sv. Františka Serafinského, k němuž přiléhá patrová budova konventu. Na konvent navazuje ohradní zeď s vjezdovou bránou. Vlevo od kostela pokračuje areál krátkým úsekem ohradní zdi. Na východní straně kostela býval klášterní hřbitov, dnes je zde volná plocha s jednoduchým litinovým křížem. O kus dále na jih stojí sousoší Kalvárie a šternberský erb s kamennými lavicemi. Hřbitov i prostranství se sousoším a erbem jsou ohraničené zdí. Při jižní stěně presbytáře je vstup ho hrobky umístěné pod kostelem. Jižně od kláštera se nachází rozlehlá klášterní zahrada s rybníkem. Celý areál, až na menší severozápadní úsek ohraničený drátěným plotem, vymezuje ohradní zeď, jejíž součástí je výklenková kaple.
klášter, ohradní zeď s branou, výklenková kaple, vnitřní brána (st. 170)
kostel Stigmatizace sv. Františka Serafinského, sousoší Kalvárie, šternberský erb s lavičkami, ohradní zeď (st. 169)
Areál raně barokního zámku ze 17. století s hospodářským dvorem, parkem a salou terrenou se nachází na západní straně náměstí. Od třicetileté války patří zámek rodu Šternberků. Předmětem ochrany je: zámek čp. 1, starý zámek čp. 380, nový zámek čp. 383 a 384, správní budova čp. 381 (zv. Důchod), domek čp. 382, stodola, grotta, park, ohradní zeď a plot s branou. Areál tvoří západní stranu náměstí. Jižní část uzavírá vlastní zámek s parkem, severní předzámčí s plochou zaniklého hospodářského dvora. Vlastní dvoupatrová čtyřkřídlá budova zámku s věží, obrácená hlavním průčelím k severu, je situována na západní straně jižní části. Po západním boku zámku, rovnoběžně s jeho západním křídlem, stojí jednopatrová obdélná budova Starého zámku. Před východním průčelím se v úrovni patra zámku rozprostírá park, ohrazený zdí a vůči náměstí na východě pilířovým oplocením s mřížovými výplněmi s branou. V ploše parku stojí sala terrena. Park na severu uzavírá jižní křídlo dvoukřídlé jednopatrové budovy v předzámčí. Druhé křídlo předzámčí, se vstupní věží s hlavní branou areálu, plynule navazovalo na východní křídlo hospodářského dvora se sýpkou, ze kterého se dochovala obvodová zeď. Jižní čelo dvora s branou, obrácené k zámku, uzavírala částečně dochovaná zeď, kryjící drobnou stavbu, členěná slepou arkádou s nikami. V její linii se ze zástavby dvora na západní straně, v sousedství zadní brány zámeckého areálu, dochoval obytný dům. Mezi ním a starým zámkem stojí dům správce. Na západní a jižní straně jsou pod zámeckými budovami malé zahrady, ohrazené zdmi. Součástí areálu jsou pozemky v místě zaniklého dvora. Na jeho severním konci se dochovala malá stodola (seník), původně vysunutá z obrysu dvora. Parcely uvedené v MonumNetu:
(st.) 2/2 (Komenského náměstí čp. 383: nový zámek – obytná část, garáže, přístřešek, zeď zaniklé hospodářské budovy)
(st.) 5 (kaple Kalvárie, součást památky 54871/2-4461 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD))
(pp.) 195 (prostranství kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie)
(st.) 202 (prostranství před domem Vyšehrad čp. 5) nebo (pp.) 202 (u domku Komenského náměstí čp. 382)
(pp.) 235/2 (prostranství severně od domku Komenského náměstí 382)
parc. 257/2 (neexistuje)
(pp.) 807 (severně od parcely st. 2/2
V MIS jsou v mapě popsány například:
starý zámek (Komenského nám. čp. 382) na parcele st. 1/2
zámek (Komenského nám. čp. 1) a spojovací krček od čp. 382 a schodiště u severovýchodního rohu budovy, branka a altán na parcele st. 1/1
ohradní a tarasová zeď u pp. 49
správní budova (Komenského nám čp. 381) zvaná Důchod na parcele st. 1/3
domek (Komenského nám. čp. 382) na parcele st. 1/4
kotce a provozní objekt na parcele pp. 235/2
provozní objekt a rampa na parcele pp. 199
stodola na parcele st. 3
park, grotta, kašna a trafostanice na parcele pp. 50
ohradní zeď kolem parcely pp. 50 a dvě brány na východní straně
ohradní zeď u parcely pp. 231 u Pražské ulice
hráz rybníka (na parcele pp. 857/1?)
Poznámka: MonumNet uvádí pouze adresu Vyšehrad 2. MIS dokumentuje mnohem více objektů, hlavní části zámku mají adresy Komenského náměstí čp. 1 a 380 na parcelách st. 1/1 a 1/2, které v MonumNetu nejsou uvedeny. Památkový katalog uvádí jako hlavní adresu Komenského náměstí čp. 1 Památkově chráněno od roku 1965.
Mariánský sloup se sochami světců. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1700 vytvořené dílnou Františka Martina Katterbauera. Na východní straně dolní části se nachází nepravidelná nika se stylizovaným skaliskem a květinovými festony, v níž je umístěn reliéf sv. Rozálie rozjímající nad krucifixem. Sokl nese válcový sloup s kompozitní hlavicí, na jehož vrcholu je osazena socha Pany Marie Immaculaty. Na převýšených samostatných soklech umístěných kolem sloupu stojí sochy čtyř protimorových patronů – sv. Šebestiána, Rocha, Františka Xaverského a Jana Nepomuckého. Sloup a sochy světců ohraničuje balustráda.
Socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní sochařské dílo z roku 1717 inspirované Brokofovou sochou světce z Karlova mostu. Povrch sochy pokrývají zbytky pestré polychromie.
Pískovcová socha sv. Prokopa. Barokní kamenosochařská práce z první poloviny 18. století. Podle fotodokumentace z roku 2010 byla na původním místě již jen spodní část podstavce (vypadal jako široký patník). V roce 2015 zjištěno, že je plocha nově upravena, po podstavci nejsou na místě stopy. Původní umístění v Nádražní ulici naproti domu čp. 267, v 1. polovině 90. let 20. století socha poškozena autem a poté uložena na městském úřadě, po restaurování uvažováno jen interiérové umístění.
Poznámka: MonumNet uváděl ochranu od 3. 5. 1958, ale v MIS bylo vyrozumění o zapsání kulturní památky z 1. 11. 1972. Památkově chráněno od roku 1965.
Kaple Narození Panny Marie se hřbitovem a hrobkou. Neogotická hřbitovní kaple z 60. let 19. století s barokním jádrem z roku 1681. Součástí památky je i nedaleký hřbitov s neogotickou šternberskou hrobkou.
Hranolová kaple s okosenými nárožími, vrcholící atikou s cimbuřím a fiálami. Na severu nízký přístavek (vstup do krypty).
Ke kapli vede z města stará lipová alej, není předmětem památkové ochrany.
Opodál severovýchodně, na kraji lesa, se nachází nevelký obdélný hřbitov se zděnou panskou hrobkou v jihovýchodním koutě. Na hřbitově hroby zaměstnanců panství. Památkově chráněny hrobka, hřbitovní zeď a pozemky.
Kamenný barokní most přes Vavřinecký potok. Barokní stavba z 18. století umístěná v sousedství zaniklého mlýna Vlčí Důl. Postaven z lomového kamenného zdiva (místní ruly) na vápennou maltu. Má čtyři téměř půlkruhové oblouky (z toho tři překlenují vlastní řečiště potoka, čtvrtý je suchý), pilíře jsou na návodní jižní straně zpevněny břity (ledolamy), završenými půljehlanci. Mostovka bez zábradlí směrem ke středu mostu nepatrně stoupá. Na prostředním pilíři stála na povodní severní straně barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která je dnes uložena na městském úřadu v Zásmukách. Na místě se dochoval zděný kamenný sokl. Spolu s mostem u Toušic jsou nejhodnotnějšími mostními stavbami na Kolínsku.
Barokní zděná výklenková kaple se štítem v průčelí stojící ve svahu, severně od silnice na Zásmuky, obrácená k silnici. Z 18. století, poměrně běžný typ.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Dosud nedatované ostrožné hradiště; nevýrazné terénní pozůstatky obvodového valu. Lokalita se nachází v těsném východním sousedství vsi, na ostrožně sevřené meandrem potoka Vavřince. Hradiště bylo z východu vymezeno obloukovitým valem, který je rozvážen zemědělskou činností. Zbývající část obvodu tvoří výrazné terénní hrany. Plocha hradiště je využívána jako pole.
Poznámka: Parcelní číslo ani umístění v Monumnetu neuvedeno. Parcely neuvedeny ani v Památkovém katalogu. Památkově chráněno od roku 1965.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Na nevýrazné ostrožně v zalesněné trati nad soutokem Malotického a Vavřineckého potoka, jihozápadně od vsi. Ostrožné dvoudílné hradiště bylo vymezeno dvěma příčnými fortifikačními liniemi, z nichž vnitřní je dosud dobře patrná. Vnější opevnění, tvořené příkopem a valem, není již v terénu patrné, zmiňováno je ale v archeologické literatuře konce 19. století. Vnitřní, masivní, dobře dochovaný val má podkovovitý průběh.
Poznámka: Parcelní číslo ani umístění v Monumnetu neuvedeno. Parcely neuvedeny ani v Památkovém katalogu. Památkově chráněno od roku 1965.
_-_b%C5%99ezen_2022_(5).jpg)
