Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Zámek. Původní hrad byl v renesanci přestavěný na čtyřkřídlý dvoupatrový zámek a z období baroka se dochovaly barokní fasády se štukovými prvky. Součástí areálu je rozlehlý krajinářský park ze druhé poloviny 19. století s altány a alejí. Do zámeckého areálu se prochází dvojicí vstupních bran mezi dvěma přízemními domky čp. 5 a čp. 9. Za nimi se v nevelké vzdálenosti nachází čtyřkřídlý zámek, za nímž se směrem na jih táhne anglický park, jehož východní hranici tvoří Blanice, jižní a západní obvod vymezuje ohradní zeď. V parku stojí dva zděné altánky.
zámecký archiv čp. 3. Podle plánu A. Martinelliho byla v roce 1722 postavena prostá patrová budova zámeckého archivu s dochovanými klenbami v přízemí, s barokním krovem a s klasicistními fasádami. Dřve zapsáno samostatně jako 35648/3-5805 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), od 3. 7. 2019 nově chráněno v rámci zámku.
dům čp. 519. Vzhledem k urbanistickým souvislostem byl dům čp. 519 postaven nejspíše v době, kdy se roku 1722 podle plánu schwarzenberského stavitele A. Martinelliho stavěl protilehlý archiv čp. 3. Dům má dochované klasicistní fasády a interiéry. Dřve zapsáno samostatně jako 36485/3-5806 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), od 3. 7. 2019 nově chráněno v rámci zámku.
dům čp. 4. Na severu areálu, rozlehlá trojkřídlá přízemní budova v půdorysném tvaru písmene U, se středovým průjezdem v kratším východním křídle. Objekt částečně podsklepený v severní a jižní části. Chráněno od 3. 7. 2019.
Měšťanský dům, součást areálu zámeckých hospodářských objektů. Postaven nejspíše v době, kdy se roku 1722 podle plánu schwarzenberského stavitele A. Martinelliho stavěl protilehlý archiv čp. 3, jemuž je tento dům podobný. Dům má dochované klasicistní fasády a interiéry. Ve dvoře se nacházejí nechráněné objekty - stavby, kolny a přístavky.
Poznámka: Orientační číslo 8 není evidováno v RÚIAN. Od 3. 7. 2019 nově chráněno v rámci zámku, 19009/3-2689 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Památkově chráněno od 3. února 1988. Památková ochrana zrušena 7. dubna 2017.
Prostá patrová budova zámeckého archivu z roku 1722 podle plánu A. Martinelliho, s dochovanými klenbami v přízemí, s barokním krovem a s klasicistními fasádami.
Poznámka: Orientační číslo 6 není evidováno v RÚIAN. Od 3. 7. 2019 nově chráněno v rámci zámku, 19009/3-2689 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), Památkově chráněno od 3. února 1988. Památková ochrana zrušena 7. dubna 2017.
Budova sokolovny postavená v letech 1922 - 1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného je cennou stavbou/realizací, dokládající vývoj české architektury počátku dvacátých let 20. století na jihu Čech.
Pohřební kaple sv. Anny. Na návrší nad Protivínem nechal Sigmund Ludvík Trauttmansdorf postavit kapli svaté Anny, která měla sloužit jako rodinná hrobka. V regionální literatuře se často uvádí, že její stavba trvala od roku 1690 do roku 1707, ale nejspíš byla dostavěna o něco dříve. Kolem této kaple byl později zřízen hřbitov. První zápis o pohřbu na tomto místě byl v matrice zemřelých datován 30. 3. 1722. Tento hřbitov nebyl nijak intenzivně využíván. Pohřbívalo se zde jen ojediněle, většinou šlo o příslušníky rodin panských úředníků. Místní poddaní byli pohřbíváni většinou v Myšenci, kde měli již z minulosti své rodinné hroby.
Hřbitov byl založen roku 1878. Roku 1939 byl zdevastován, posléze byla většina náhrobních kamenů odvezena. Dochovalo se zde kolem 20 náhrobků, ostatní byly odcizeny. Ohradní zeď z lomového kamene je rozvalená, z márnice na severu zůstaly jen základy a torza obvodových kamenných stěn. Hřbitov je volně přístupný.
Venkovská usedlost, z toho jen: průčelí. Rozlehlá venkovská usedlost s obytným domem a hospodářskými budovami postavená ve stylu selského baroka v 1. polovině 19. století. Štítové průčelí bylo v přízemí členěno dvěma okenními otvory. Nad profilovanou římsou ukončující přízemí se zvedal volutový štít zakončený polokruhovým nástavcem a členěn horizontálně dvěma římsami a vertikálně lizénami. Na štít obytného stavení navazovala brána se segmentově zaklenutým vjezdem. Byla zbořena v 60. letech 20. století. Na jejím místě dnes stojí požární zbrojnice, hospoda a garáže JZD. V roce 2014 byl proveden výmaz z ÚSKP pokynem MK ČR.
Poznámka: zaniklo Památkově chráněno od roku 1963. Památková ochrana zrušena 3. března 2014.
Venkovská usedlost čp. 20 je tvořena obytnými a hospodářskými budovami. Dům s polovalbovou střechou a s druhotně upravenou fasádou je pozdně klasicistní, z roku 1860. Sýpka s křídlovým štítem, typická pro oblast Vodňanska, je datována do roku 1844. Rozlehlá zděná usedlost situovaná na jihovýchodním okraji návsi u silnice vybíhající z návsi. Zděná uzavřená usedlost s objekty rozloženými po obvodu protáhlého dvora nepravidelného tvaru. Usedlost přístupná bránou, vlevo vedle brány na severní straně areálu usedlosti je situován blok objektů – obytné stavení, chlévy a stáje, bývalá vozovna. Na jižní straně areálu usedlosti je situován protilehlý blok objektů – přístavek bývalé prádelny mezi bránou a špýcharem, navazuje objekt se špýcharem a komorou pro služku, dále navazují chlévy, výměnek a kolna vedle výměnku.
Venkovská usedlost. Ojedinělý doklad starší roubené zástavby. Dům s polovalbovou střechou má roubené stěny v kožichu. Datovaný do první poloviny 19. století. Dle charakteru celého objektu je možné předpokládat, že původně byla hospodářská část rozsáhlejší a zaujímala celou délku hospodářského křídla. Obytná část byla tvořena vstupní síňkou s černou kuchyní a sousední světnicí. Prostor dnešní komory byl zřejmě součástí stodoly, která byla později zmenšena. Chalupa je situována na jižním okraji návsi u komunikace na Klokočín. Ze severu a východu je obklopena zatravněnou plochou. Na západě a na jihu sousedí s větší zděnou usedlostí. Do návsi se obrací průčelím obytného stavení a novodobým dřevěným plotem z hustě kladených prken s brankou. Na obytnou část zakončenou na jihovýchodě štítem orientovaným ke komunikaci dále směrem do dvora na jihu navazuje skromné hospodářské zázemí – bývalá stodola a malý kravský chlév, k němuž byl později přistavěn suchý záchod, přístavek byl přebudován na malou kolničku. Na západní straně dvorku při zdi sousední usedlosti byly situovány dnes již neexistující chlívky pro prasata a drobné domácí zvířectvo.
Tvrz Klokočín. Počátky tvrze Klokočín sahají do počátku 15. století, v 16. a v 17. století byla přestavěna. Nejvýznamnější stavbou je patrové renesanční stavení se sgrafitovou bosáží a strmou střechou. Hospodářské budovy mladší, částečně v havarijním stavu. Samostatně stojící uzavřený dvůr obklopený budovami se nachází na mírném návrší při břehu řeky Blanice, asi 0,3 km jižně od vsi. Hlavní vstup do areálu je západní strany polokruhovou branou v ohradní zdi, na kterou navazuje přízemní obdélná západní část tvrze. Kolmo na přízemní tvrz navazuje patrová obdélná sgrafitová část tvrze s klenutými místnostmi ve vstupní části, v patře a ve sklepení. Sgrafitová tvrz tvoří hranici na severu areálu a na ní navazuje torzo obvodových stěn hospodářské budovy – stájí. Na východě areálu je hranice tvořena torzem obvodových stěn hospodářské budovy vepřína a dřevěnými ploty, které nejsou předmětem památkové ochrany. Mezi bývalým vepřínem a stájemi byla umístěna přední východní brána, která dnes už neexistuje – byla zbourána. Na jihozápadě areálu je nakoso situovaná obdélná stodola, která navazuje na kamennou ohradní zeď se vstupní bránou.
Venkovská usedlost. Milenovický dvůr založený pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století, tvořený hospodářskými budovami na téměř čtvercovém půdorysu cca 100 x 100 m. Památková ochrana se vztahovala na celý areál dvora s dochovanou hmotovou skladbou hospodářských budov kolem přilehlého dvora. Dvůr je ze všech stran obestavěn hospodářskými budovami. Směrem do ulice je dvůr otočen svou východní stranou, v jejíž levé (jižní) části je sýpka s průjezdem a napravo od průjezdu je bývalý čeledník. Podél severní strany dvora stojí stáje, jižní hranici dvora tvořily dříve také stáje, nyní přestavěné na garáže, dílny apod. Na západě byl dvůr uzavřen stodolou, jejíž jižní část byla nověji radikálně přestavěna.
Poznámka: MonumNet neuvádí parcelní čísla. Status ochrany nejasný – Památkový katalog publikuje deklaratorní rozhodnutí o neexistenci památkové ochrany hospodářského dvora čp. 5, ale datum ukončení památkové ochrany 30. 1. 2017 bylo poté ze záznamu zase vymazáno, zřejmě bylo rozhodnutí reinterpretováno jen jako změna rozsahu kulturní památky. Později se objevil údaj o ukončení památkové ochrany znovu, a to k 27. 11. 2019 na základě nového rozhodnutí z 23. 10. 2019 – k tomu však není v Památkovém katalogu zveřejněn žádný další dokument. Památkově chráněno od 3. února 1988. Památková ochrana zrušena 27. listopadu 2019.
Venkovská usedlost. Uzavřený areál usedlosti čp. 2 je datován do první poloviny 19. století. Obytné stavení má dochovaný křídlový štít členěný volutami, lizény a římsami.
Poznámka: MonumNet neuvádí parcelní čísla. Ve skutečnosti je uzavřený areál tvořen ještě budovami čp. 3 a 37. Památkově chráněno od roku 1963.
Mohylník I, archeologické stopy. Mohyly z období zemědělského pravěku se dochovaly téměř v autentickém stavu, nebyly porušeny ani odborně zkoumány a jsou ve hmotě dobře dochovány. Skupina 8 mohyl na západním svahu klesajícím do nivy Blanice, jejich průměr se pohybuje od 5 do 10 m, výška do 0,3 do 1,5 m. Na jižním okraji skupiny se nacházejí dvě oválné mohyly, větší z nich o výšce 1 m má rozměry 16 x 7 m.
Poznámka: MonumNet neuvádí parcelní čísla. Památkově chráněno od roku 1963.
Mohylník II, archeologické stopy. Mohyly z období zemědělského pravěku se dochovaly téměř v autentickém stavu, nebyly porušeny ani odborně zkoumány a jsou ve hmotě dobře dochovány. Skupina 7 mohyl ve vzrostlém dubovém lese s příměsí smrku a borovice na temeni nízkého širokého návrší vybíhajícího ze západního svahu klesajícího k Blanici, v pásu ve směru východ – západ. Nízké mohyly mají průměr 4 až 7 m a výšku 0,3 až 0,5 m, pouze mohyla ležící na jižním konci pásu je větší, vysoká 1,2 m, o průměru 8 m. Na povrch většiny mohyl vystupují kameny z vnitřní konstrukce.
Poznámka: MonumNet neuvádí parcelní čísla. Památkově chráněno od roku 1963.
_(br%C3%A1na_je_sou%C4%8D%C3%A1st%C3%AD_%C4%8Dp._3).JPG)
.JPG)
.JPG)
7.jpg)
.JPG)
_(1.).jpg)
.jpg)
.JPG)
_(9).jpg)
_(10).jpg)
_(21).JPG)
_-_%C5%A0varcenbersk%C3%BD_rybn%C3%ADk_-_okres_P%C3%ADsek_(2).JPG)
_06.jpg)
_07.jpg)
_11.jpg)
_okres_P%C3%ADsek_6..jpg)
_010.jpg)
_006.jpg)
_004.jpg)
