Seznam hrabat z Albonu a dauphinů z Viennois (výsl. [dofén z vienua]) obsahuje chronologicky řazené vládce albonského hrabství, posléze vienneského delfinátu (fr. dauphiné) – nositelů titulu dauphin, jež se stal v polovině 14. století titulem francouzských následníků trůnu – viz Seznam francouzských dauphinů. Název Dauphiné pak bylo přeneseno na širší území provincie na jihovýchodě dnešní Francie.
Město Vienne leží na soutoku řek Gère a Rhôny jižně od Lyonu v dnešním departementu Isère. Z Vienneského hrabství byla vyčleněna dvě nová léna, jež od roku 1023 držel vienneský arcibiskup. Arcibiskup Štěpán I. oddělil v roce 1030 od stávajícího hrabství na severu ležící Maurienne (pozdější Savojské hrabství) a na jihu se rozkládající hrabství se sídlem v obci Albon. To získal Guigues I. neboli Guigo I. a jím založená albonská dynastie, nazývaná také Gigonovci podle častého jména (původně Wig, Wigo). Jejich albonské hrabství se též nazývalo hrabství Albon-Viennois, kde Viennois je označení širšího historického území mezi obloukem Rhôny u Lyon a Alpami. Označení dauphin, česky „delfín“, se poprvé objevuje v listině jeho vnuka Gugigua III. z roku 1110, kterou jako svědci stvrzují jeho synové Guigues Daupin (Delphinus) a Humbert. Původ tohoto přízviska je sporný, ale užívat ho začali i potomci po jeho smrti (1142) a přízvisko se tak stalo titulem, delfín nedílnou součástí jejich erbu a jimi ovládané území začalo být nazýváno Dauphiné de Viennois (latinskyDelphinatus Viennensis), čili vienneský delfinát (dauphinát).
Zvláštní titul dauphin fakticky odpovídal úrovni hrabat. Jinde v Evropě neměl obdobu, s výjimkou auvergneského delfinátu (dauphiné d'Auvergne), který vznikl po rozdělení auvergneského hrabství roku 1147, po sňatku Viléma VII. z Auvergne s dcerou Guigua IV.