Seznam elektráren v Českých Budějovicích

Tato stránka obsahuje seznam průmyslových objektů, které se zabývají výrobou či kogenerací elektřiny na území Českých Budějovic a dosahují výkonu přinejmenším 100 kW.

Seznam

Elektrárna Obrázek Umístění Založení Výkon Galerie Popis
FVE – BS-Reality servis Nemanická 2009 150 kW FVE – BS-Reality servis České Budějovice.[1][2]
FVE – CB Auto Milady Horákové 2010 161 kW [1][3]
FVE DAVID SERVIS Křižíkova 2009 101 kW [1][4]
FVE Metropol Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru Senovážné náměstí 2009 148 kW
Kategorie „Dům kultury Metropol“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Dům kultury Metropol“ na Wikimedia Commons
 [1][5]
FVE S.M.S. Dobrovodská 2010 506 kW [1][6]
Hydroelektrárna čes. akciového pivovaru Hydroelektrárna Čes. akciového pivovaru České Vrbné 1921 340 kW[7]
Kategorie „Fellingerův mlýn“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Fellingerův mlýn“ na Wikimedia Commons
 Vznikla přestavbou Fellingerova mlýna, zrušena 1979, budova existuje, dvě Francisovy turbíny (2× 160 kW[8]).
MVE České Vrbné České Vrbné 1985 1960 kW Dvě Kaplanovy turbíny (2× 980 kW, též uváděno 2× 900 kW[8]), provozuje 1. elektrárenská s.r.o.
MVE Sokolský ostrov Elektrárna od Dlouhé louky Jiráskův jez 1930[7] 650 kW[8]
760 kW[7]
Kategorie „Vodní elektrárna u Jiráskova jezu“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Vodní elektrárna u Jiráskova jezu“ na Wikimedia Commons
 Původně tři Francisovy turbíny Škoda, z toho zachovány dvě (210 a 250 kW) a třetí nahradila r. 1936 Kaplanova turbína Storek 300 kW.[7]
MVE u Trilčova jezu Trilčův jez a elektrárna Trilčův jez 1938[8] 548 kW[8]
650 kW[7]
Kategorie „Trilčův jez a elektrárna“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Trilčův jez a elektrárna“ na Wikimedia Commons
 Podle[8] dvě turbíny o celkovém výkonu 548 kW, podle[7] dvě Kaplanovy turbíny: KT 263 a KT 264 Storek (2× 325 kW, 650 kW celkem). Slouží papírnám, původně dodávala přebytky do sítě. V roce 1997 vyrobila 2915 MWh (vše pro papírny).
Tepelná elektrárna Parostrojní elektrárna s garážemi tramvají vpravo Průmyslová ulice 1907 700 kW (1907)
Kategorie „Parní elektrárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Parní elektrárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
 Vznikla jako zdroj elektřiny pro tramvajovou dopravu. Původně dva parní stroje (2× 350 kW), 1913 přistavěn 630kW turbogenerátor, později 750 kW,[8] před zrušením provizorně využívána jako teplárna (od r. 1948, ještě r. 1976).
Teplárna Teplárna České Budějovice z Černé věže Průmyslová ulice 1949/1962 66 MW ¹)
51,6 MW ²)
Kategorie „Teplárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Teplárna České Budějovice“ na Wikimedia Commons
 Stavba zahájena 1949 vedle elektrárny, přerušena 1950, obnovena 1962. V r. 2016 dva plynové a dva uhelné kotle, turbíny TG4 25 MW + TG5 14,6 (namísto původní 29,2)[9] MW + TG6 12 MW.
¹) od roku 2011
²) od roku 2016

Další zdroje

Českobudějovickou společností Jihočeské elektrárny (od r. 1950 Českobudějovické energetické rozvodné závody, od r. 1958 Jihočeské energetické závody) byla v roce 1922 vybudována na lignitovém ložisku u Mydlovar elektrárna zásobující město 22kV vedením. Dosahovala maximálního historického výkonu 100 MW. Později byla upravena na teplárnu (v 60. letech zásobovala teplem nejdříve MAPE a od roku 1967 i Zliv), která od roku 1974 zásobovala dálkovým parovodním potrubím severní část Českých Budějovic. Výroba elektřiny byla ukončena v roce 1998, dodávky tepla do Budějovic v roce 2000 (podle některých zdrojů již roku 1999). V roce 2001 byla přestavěna na výtopnu využívající zemní plyn. Mezi lety 2009-2011 (po odmítnutí plánů obří spalovny) byla výtopna zrekonstruována a přestavěna na teplárnu. Využívá kotel na plyn, kotel na biomasu a dva generátory o celkovém výkonu 3,5 MW (2+1,5 MW).[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e JV Project. Elektrarny PRO [online]. Elektrarny PRO [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21. 
  2. ↑ Licence FVE - BS-Reality servis České Budějovice
  3. ↑ Licence FVE - CB Auto
  4. ↑ Licence FVE DAVID SERVIS
  5. ↑ Licence FVE Metropol
  6. ↑ FVE S.M.S.
  7. ↑ a b c d e f Calla. Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. Calla [cit. 2016-11-05]. České Vrbné. Trilčův jez [1]. Sokolský ostrov [2]. 
  8. ↑ a b c d e f g VONDRA, Václav. Encyklopedie Českých Budějovic - elektrárny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Teplárna České Budějovice. Jak šel čas - Časová přímka [online]. Č. Budějovice: Teplárna České Budějovice [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-07. 
  10. ↑ OTTA, Edwin. V Mydlovarech vzniká elektrárna [online]. Č. Budějovice: Vltava Labe Media, 2009-01-26 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 

Související články