Sergej Leonidovič Sokolov

Sergej Leonidovič Sokolov
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Sovětského svazu

Narození1. července 1911
Jevpatorija
Úmrtí31. srpna 2012 (ve věku 101 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
DětiValery Sokolov
Vladimir Sokolov
Alma materVojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace
Vojenská akademie tankových vojsk
Tashkent Higher Tank Command School
Profesepolitik, voják a státní úředník
OceněníŘád Klementa Gottwalda (1985)
medaile 65 let vítězství ve Velké vlastenecké válce
Leninův řád
medaile Na památku 850 let Moskvy
Jubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
… více na Wikidatech
CommonsSergey Leonidovich Sokolov
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Leonidovič Sokolov (rusky Сергей Леонидович Соколов; 18. červnajul./ 1. července 1911greg. Jevpatorija31. srpna 2012[1] Moskva) byl sovětský maršál, ministr obrany SSSR v letech 19841987.

Život

S. L. Sokolov od šestnácti let pracoval, roku 1930 se stal funkcionářem Komsomolu. V roce 1932 byl odveden do armády, díky komsomolské činnosti mohl studovat vojenské učiliště. Třicátá léta strávil na nižších velitelských postech v tankových vojscích, účastnil se bojů u jezera Chasan ve funkci velitele roty. Během Vlastenecké války sloužil v Karélii.

Od padesátých let se vypracoval do vysokých vojenských funkcí, v roce 1967 se stal členem nového vedení ministerstva obrany – 1. náměstkem ministra, zůstal jím dlouhých sedmnáct let. Po smrti ministra Ustinova dosáhl na místo ministra obrany. Ve vládě vydržel jen dva a půl roku, byl odvolán v červnu 1987, poté co sovětská protivzdušná obrana nesestřelila lehké civilní letadlo Mathiase Rusta, který tak ilegálně doletěl z Helsinek až do Moskvy, kde přistál u Rudého náměstí.[1] I po zániku SSSR zůstal formálně ve službě jako poradce ministerstva obrany.

Vzdělání

  • květen 1932 – listopad 1934 – studium na Gorkijském tankovém učilišti
  • 1947 – absolvoval Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk
  • 1951 – absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu

Vojenská kariéra

  • Od 29. května 1932 v Rudé armádě
  • listopad 1934 – květen 1941 – velitel čety, roty, praporu
  • květen 1941 – březen 1944 – náčelník štábu tankového pluku, v automobilní a tankové správě Karelského frontu (naposled náčelník štábu správy)
  • březen – září 1944 – velitel tankových a mechanizovaných vojsk 32. armády Karelského frontu
  • listopad 1947 – květen 1948 – velitel tankového pluku
  • květen 1948 – prosinec 1949 – náčelník štábu tankové divize
  • leden 1952 – prosinec 1954 – velitel mechanizované divize
  • prosinec 1954 – březen 1958 – náčelník štábu 2. gardové mechanizované armády
  • březen 1958 – leden 1960 – velitel 7. tankové armády
  • leden 1960 – červenec 1964 – náčelník štábu Moskevského vojenského okruhu
  • červenec 1964 – říjen 1965 – 1. zástupce velitele Leningradského vojenského okruhu
  • říjen 1965 – duben 1967 – velitel Leningradského vojenského okruhu
  • duben 1967 – prosinec 1984 – 1. náměstek ministra obrany SSSR
  • 22. prosince 1984 – 30. května 1987 – ministr obrany SSSR
  • od června 1987 – ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti

Vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Sergeje Leonidoviče Sokolova.

Politická činnost

  • od 1937 člen VKS(b)
  • březen 1966 – duben 1968 – kandidát ÚV KSSS
  • duben 1968 – duben 1989 – člen ÚV KSSS
  • 23. dubna 1985 – 26. června 1987 – kandidát politbyra ÚV KSSS
  • 1966–1989 – poslanec Nejvyššího sovětu

Dílo

  • Ленинский стиль в работе военных кадров. Moskva: Vojenizdat, 1983. 

Odkazy

Reference

  1. a b luk. Zemřel maršál Sokolov – stoletý veterán, kterého vyhodili za Rusta [online]. ČT24, 2012-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 

Literatura

FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast. Brno: JOTA, 2005. ISBN 80-7217-354-5. Kapitola Sokolov Sergej Leonidovič, s. 228–230. 

Externí odkazy