Sena

Jak číst taxoboxSena
alternativní popis obrázku chybí
Sena Senna alata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
Rodsena (Senna)
Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sena[1] (Senna) je rod tropických rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stromy, keře i byliny se zpeřenými listy a žlutými květy, rozšířené po celém světě zejména v tropech. Rod zahrnuje asi 260 druhů a bylo do něj přesunuto mnoho druhů z příbuzného rodu kasie. Některé druhy seny se v tropických zemích pěstují jako okrasné rostliny, využití mají i v medicíně.

Popis

Zástupci rodu sena jsou stromy, keře nebo byliny, nejčastěji bez trnů. Některé bylinné druhy jsou monokarpické, tj. po vykvetení a dozrání semen odumírají. Rostliny jsou buď lysé nebo s jednoduchými či řidčeji s hvězdovitými chlupy. Listy jsou sudozpeřené, tvořené jedním nebo častěji více jařmy vstřícných lístků. Některé australské druhy mají listy redukované a nahrazují je fylódia. Listy často při rozemnutí páchnou. U mnohých druhů jsou na řapících a někdy i na řapíčcích jednotlivých lístků vyvinuta extraflorální nektária. Květy jsou uspořádané v hroznech, které u některých druhů skládají laty hroznů. Květenství jsou nejčastěji úžlabní, řidčeji vrcholová, u některých druhů vyrůstají ze starších větví (kauliflorie) nebo jsou redukována až na 1 nebo 2 květy. Květy jsou podepřeny pouze jedním listenem, listence až na velmi řídké výjimky zcela chybějí. Kališních lístků je 5. Koruna je dvoustranně souměrná nebo nepravidelná, žlutá nebo výjimečně bílá, složená z 5 přisedlých nebo krátce nehetnatých korunních plátků podobného tvaru a velikosti. Tyčinek je nejčastěji celkem 10, u některých druhů je jejich počet redukován. Tyčinky mohou být navzájem podobné, často jsou však tři z nich delší, s mírně (ne esovitě) prohnutými nitkami, 4 kratší, zbývající 3 jsou často sterilní. V semeníku je 5 až mnoho vajíček. Lusky jsou mají rozmanitou podobu, mohou být tenké, kožovité i dřevnaté, ploché, čtyřhranné i s oválným průřezem, pukající jedním či dvěma švy nebo nepukavé. U některých druhů se plody rozpadají na jednosemenné díly.[2][3]

Rozšíření

Rod sena zahrnuje celkem asi 260 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa, některé druhy zasahují i do mírného pásu. Nejvíce druhů a největší rozmanitost je v tropické Americe.[2]

Taxonomie

Druhy rodu sena byly v minulosti součástí široce pojatého sběrného rodu Cassia, který zahrnoval celkem asi 500 až 600 druhů. Po revizi zůstalo v samotném rodu Cassia pouze 30 druhů a ostatní druhy byly přesunuty do blízce příbuzných rodů Senna a Chamaecrista.

Obsahové látky

Listy a plody Senna alexandrina (syn. Cassia senna) obsahují deriváty antrachinonu, např. rhein, sennidiny a sennosidy, vesměs látky se silně projímavým účinkem. Podobné látky obsahují i další druhy rodu sena.[4][5]

Zástupci

Význam

Senna spectabilis jako pouliční zeleň

Různé druhy seny mají dosti široké medicínské využití. V Latinské Americe jsou využívány zejména druhy Senna alata, S. occidentalis, S. reticulata a S. tora, v indické tradiční medicíně Senna alata, S. alexandrina, S. auriculata, S. fistula, S. italica, S. occidentalis, S. sophera a S. tora, ve Vietnamu zejména Senna alata a S. tora.[5][8][9]

Mnohé druhy rodu sena se pěstují jako okrasné rostliny. Z asijských druhů je to zejména Senna siamea, Senna sulfurea a Senna surattensis, z afrických Senna didymobotrya, z amerických Senna spectabilis, Senna hirsuta, Senna fruticosa, Senna septemtrionalis, Senna tora a Senna bicapsularis.[3][10]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. 
  3. a b DEZHAO, Chen et al. Flora of China: Senna [online]. Dostupné online. 
  4. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  5. a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 
  6. KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3. 
  7. International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. 
  9. HAN, Sang Tae et al. Medicinal Plants in Viet Nam. Hanoi: Institute of Materia Medica, 1990. ISBN 92-9061-101-4. 
  10. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. 

Externí odkazy