Selenid platiničitý je anorganická sloučenina se vzorcem PtSe₂. Má vrstevnatou strukturu, lze jej exfoliovat na monovrstvy. Selenid platiničitý je v závislosti na tloušťce polokov nebo polovodič.

Poprvé byl připraven syntézou z prvků roku 1909.^[1] Lze jej připravit i zahříváním platinové fólie v parách selenu na teplotu 400 °C.^[2][3]

Monovrstvu selenidu lze připravit vystavením vrstvy platiny 111 parám selenu při teplotě 270 °C.^[4]

Dále jej lze připravit i srážením z vodného roztoku platiničité soli pomocí selanu nebo zahříváním chloridu platiničitého se selenem.^[1]

Vytváří vrstevnaté krystaly se strukturou jodidu kademnatého. Vrstvy atomů platiny jsou obklopeny vrstvami selenu.

V bulkovém stavu se chová jako polokov, po exfoliaci na několik málo vrstev se stává polovodičem. Jeho vodivost může být ovlivněna kontaktem s některými plyny, např. oxidem dusičitým, toho lze využít při konstrukci plynových čidel.^[2]

V přírodě se vyskytuje jako minerál sudovikovit, pojmenovaný po ruském petrologovi N.G. Sudovikovi.^[5]

Selenid platiničitý se využívá jako katalyzátor a fotokatalyzátor a také při konstrukci unipolárních tranzistorů.^[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum_diselenide na anglické Wikipedii.