PROFILPELAJAR.COM

Sekta
Autor	Jiří Suchý
Žánr	hudební divadlo
Premiéra	22. března 1965
Místo premiéry	Divadlo Semafor, Praha; derniéra: 2. července 1965
Soubor	Semafor
Počet představení	35
Štáb
Režie	Jiří Suchý
Hudba	Jiří Suchý (hudba k písním); Milan Dvořák (scénická hudba)
Choreografie	Milena Zahrynowská
Kostýmy	Běla Novotná
Výtvarná spolupráce	Vojtěch Adamec; Josef Symon
Obsazení
	Klára Jerneková; Milena Zahrynowská; Renata Tůmová; Pavlína Filipovská; Věra Křesadlová
Profesionální kritika
	vf, Zemědělské noviny 24. 3. 1965; jap–št, Večerní Praha 25. 3. 1965; Jindřich Černý, Lidová demokracie 26. 3. 1965; ak, Svobodné slovo 27. 3. 1965; Václav Hepner, Práce 30. 3. 1965; Sergej Machonin, Literární noviny 10. 4. 1965; Alena Urbanová, Kulturní tvorba 22. 4. 1965;
Semafor chronologicky
Dvacet (1964)	Recital Eva Pilarová – Karel Gott (1965)
Jiří Suchý chronologicky
Recital 64 (1964)	Dobře placená procházka (1965)
	Údaje v infoboxu aktuální k 11. 2. 2012; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sekta (1965) je hra Jiřího Suchého. Využívá surrealistických motivů. Jiří Šlitr odmítl k písním ve hře napsat hudbu a tak ji napsal Jiří Suchý sám.^[1] Hra ale měla špatné ohlasy a hrála se jen krátce^[2].

V představení hrál Orchestr divadla Semafor řízený Ferdinandem Havlíkem.

V roce 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Sedmi písněmi ze hry byla také obohacena inscenace Dobře placené procházky v Národním divadle (2007).^[3]

Děj

Hra pojednává o dívce Evě, která se utvrzuje v tom, že je všemi milována. Dostává zamilované dopisy z vězení, pan farář jí po dvou družičkách poslal zlatou monstranci, zbožňuje ji i další dívka – motocyklistka. Pak se ale ukáže, že vězeň utekl z vězení k jiné dívce a ukradenou monstranci družičky u Evy pouze schovávají. Eva ale dál jedná tak, jako by se pravdu nedozvěděla, a motocyklistka jí u ní v bytě uspořádá obřad, jakoby byla Eva bohyní. Nakonec do bytu vtrhnou policisté a všechny dívky zatknou.

Obsazení

Klára Jerneková / Milena Zahrynowská / Jana Drbohlavová	Eva
Renata Tůmová	motocyklistka
Pavlína Filipovská	1. družička
Věra Křesadlová	2. družička
hudebníci	pět policistů

Sbor dívek hrály a v jednotlivých rolích dále alternovaly Vlasta Kahovcová, Jana Malknechtová, Irena Minaříková, Yvonne Přenosilová, Lilka Ročáková, Eva Malknechtová.

Seznam písniček

Pro hru Suchý složil také píseň Dívka má růžovou duši, která ale nakonec nebyla použita.^[4]

Záznamy hry

Záznam představení se nedochoval, dvě písničky, které vyšly na LP Divadlo Semafor 1959 - 1969, Supraphon, 1978 (Zpěváků a herců sbory a Pokud vám jde o děj), jsou z podkladu k připravovanému filmu.^[1]

Film

Ke konci 60. let 20. století připravoval Jiří Suchý na motivy hry stejnojmenný film. Ten ale nedokončil. V 80. letech se k materiálu vrátil a s Věrou Křesadlovou o filmu točil fiktivní dokument, který ale také nedokončil. Fragmenty vyšly na videokazetě Když bylo Perplexu 16 mm.

Inscenace z roku 2008

2. dubna 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Režisérem byl opět Jiří Suchý. Kritika přijala hru poměrně vlažně. Dle názoru Radmily Hrdinové (Právo) „absurdně surrealistické jádro hry nebylo rozkryto už v roce 1965 a [...] ani nyní [...] problém tkví především v divadelní podobě textu, která strádá nedostatkem obrazivé nadsázky a humoru, dialogy jsou servírovány na smrtelně vážno jako ze špatně zahraného Ibsena, bez povšimnutí Suchým nastražených point. Režisér Suchý rozhodně autoru Suchému neprospěl.“^[5] Jan Kolář (Divadelní noviny) soudí, že „Sekta není hra v pravém slova smyslu, je to scénická báseň, osobitě rozvíjející v komediální podobě prvky surrealismu, poetismu, absurdity a filmové grotesky. Převést tuto esenci ‚lyrismu‘ a podivné komiky na scénu tak, aby měla dramatickou hodnotu, však vyžaduje spíš rafinovanou režijní nadstavbu než nastudování, které pouze slouží textu.“^[6]

Obsazení

Jiří Suchý	Fámulus
Jitka Molavcová	Mahulena
Markéta Zehrerová	Eva
Zuzana Maxa (Říhová)	motocyklistka
Vanda Hauserová	zlá družička
Veronika Kubařová / Adéla Zejfartová	hodná družička
Michal Stejskal	policejní inspektor
Barbara Mykisková	gymnastka
Lenka Harazimová	gymnastka
Jan Vyhnálek	gramofon
Václav Kopta	hlas otce
Otto Weiss	hlas vězně