Sei gesegnet ohne Ende| Hymna | Rakouská republika Rakouská republika (1929–1934)
Rakouský stát Rakouský stát (1934–1938) |
|---|
| Jiné názvy | Kernstock-Hymne |
|---|
| Slova | Ottokar Kernstock, 1920 |
|---|
| Hudba | Joseph Haydn, 1797 |
|---|
| Přijata | 1929 |
|---|
| Konec užívání | 1938 |
|---|
Hraje United States Navy Band Instrumental.
|
Sei gesegnet ohne Ende, též známá jako Kernstock-Hymne, je píseň v německém jazyce, která byla od roku 1929 do roku 1938 státní hymnou Rakouska. Slova napsal Ottokar Kernstock a zpívala se na známý nápěv císařské rakouské hymny „Gott erhalte Franz den Kaiser“ Josepha Haydna, později známé jako nápěv „Deutschlandlied“, jež je od roku 1922 státní hymnou Německa.
Historie
První, ale neoficiální, hymnou první rakouské republiky se stala píseň Deutschösterreich, du herrliches Land. Vlastenecká píseň, kterou v roce 1920 napsal Karl Renner a zhudebnil Wilhelm Kienzl, nemohla úspěšně konkurovat někdejší císařské hymně a zejména její slavné melodii od Josepha Haydna.[1]
V roce 1929 byla zavedena nová hymna, která se zpívala na tento populární nápěv. Text pocházel z roku 1920 od Ottokara Kernstocka.[1] Třetí sloka byla nicméně z oficiálního statutu státní hymny vyňata. Píseň se používala jak v první republice, tak v Rakouském státě, avšak v roce 1938, kdy se Rakousko připojilo k Německé říši, se stala zastaralou.
Nebyl to jediný návrh na novou rakouskou hymnu. Anton Wildgans požádal Richarda Strausse, aby zhudebnil jednu z jeho básní Österreichisches Lied. Přestože tak Strauss učinil, hudba k básni[2] se nestala populární. Zde jsou úryvky básně:
Wo sich der ewige Schnee
Spiegelt im Alpensee,
Sturzbach am Fels zerstäubt, […]
Österreich heißt das Land!
Da er’s mit gnädiger Hand
Schuf, und so reichbegabt,
Gott hat es liebgehabt![3]
Zavedení Kernstockhymne vedlo fakticky k chaosu, protože každý zpíval na stejnou melodii jiný text v závislosti na svém politickém postoji. Vídeňská školní rada nařídila, že se má zpívat Deutschland über alles, ministerstvo školství požadovalo, aby všichni zpívali Kernstockhymne. V důsledku toho lidé zpívali hymnu, která odpovídala jejich osobním politickým názorům: bývalou císařskou hymnu, Kernstockhymne nebo Deutschlandlied, což často vedlo k nesouladu při veřejném zpěvu.[4]
S rokem 1936 se stalo zvykem zpívat jako součást státní hymny také Lied der Jugend a uctít tak památku zavražděného kancléře Engelberta Dollfusse.
Protože si Kernstockhymne nikdy nezískala oblibu, nebyl po druhé světové válce učiněn žádný pokus o její znovuzavedení jako státní hymny.
Text
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sei gesegnet ohne Ende na anglické Wikipedii.
- ↑ a b BRUCKMÜLLER, Ernst. Nation Österreich. Kulturelles Bewußtsein und gesellschaftlich-politische Prozesse. Vídeň, Kolín nad Rýnem, Štýrský Hradec: Böhlau-Verlag, 1996. S. 102.
- ↑ Trenner 259, Asow op. 78; světová premiéra dne 10. ledna 1930 v Großer Saal des Wiener Musikvereins.
- ↑ BECK, Jürgen. Gesammelte Werke, Anton Wildgans. Altenmünster: Jazzybee-Verlag, 2013.
- ↑ STEINBAUER, Johannes. Land der Hymnen: eine Geschichte der Bundeshymnen Österreichs. Vídeň: Sonderzahl-Verlag, 1997. S. 82.
Externí odkazy
