Sedmikráska chudobka (Bellis perennis), také sedmikráska obecná a lidově někdy chudobka, je vytrvalá klonální rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Je jediným českým druhem rodu sedmikráska (Bellis).
Charakteristika
Sedmikráska chudobka je nízká rostlina zřídka přesahující 10 cm. Sytě zelené listy uspořádané v přízemní růžici jsou široce obvejčité a na okrajích jemně zubaté nebo celokrajné.[1] Bezlistý květnístvol je jednoúborový. Úbory obsahují oboupohlavné kvítky, mají kuželovité lůžko, v jejich středu jsou droboučké žluté trubkovité květy, na obvodu bílé až narůžovělé jazykovité květy. Sedmikráska je samosprašná, nebo ji opyluje hmyz (typicky dvoukřídlý).[2] Kvete od února do listopadu, při mírné zimě i déle.[3] Květy vykazují heliotropické vlastnosti podobně jako slunečnice a jsou odolné vůči mrazu až do −15 °C. Plodem sedmikrásky chudobky je nažka.[2] Plod je široce obvejčitý, bělavě světle hnědý.
Rozšíření a stanoviště
Chudobka se vyskytuje po celé Evropě až po Kavkaz v travních společenstvech různých nadmořských výšek.[2] Rozšířila se vlivem člověka i do Severní Ameriky či na Nový Zéland.[4][3] Potřebuje dostatek slunečního záření a živinově bohatší půdy. Roste v městských trávnicích, zahradách i parcích, kolem cest ale i na loukách v přírodě.[1]
Použití
Chudobka je užívána od středověku jako léčivá bylina v tradiční medicíně. Historicky se využívaly různé její části proti zánětům v ústní dutině, odvarům na rány (ke srážení krve), při zánětech dýchacích cest, ale i dalších obtížích jako revma.[4] Pro sběr jsou určené květní úbory se stonkem do 2 cm, během sezóny se koncentrace obsahových látek příliš nemění.[5] Obsahuje hořčiny, sliz, silice, flavonoidy, třísloviny, triterpenové saponiny, fenolické kyseliny, antokyany, minerální látky, inulín a cukr.[5] Flavonoidům jsou v laboratorních testech přisuzovány pozitivní účinky na činnost jater, ochranu cév, snižování cholesterolu a protizánětlivé a antioxidační účinky.[5][6]
Je jedlá, sušená se míchá do čajových směsí, čerstvou lze použít na výrobu falešného medu[3], listy do vařených pokrmů i jarních salátů a květy na ozdobu dezertů.[4][7][3] V intenzivně obdělávané zemědělské krajině je také celosezónním zdrojem pylu a nektaru pro včely.[8] Její rozličné kultivary (např. "pomponette") s bohatými kompaktními květy bílé, růžové nebo až červené barvy jsou pak populární mezi zahradníky pro svou vůni a nenáchylnost k chorobám.[9]
Galerie
Kvetoucí rostlina s kořenem
Kvetoucí rostliny v trávníku
Růžový kultivar
Okrasný kultivar "Speedstar Plus Carmine"
Reference
↑ ab sedmikráska chudobka - Bellis perennis | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
↑ abcSIATKA, Tomáš; KAŠPAROVÁ, Marie. Seasonal Variation in Total Phenolic and Flavonoid Contents and DPPH Scavenging Activity of Bellis perennis L. Flowers. Molecules. 2010/12, roč. 15, čís. 12, s. 9450–9461. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. DOI10.3390/molecules15129450. (anglicky)
↑COSTA MARQUES, Thiago H.; SANTOS DE MELO, Cassio H.; FONSECA DE CARVALHO, Rusbene B. Phytochemical Profile and Qualification of Biological Activity of an Isolated Fraction of Bellis perennis. Biological Research. 00/2013, roč. 46, čís. 3, s. 231–238. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN0716-9760. DOI10.4067/S0716-97602013000300002.
↑Koca, I., Hasbay, I., Bostanci, S., Yilmaz, V. A., & Koca, A. F. (2015). Some wild edible plants and their dietary fiber contents. Pakistan Journal of Nutrition, 14(4), 188.
↑REQUIER, Fabrice; ODOUX, Jean-François; TAMIC, Thierry. Floral Resources Used by Honey Bees in Agricultural Landscapes. The Bulletin of the Ecological Society of America. 2015, roč. 96, čís. 3, s. 487–491. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN2327-6096. DOI10.1890/0012-9623-96.3.487. (anglicky)
↑Beresford-Kroeger, D. (2004). A Garden for Life: The Natural Approach to Designing, Planting, and Maintaining a North Temperate Garden. University of Michigan Press.