PROFILPELAJAR.COM

; vlajka	; znak
Geografie	; Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
	; Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
Hlavní město	Wittenberg (1356–1547); Dresden (Drážďany, 1547–1806)
Nejdelší řeka	Labe
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, Lužičtí Srbové, Židé
Jazyky	latina (úřední), střední němčina, lužická srbština
Náboženství	luteránské (dominantní od roku 1520, kurfiřt od roku 1697),; římskokatolické (dominantní do roku 1520, kurfiřt do 1525 a znovu od 1697), judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská; Polsko-litevská unie (personální unie 1697–1706, 1709–1763)
Vznik	1356 – udělením kurfiřtského titulu Karlem IV.
Zánik	1807 – povýšení na království
	Státní útvary a území
	Sasko-wittenberské vévodství
	Míšeňské markrabství
	Durynské lankrabství
	Saské vévodství (1485–1547)
	Sasko-merseburské vévodství
	Saské království
	Saské vévodství (1485–1547)
	Saské vévodství (1547–1572)
	Sasko-merseburské vévodství

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.

Historie

Vzniklo roku 1356, když císař Karel IV. přiřkl svojí zlatou bulou kurfiřtský titul společně s úřadem říšského vikariátu vévodovi Saska-Wittenberska z rodu Askánců.

Po vymření wittenberské větve Askánců roku 1423 přešel kurfiřtský titul spolu s územím původního vévodství Saska-Wittenbergu na míšeňského markraběte Friedricha IV. Bojovného z rodu Wettinů a tím i na jeho potomky (dále viz Sasko), čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.

S koncem Svaté říše římské pak roku 1806 přeměnou Saska na království zanikl i saský kurfiřtský titul.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Saské kurfiřtství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.