Saracén

Saracénský Obchodník s kožešinami v Káhiře, olejomalba, Jean-Léon Gérôme, 1869

Saracén je středověký evropský název pro Turka či Araba, především však muslima.

Etymologie a původ

Etymologie pojmu se dosud nepodařila spolehlivě prokázat.[1] Tomáš Rataj se přiklání k rozšířenému vysvětlení, že pojem je odvozen z řeckého Sarakenoi, což byl řecký název pro divoký arabský kmen[2] Saraků. Existují také tvrzení, že je odvozen ze semitského šrq (východní) a šrkt (kmen, konfederace).[3] Jiný možný semitský původ je srq (krást, loupit, zloděj), přesněji od podstatného jména sāriq (Arabsky: سارق), množné číslo sāriqīn (سارقين), což znamená zloděj, nájezdník.[4]

Název Saraceni se pak měl časem rozšířit i do latiny a postupně svým významem zahrnul i další arabské kmeny.[5] A díky křižákům a Byzantincům se pojem rozšířil do západní Evropy, kde byl dlouhou dobu užíván.[5]

Užívání

Není znám původní význam latinského pojmu Saraceni.

Klaudios Ptolemaios ve své práci Geografie ze 2. století vysvětloval pojem Sarakēnḗ jako region v severní části Sinajského poloostrova. Zmiňuje také národ Sarakēnoí, který žil v severozápadní části Arabského poloostrova (blízko sousedícího Sinajského poloostrova). Eusebios ve svých Církevních dějinách zmiňuje u Dionýsiosa Alexandrijského, že pojem Saracén zmiňuje v dopise, kde popisuje perzekuci křesťanů římským císařem Deciem: „Mnoho jich bylo v Arabských horách zotročeno barbarskými saracény.“ Historia Augusta zmiňuje v roce 193 útok Saracénské armády pocházející z Pescennius Niger na Egypt, ale poskytuje velmi málo informací na jejich identifikaci.

Damascénský kronikář Hamad bin Kanan al-Salhi (Arabic: محمد بن كَنّان الصالحي), který popisoval roky 1699–1740, používal slovo sarkan ve smyslu vydat se na vojenskou misi z Blízkého Východu do částí Jižní Evropy, která v té době byla pod nadvládou Osmanské říše, zejména Kypr a Rhodos.[6]

Pojem saracéni sloužil ve středověké Evropě k označování muslimů, tj. především Arabů a Turků, ale i dalších muslimských etnik.[5] Podle Miloše Mendela pojem saracén sloužil především k označení islámských vojáků východního Středomoří (především tureckých a arabských vojáků), zatímco pro vojáky západní části Středomoří se užívalo pojmu moros, resp. Maur.[7][8]

V českých středověkých rukopisech se termín saracén objevuje poprvé v roce 1148, avšak sloužil k označení příslušníka pohanských etnik na východě od českých hranic.[9]

Reference

  1. ↑ Miloš Mendel, in: Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007, s. 32.
  2. ↑ Tomáš Rataj, in: Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007, s. 253.
  3. ↑ TORAL-NIEHOFF, Isabel. Brill's New Pauly: Encyclopaedia of the Ancient World. Redakce Cancik Hubert. [s.l.]: Brill Publishers Dostupné online. DOI 10.1163/1574-9347_bnp_e1101160. Kapitola Saraca, s. 1158. 
  4. ↑ SHAHÎD, Irfan. Rome and the Arabs: A Prolegomenon to the Study of Byzantium and the Arabs. [s.l.]: Dumbarton Oaks, 1984. Dostupné online. ISBN 0884021157. S. 125. 
  5. ↑ a b c Saracen (people) [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2009-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ الحوادث اليومية من تاريخ أحد عشر وألف ومية [online]. The Daily Events As of 1111 Hijri / 1699 CE. 15 October 2015 [cit. 2018-04-30]. (Yawmiat Shamiyya (Chronicles of Ash-Sham)). Dostupné online. (arabsky) 
  7. ↑ Miloš Mendel, in: Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007, s. 32–34.
  8. ↑ Miloš Mendel: Saracéni, in: Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2003, s. 624.
  9. ↑ Tomáš Rataj, in: Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007, s. 255.

Externí odkazy