V roce 1918 se stal členem Slovenské národní rady. Je spoluautorem tzv. Martinské deklarace, kterou se slovenská politická reprezentace přihlásila k myšlence společného státu Čechů a Slováků. Byl tím z účastníků schůzky SNR v Martině, kdo oficiálně přečetl její návrh.[2]
V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Slib složil hned na 1. schůzi parlamentu, mandátu se vzdal už na 14. schůzi v lednu 1919.[3] Důvodem rezignace bylo jeho jmenování županem Prešpurské (Bratislavské) župy.[4] Počátkem 1919 patřil mezi skupinu československých politiků a úředníků, kteří přebírali moc na Slovensku. V únoru 1919 se uvádí jako župan v Bratislavě. Jako evangelík prosazoval zájmy evangelické církve, zejména ve školské oblasti (odnětí několika gymnázií na Slovensku katolíkům a jejich převedení pod evangelickou správu).[5]
.jpg)
