Samaritánský Pentateuch (hebrejsky: תורה שומרונית ), je text pěti knih Mojžíšových tradovaný Samaritány v podobě samaritánského písma. Vznik je datován do roku 100 př. n. l. Samaritánskému Pentateuchu jsou velmi blízké nálezy z Kumránu a je možné, že pro něj byly vzorem. Samaritánský Pentateuch zdůrazňuje roli hory Gerizím a Šekemu, čímž ukazuje na specifika samaritánského náboženství[1].
Reference
↑BERLEJUNG, Angelika. Náboženské dějiny starověkého Izraele. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2017. ISBN978-80-7429-281-1.