Narodil se 24. dubna 1970 ve městě Loznica (tehdy součást Jugoslávie). Je absolventem Právnické Fakulty Univerzity v Bělehradě. V roce 2006 získal titul magistra na Fakultě Politických Věd Univerzity v Bělehradě.[1]
Veřejný ochránce práv
Dne 29. června 2007 byl Národní sněmovnou Srbska zvolen na nově zřízený post Národního veřejného ochránce práv na období pěti let se 143 hlasy.[2] Dne 4. srpna 2012 byl znovu zvolen na nové pětileté období se 167 hlasy, jeden se zdržel hlasování a nikdo nehlasoval proti. Jeho znovuzvolení bylo podpořeno všemi stranami ve Sněmovně.[3]
V roce 2014 se dostal do konfliktu se srbskou vládou a premiéremAleksandrem Vučićem při vyšetřování incidentu, při němž Vučićův bratr Andrej byl zbit policejní jednotkou během pride parady v centru Bělehradu. Během jednání v Národním parlamentu, Janković tvrdil, že během incidentu Vojenská bezpečnostní agentura porušila zákon. On byl pak napaden poslanci vládnoucí srbské Pokrokové Strany (SNS) a Ministrem obrany Bratislavem Gašićem.[4] Několik poslanců SNS silně kritizovalo veřejného Ochránce práv a vyzvalo Jankoviće, aby odstoupil, kvůli tomu, že jeho akce byly politicky motivované.[5][6] Někteří poslanci a provládní média dokonce tvrdíli, že byl zodpovědný za sebevraždu svého přítele.[7][8] OBSE a Evropská komise vyjádřila obavy ohledně těchto útoků proti Jankovići.[9][10] Novinář Dragan Janjić napsal, že Janković je cílem "pomlouvačné kampaně" pod taktovkou Vučiće.[11]
Janković v roce 2010
V dubnu 2015 Janković tvrdil, že Bratislav Gašić byl zodpovědný za havarií vojenského vrtulníku v nichž 7 lidí zemřelo.[12] Janković kritizoval Vučiće že chranil Gašiće, kterého Janković obvinil za nehodu.[13]
Další konfrontace mezi Jankovićem a vládou nastali v květnu 2016, kdy Janković tvrdil, že vláda je zodpovědná za demolici budov a objektů v Bělehradu (sídliště Savamala) pod rouškou noci, pomoci několika desítek maskovaných osob.[14] Janković ve své roční zprávě tvrdil, že policii bylo nařízeno nezasahovat při demolici.[15] Po tomto incidentu byl Janković opět napaden poslanci srbské Pokrokové strany a srbské Radikální Strany, kteří tvrdili, že nechrání občany, ale místo toho prosazuje sám sebe.[16]
Na konci roku 2016, média začala spekulovat, že by mohl být v roce 2017 vhodným kandidátem opozice v srbských prezidentských volbách.[17] V listopadu 2016 sto významných osobností a intelektuálů veřejného života podepsalo petici, aby v roce 2017 kandidoval na prezidenta.[18]
Janković oficiálně rezignoval na post veřejného ochránce práv dne 7. února 2017, aby mohl kandidovat na prezidenta Srbska.[19]
Prezidentská kampaň, 2017
Dne 25. listopadu 2016 srbské noviny zveřejnily seznam více než 100 osobností veřejného života v Srbsku, kteří žádali Jankoviće, aby kandidoval na prezidenta Srbska v roce 2017.[20] V prosinci 2016 oficiálně oznámil, že bude kandidovat v roce 2017, jako nezávislý a nestranný kandidát na prezidenta Srbska.[20] Ve volbách skončil na 2. místě s 16,26 % hlasů, daleko za premiérem Vučićem, který ve volbách zvítězil.[21]
Ocenění
V březnu 2015 byl Jankovićovi udělen francouzský Národní Řád za Zásluhy v hodnosti Rytíře.[22] Byl jmenován "Mužem roku" podle Mise OBSE v Srbsku (2011)[23] a časopisu Vreme (2015).[24]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saša Janković na anglické Wikipedii.
↑Saša Janković [online]. Istinomer [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (Serbian)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Archivovaná kopie [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20.
