 Tb.80T poškozená při ostřelování Porto Corsini |
| Základní údaje |
|---|
|
| Typ | torpédovka |
|---|
| Třída | typ 74T |
|---|
| Zahájení stavby | prosinec 1913 |
|---|
| Spuštěna na vodu | 3. srpen 1914 |
|---|
| Uvedena do služby | 8. listopad 1914 |
|---|
| Osud | vyřazena a sešrotována 1932 |
|---|
| Takticko-technická data |
|---|
| Výtlak | 262 tun |
|---|
| Délka | 57,84 m |
|---|
| Šířka | 5,75 m |
|---|
| Ponor | 1,54 m |
|---|
| Pohon | 2 kotle Yarrow
5 700 hp |
|---|
| Rychlost | 29,5 uzlů |
|---|
| Posádka | 3 důstojníci
38 námořníků |
|---|
| Výzbroj | zdroje se razantně liší (2×80, 76, 70 nebo 66 mm) |
|---|
SM Torpedoboot 80T, zkráceně SM Tb.80T později Vijelia, byla rakousko-uherská torpédovka typu 74T. Postavena byla, stejně jako její sesterské lodě, v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino.
První světová válka
Za první světové války sloužila u I. torpédové flotily.[1] Dne 24. května 1915 se účastnila velké akce rakousko-uherského loďstva - velkého nájezdu na italské pobřeží. Spolu s křižníkem Novara, torpédoborcem Scharfschütze a třemi dalšími torpédovkami (78T, 79T a 81T) ostřelovala město Porto Corsini. Při přestřelce s italskou pobřežní baterií byla poškozena.[2] Dělostřelecký granát prorazil její bok a explodoval v důstojnické jídelně; exploze si vyžádala 3 zraněné.[3] 27. července pak odplula z Šibeniku jako součást menšího svazu (lehké křižníky Saida a Helgoland, 6 torpédoborců a 9 torpédovek) s cílem zaútočit na italskou stanici na ostrově Velká Palagruža.[4] Dne 30. prosince kryla spolu s Tb.78T výpad křižníku Novara proti Brindisi. 6. února 1916 vyplula spolu s Tb.74T, Tb.78T, Tb.83F, Tb.87F a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazily Tb.74T s Tb.83F, škody na první z nich byly natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Rakušanům se po torpédovém útoku Tb.83F podařilo využít příležitosti a uniknout.[5] 2. srpna se účastnila přestřelky rakouských lodí (křižník Aspern, torpédoborce Wildfang a Warasdiner a torpédovka Tb.85F) s francouzskými torpédoborci, slabší francouzské síly se musely spasit útěkem.[6] Dne 14. května 1918 pak torpédovka zachránila u Rovinje hydroavion A 70 a odtáhla ho zpět na základnu.[7]
Poválečná služba
Po válce obsadili torpédovku Italové, ale v roce 1920 byla udělena Rumunsku. Zde ji zařadili do služby pod jménem Vijelia. Sloužila až do roku 1927, kdy byla vyřazena a později sešrotována.
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 93.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 2. díl. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. S. 97.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Příběh Ostrostřelce. Osudy rakousko-uherského torpédoborce Scharfschütze za první světové války. Praha: Mare-Czech a Ares, 2004. 182 s. ISBN 80-903149-0-2.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 96.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 229.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 231.
- ↑ MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 95.
Literatura
- BILZER, Franz F. Die Torpedoboote der k.u.k. Kriegsmarine von 1875 — 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1996. ISBN 3-900310-16-5. (německy)
Související články
Externí odkazy
