Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec. Na území, jenž přibližně odpovídá současnému Česku, se soupisy obyvatel uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny k vojenským a daňovým účelům. Zpočátku tedy zahrnovaly pouze část populace.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřické kapituly z roku 1058, který je součástí její zakládací listiny, vydané knížetem Spytihněvem II.

Za významný mezník pak lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu – novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem. Soupisy z 60. let 18. století, i když umožňují poprvé stanovit hustotu osídlení podle krajů a poskytují některé další informace o sociálním složení obyvatel, byly vcelku neúspěšné. Stoupající míra obav z rostoucích daní, odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora, k němuž se postupně přidávala i církevní hierarchie, vedly k četným zkreslením.

V tomto roce byl vydán nový konskripční patent, který se s mírnými změnami a odchylkami stal základem soupisů až do roku 1851. Opět bylo zachyceno veškeré přítomné obyvatelstvo, i když nadále bylo detailnější třídění podle sociálního postavení a věku prováděno pouze u mužů. Od 80. let 18. století byly na panstvích (později v obcích) a městech založeny tzv. populační knihy, v nichž byla zachycena zvlášť každá rodina se všemi členy domácnosti; případné změny (úmrtí, narození atd.) byly do těchto knih zanášeny na základě ohlašovací povinnosti hlavy rodiny.

Konskripcí provedenou v roce 1851 končí souvislá řada soupisů domácího obyvatelstva na našem území.

V roce 1857 se uskutečnilo sčítání lidu, které je označováno jako přechod mezi soupisy obyvatel a moderními sčítáními lidu. Konalo se poprvé k jednomu dni 31. 10. 1857, a to podle císařského nařízení z 23. března 1857 č. 67.

Další významnou etapu v novodobých dějinách sčítání lidu v Rakousku zahájil zákon přijatý v roce 1869. Na jeho základě bylo na začátku roku 1870 provedeno sčítání lidu, které zachytilo stav ke dni 31. 12. 1869. Podle něj žilo v zemích Koruny české 7 684 291 osob.^[1]

Jednalo se o první Sčítání po vzniku nového soustátí způsobeného přeměnou Rakouského císařství na Rakousko-Uherskou monarchii v roce 1867. Od tohoto sčítání lidu se všechny následující konaly již pravidelně každých deset let.

• Sčítání lidu

• Předchůdci moderních sčítání Archivováno 15. 11. 2019 na Wayback Machine.
• Historie sčítání Archivováno 26. 3. 2021 na Wayback Machine.
• Historie sčítání lidu Archivováno 22. 6. 2021 na Wayback Machine.