Rychnovský viadukt je železniční kamenný obloukový most v Rychnově u Jablonce nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou na neelektrizované trati Pardubice–Liberec v km 143,63.[1] Viadukt, který překonává říčku Mohelka a ulice Tovární a Údolní, je chráněnou kulturní památkou České republiky.[2]
Historie
Úsek železniční trati Turnov–Liberec společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) byl zprovozněn 1. května 1859. Trať z Hodkovic směřovala na sever a pak se prudce stáčela s tokem říčky Mohelky do rychnovského údolí, aby se kolem Rychnova obloukem vrátila zpět a vystoupala nad Jeřmanice a Dlouhý Most. Za stanicí Rychnov překonává železnice údolí po kamenném viaduktu, který byl postaven v letech 1858–1859[3] (jiný údaj 1856–1959[4]). Žulové kvádry byly dovezeny z lomu nazývaný Kamenné doupě ve Svijanském lese nedaleko Dobré Vody.[5]
Geologie
Geologický průzkum byl proveden v roce 1934 jablonecká firma Redlhammer & Sohn. Výsledky vrtů hlubokých 81,3 a 148 m dokládají, že pod vrstvou humusu se nachází štěrkové terasy a vrstva světlých jílů a písků. Následuje vrstva tmavých jílů o velké mocnosti, která je ukončena čedičovými vyvřelinami.[1]
Popis
Rychnovský viadukt je postaven na ve směrovém oblouku o poloměru 280 m s deseti pilíři a devíti valenými oblouky. Most je dlouhý 119 m a v nejvyšším místě dosahuje výšky 19,3 m. Vzhledem k složitým geologickým podmínkám byla spodní stavba pravděpodobně založena na dřevěných pilotách nebo roštech.[6][7] Líce oblouků a nároží pilířů je postaveno z přitesaných kamenných kvádrů, čelní nadezdívky jsou z lomového kamene. Mostní oblouky z liberecké žuly dosedají na jednoduché římsy mohutných pilířů, které se směrem nahoru mírně zužují.[6][3]
Rekonstrukce
V období červenec–listopad 2004 byl most rekonstruován stavební firmou Chládek a Tintěra z Pardubic. Horní část mostu byla snesena až do úrovně rubové klenby, ta byla obetonována a opatřena hydroizolací.[3] Následně na střední části mostu byly položeny kotvené gabionové boxy (armované zeminy systému Terrramesh) a mezi ně byl navážen a po vrstvách hutněn štěrk s pokládkou vodorovných výztuh. Pilíře byly injektovány cementovou injektáží. Nakonec byly na položeny původní kamenné bloky říms, chybějící byly byly vyrobeny z liberecké žuly. Kamenný obklad byl proveden z původního materiálu – železnobrodské břidlice.[1]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b c JAREŠ, Dominik; VANER, Luboš; MELZER, Dušan. Rekonstrukce mostu v km 143,634 trati Stará Paka – Liberec. konferencemosty.cz [online]. 2006-01-19 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-08-06]. Identifikátor záznamu 149216 : Železniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c BOROVCOVÁ, Alena. Průmyslové dědictví. Jihoseveroněmecká spojovací dráha (Pardubicko-liberecká dráha). 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, 2023. 304 s. ISBN 978-80-88240-31-0. S. 49, 244.
- ↑ Železniční viadukt v Rychnově u Jablonce nad Nisou. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHEYBALOVÁ, Jana. Jizerskohorští žulaři. In. KARPAŠ, Roman (ed.). Jizerské hory, o mapách, kamení a vodě. Liberec 2009. ISBN 978-80-87100-08-0 S. 214.
- ↑ a b Evidenční list: železniční most. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠAFUS, Ivo. Železniční most přes Mohelku v Rychnově u Jablonce nad Nisou. www.cokolivokoli.cz [online]. 2023-01-10 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
