Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; ukrajinsky, bělorusky, rusky Русь, Rus’; řecky Ρως, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía; latinsky Ruthenia) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný Rutheni. Zpočátku se tímto termínem označovalo území Kyjevských Slovanů (Polanů), později všechna kyjevská panství.^[1] V určitých souvislostech může být použit také coby poetické synonymum pro Ukrajinu (Rus nebo Malá Rus), Bělorusko (Bílá Rus), a Rusko, nebo jako součást historických názvů (Kyjevská Rus, Černá Rus, Červená Rus, Podkarpatská Rus).^[2]

Geograficky lze Rus vymezit zhruba jako území v okolí Kyjeva, Perejaslavi a Černihova (místo pobytu kyjevských Slovanů-Polanů). V upřímném smyslu (od jihozápadu po směru hodinových ručiček): Dněstrem, středními Karpatami, Západním Bugem, středním Němenem, Čudsko-pskovským jezerem, Narvou, Karelskou šíjí, Ladožským jezerem, Oněžským jezerem, Severní Dvinou, horní Volhou, horním Donem a dolním Dněprem – tj. zhruba většina Ukrajiny, celé Bělorusko, polovina dnešní evropské části Ruska a menší části přilehlých států (Finsko, Pobaltí, Polsko).

Území Rusi bylo jako celek vymezeno raně středověkým státním útvarem Kyjevská Rus, který se zde konstituoval od konce 9. století s vládnoucí dynastií Rurikovců, původem severogermánských varjagů (Rusů). Největšího rozmachu a kulturního rozkvětu dosáhl v 10.–11. století. Potřeby tohoto státu vedly ke vzniku jazyka (staroruštiny). Rozpad Kyjevské Rusi (30. léta 12. století) vedl k zastavení konsolidačních procesů a odlišnému vývoji v jednotlivých částech Rusi v oblasti kultury, jazyka a částečně i náboženství. Název Rus se nadále používal pro označení historického území, jako součást názvů států nebo správních celků a ve jménech východoslovanských národů.

Na severovýchodě vzrůstala od 14. století moc moskevského velkoknížectví, na opačné straně bylo v 15. století k Polsku připojeno Ruské vojvodství s centrem ve Lvově. Od 16. století si Ruské carství titulem nárokovalo vládu nad celou Rusí, nicméně v západní části dominovala Polsko-litevská unie. V 17. století v oblasti Ukrajiny proti ní vypuklo Chmelnického povstání, vznikl Kozácký hetmanát a neúspěšně se jednalo o jeho připojení formou Polsko-litevsko-ruské unie. Prakticky celá Rus se ocitla pod nadvládou Ruského impéria na konci 18. století při velmocenském dělení Polska.

Slovo rus pochází ze staré severštiny, znamená „veslaři“ a má etymologickou souvislost s názvy Roden/Roslagen, což byla pojmenování pobřežní části Svealandu, jádrové oblasti dnešního Švédska, odkud na lodní výpravy do východoevropských oblastí a do Černomoří vyráželi varjagové (švédští vikingové), kteří se od poloviny 9. století stali na Rusi vládnoucí vrstvou.^[3] Původně germánské jméno tak přešlo do slovanštiny (zřejmě přes sousedící ugrofinské jazyky, které však tímto názvem označují Švédsko)^{[pozn. 1]} a rozšířilo se na oblasti, jimž varjagové vládli, které kolonizovali a s jejichž slovansko-ugrofinským obyvatelstvem nakonec splynuli.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rus na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.