Záhy z armády odešel a spolupodílel se na obnovení Bohemia Aero Atelieru pod názvem Bohemia. Spolek usídlený v Plzni v listopadu a prosinci 1918 pod vedením šéfkonstruktéra Oldřicha Hallera realizoval stavbu letounu Bohemia B-5, který se po svém dokončení stal prvním letadlem vyrobeným po vzniku ČSR. První let stroje proběhl 27. dubna 1919 na letišti Bory,[3] stroj poprvé zalétával právě Polanecký.[4]1. května se pak provedl první veřejný let stoje.
17. května 1919 stroj letem nad Plzní vítal presidenta T. G. Masaryka, při návratu na letiště však havaroval. Polanecký havárii přežil, pilotní žák Josef Klíbr při nehodě zahynul. Sdružení Bohemia stroj během šesti týdnů opravilo. Po opravě stroj sloužil až do 10. srpna 1919 na letišti Bory a poté byl přelétnut na letiště Kbely, odkud létal do konce své kariéry.
Polanecký se poté přesunul do Prahy, nadále působil jako testovací, exhibiční či akrobatický pilot. Provedl řadu přeletů mezi městy, zúčastnil se řady leteckých soutěží, zalétával stroje letecké továrny Ardea. I. mezinárodním leteckém meetingu v Praze dosáhl Polanecký na letadle Aero ve výškové soutěži letové výšky 6 361 metrů a v soutěži zvítězil.
Úmrtí
27. srpna 1922 se Polanecký účastnil jako pilot leteckého dne na letišti ve Kbelích. Při akrobatickém letu stíhacího strojePhöenix D.II došlo k nehodě, následkem které se letoun zřítil k zemi. Rudolf Polanecký byl na místě mrtev. Pohřben byl do samostatného hrobu na Olšanských hřbitovech[5]. Jeho náhrobní kámen je zdoben pozlacenou rytinou do kamene s vyobrazením stroje Bohemia B-5.
Spolek Bohemia krátce nato zanikl a jeho letouny byly rozprodány.
.JPG)
