Marie Aloisie Černínová z Chudenic[1] Rudolf Černín z Chudenic a Morzinu[1] Artur Černín z Chudenic[1] František Černín z Chudenic[1] Karel Maria Josef Černín z Chudenic[1] Ida Černínová z Chudenic[1] … více na Wikidatech
Rodiče
Heřman Černín z Chudenic[1] a Aloisie z Morzinu[1]
Rudolf hrabě Černín z Chudenic a Morzinu (německyRudolf Graf Czernin-Morzin; 8. ledna1855Praha – 5. září1927Vrchlabí) byl český šlechtic a velkostatkář, dědičný člen rakouské Panské sněmovny. Po matce byl dědicem majetku vymřelého rodu Morzinů, další statky zdědil po otci. V Krkonoších a v západních Čechách mu patřilo přibližně 20 000 hektarů půdy. Od roku 1908 užíval příjmení Czernin-Morzin.
Životopis
Pocházel z jindřichohradecké linie starého českého rodu Černínů z Chudenic, byl jediným synem hraběte Heřmana Zdenka Černína (1819–1892). Matka Aloisie, rozená Morzinová (1832–1907), byla univerzální dědičkou vymřelého rodu Morzinů (1881) a položila majetkové základy pro založení nové alianční rodové linie.
Rudolf vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale veřejného života se příliš neúčastnil. V mládí pobýval na zámku v Benešově nad Ploučnicí, který mu matka koupila jako svatební dar. Krátce sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti kapitána, v roce 1881 byl jmenován c.k. komořím a v roce 1917 c.k. tajným radou. V roce 1905 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny a o sedm let později mu bylo potvrzeno dědičné členství.
Věnoval se mimo jiné otázkám stavby železnic; byl považován za odborníka a publikoval na to téma několik textů v němčině.[2]
Po otci zdědil v roce 1892 velkostatek Stružná (dříve Kysibel) v západních Čechách, po smrti matky převzal v roce 1907 dědictví Morzinů. Jednalo se o rozsáhlé velkostatky v Krkonoších, Vrchlabí a Horní Maršov, k nimž patřilo přes 17 000 hektarů půdy, převážně lesních porostů. Součástí dědictví byl také Morzinský palác v Praze, prodaný v roce 1925 Rumunsku (od té doby je zde rumunské velvyslanectví).
Po smrti své matky Rudolf Czernin požádal o spojení jmen a erbů Černínů a Morzinů, diplom na jméno Czernin-Morzin (respektive Czernin von Chudenitz und Morzin) byl vydán v roce 1908 (s podmínkou, že pokud by jeho dědicové převzali majetek hlavní jindřichohradecké linie, nesmějí nadále používat jméno Morzin).
Správa velkostatků přinesla četné potíže po zániku monarchie a během pozemkové reformy. Problémy měl Rudolf Czernin také s československou armádou, která požadovala přístup do pohraničních lesů v Krkonoších.
↑ Kehraus im Herrenhaus. Bohemia. 1908-07-23, roč. 81, čís. 201, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-09].
↑Rodina Rudolfa Czernina-Morzina in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1922; s. 228–229 dostupné online
Literatura
HOŘEJŠ, Miloš: Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v první polovině 20. století in: Securitas imperii 30, Ústav pro studium totalitních režimů; 01/2017; s. 12–35 dostupné online
POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 118–126 ISBN 978-80-85955-39-2
PROCHÁZKA, Johann F.: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 83–86 dostupné online