Ronald Edward Galella (10. ledna1931, New York – 30. dubna2022) byl americký fotograf, známý jako průkopnický paparazzi. Časopis Time a Vanity Fair Ronalda přezdívali „Paparazzo Extraordinaire “ a „Kmotr americké paparazzi kultury“ podle časopisu Harper's Bazaar byl „pravděpodobně nejkontroverznější paparazzi všech dob“.[1] Fotografoval mnoho celebrit mimo veřejnost a získal pozornost pro své spory s některými z nich, včetně Jacqueliny Onassisové a Marlona Branda.[2] Navzdory četným kontroverzím a tvrzením o pronásledování byla Galellova práce chválena a vystavována v uměleckých galeriích po celém světě.[3]
Galella během své kariéry pořídil více než tři miliony fotografií osobností veřejného života.[4]
Raný život
Galella se narodil v New Yorku 10. ledna 1931 v rodině italského původu.[2] Jeho otec Vincenzo byl přistěhovalec z Muro Lucana v Basilicatě,[5] který vyráběl klavíry a rakve;[2] jeho matka, Michelina (Marinaccio), se narodila v New Jersey imigrantům z Beneventa v Kampánii[6] a živila se háčkováním.[2] Po absolvování střední školy získal dvouleté stipendium na Pratt Institute v Brooklynu, ale odmítl je kvůli svým nedostatkům v matematice.[7]
Galella pracoval jako fotograf u letectva Spojených států od roku 1951 do roku 1955,[8] včetně během korejské války. Později navštěvoval Art Center College of Design v Los Angeles, Kalifornie,[2] absolvoval s titulem v oboru fotožurnalistika v roce 1958.[8] Ve volném čase Galella fotil hvězdy přijíždějící na filmové premiéry a prodával je časopisům jako National Enquirer a Photoplay.[1][2] Brzy se stal známým svým fotografickým přístupem, portrétováním slavných lidí mimo záři reflektorů.[2]
V roce 2009 učinilo rodné město jeho otce Muro Lucano Galellu čestným občanem.[16] V roce 2010 se jeho život stal námětem dokumentárního filmu Leona Gasta s názvem Smash His Camera. Název filmu je citát Jacqueline Kennedyové Onassisové adresovaný jejímu bezpečnostnímu agentovi poté, co Galella pronásledoval ji a její děti přes Central Park v New Yorku.[4] Dokument měl premiéru na filmovém festivalu Sundance 2010[17] a získal Velkou cenu poroty za režii v kategorii U. S. Documentary. Dokument získal pozitivní recenze na 54. festivalu BFI London Film Festival ještě předtím, než jej odvysílala stanice BBC.[16]
Kontroverze
Galella byl známý svým obsedantním zacházením s Jacquelinou Onassisovou a následnými právními bitvami s tím spojenými. The New York Post to nazval „nejvíce závislým celeb-pap[arazzo] vztahem vůbec“.[18] Soud z roku 1972 s volnou řečíGalella vs. Onassis měl za následek zákaz přiblížení Galelly na 50 yardů (později změněno na 25 stop) od Onassisové.[19] Byl shledán vinným z porušení tohoto příkazu čtyřikrát a čelil sedmi letům vězení a pokutě 120 000 $; později se spokojil s pokutou 10 000 dolarů a vzdal se svého práva fotografovat Jackie a její děti.[3]
Dne 12. června 1973 udeřil herec Marlon Brando Galellu pěstí do obličeje před restaurací v čínské čtvrti v New Yorku, zlomil fotografovi čelist a vyrazil mu pět zubů na levé straně úst. Galella sledoval Branda, kterého doprovázel Dick Cavett, do restaurace po natáčení pořadu The Dick Cavett Show dříve toho dne. Galella najal právníka Stuarta Schlesingera, aby Branda žaloval, a nakonec se spokojil se 40 000 USD. Schlesinger v dokumentu Smash His Camera z roku 2010 uvedl, že Galella obdržel dvě třetiny, ale staral se pouze o to, aby se zpráva dostala ven: „Nechci, aby si někdo myslel, že mě může bít pěstí, když ho fotím. Dostaňte ven ten příběh, ne peníze."[20] Když Galella pronásledoval Branda příště, měl na hlavě fotbalovou helmu.[21]
Galella jednou přišel o zub, když ho zbila ochranka Richarda Burtona. Herce žaloval neúspěšně.[22]Elizabeth Taylorová, která byla k fotografům tolerantní, byla často slyšet, jak mumlá: „Zabiju Rona Galellu!“,[23] ačkoli herečka později použila jeho fotografie ve své biografii.[3] Mezi další cíle umělce patřil Elvis Presley, kterému bodyguardi prořezali pneumatiky, Brigitte Bardotová, jejíž bezpečnostní pracovníci ho shodili hadicí, restauratérka Elaine Kaufman z Elaine's mu jednou hodila na hlavu víko od koše[24] a Sean Penn, který na něj plivl a údajně ho praštil, když byl fotografován se svou tehdejší manželkou Madonnou.[25]
Navzdory těmto kontroverzím umělecké galerie po celém světě oceňují jeho dílo pro jeho uměleckou a společensko-historickou hodnotu.[26] Pochválil ho Andy Warhol, který řekl: „Moje představa dobré fotografie je taková, která je zaměřena na slavnou osobnost, která dělá něco neslavného. Je to být ve špatný čas na správném místě. Proto je mým oblíbeným fotografem Ron Galella.“[3] Umělecký spisovatel Glenn O'Brien ho definoval jako „brilantního realistu schopného věrně reprezentovat svět“.[6] Jeden z Galellových snímků zobrazující Jacqueline Onassisovou, přezdívaný „Windblown Jackie“, byl časopisem Time v roce 2016 zařazen mezi „nejvlivnější fotografie všech dob“.[27][28]
Osobní život
Galella si v roce 1979 vzal Betty Lou Burkeovou. Pracovala jako fotoeditor pro Today Is Sunday[10] a následně byla jeho obchodní partnerkou.[2] Zůstali manželé až do její smrti 9. ledna 2017 ve věku 68 let. Když mluvil o své manželce, Galella řekl: „Když Betty poprvé koupila mé fotografie k publikaci a po telefonu mi udělila pověření k zadání, zamiloval jsem se do jejího teplého měkkého, láskyplného hlasu. Poprvé jsem se s ní osobně setkal o dva roky později, 10. prosince 1978, v Kennedy Center na premiéře filmu Superman. Jediným pohledem na tu krásnou dívku jsem řekl: ,Vezmu si tě.' A o pět měsíců později jsme tak učinili. Jakmile se vzali, stali jsme se týmem."[29]
Poté, co se přestal věnovat práci paparazzi, Galella byl aktivní jako fotograf na významných kulturních akcích.[30] Během svých pozdějších let bydlel v Montville, New Jersey.[2]
Galella zemřel 30. dubna 2022 ve svém domě v Montville, New Jersey. Bylo mu 91 let a před smrtí trpěl městnavým srdečním selháním.[2]
Irish Museum of Modern Art – Picturing New York: Photographs from the Museum of Modern Art, 2009–2010, Dublin, Irsko
Centaur Theatre Company – Viva l'Italia, 2009, Montreal, Kanada
MART Museo di arte moderna e contemporanea di Trento e Rovereto – Picturing New York: Photographs from the Museum of Modern Art, 2009, Rovereto, Itálie
La Casa Encendida – 2009, Madrid, Španělsko
Archeology Museum of Muro Lucano – Viva l'Italia, 2009 – současnost
Palazzo Lanfranchi, Carlo Levi Hall – Ron Galella: Italian Icons, 2009, Matera, Itálie
Hamburger Bahnfof Museum Fur Gegenwart – Celebrities: Andy Warhol and the Stars 2008– 2009
Helmut Newton Foundation Museum of Photography – Pigozzi and the Paparazzi, 2008, Berlin, Německo
GMW Law Offices – Offguard: Ron Galella Photography, 2008–současnost, Den Haag, Nizozemsko
Staly-Wise Gallery – Warhol by Galella: That's Great!, 2008–současnost, New York, New York
Galerie Wouter van Leeuwen – Warhol by Galella: That's Great!, 2008–současnost, Amsterdam, Nizozemsko
William Lyons Gallery, 1980, Coconut Grove, Florida
Union Carbide, 1977, New York, New York
Rizzoli Gallery, 1976, New York, New York
G. Ray Hawkins Gallery, 1976, New York, New York
Soho Gallery, 1972, New York, New York
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ron Galella na anglické Wikipedii.
↑ abcCOWLES, Charlotte. Ron Galella: Unseen Photographs From the World's Most Infamous Paparazzo. Harper's Bazaar. April 7, 2014. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abcdefghijkVITELLO, Paul. Ron Galella, Celebrity-Hounding Photographer, Dies at 91. The New York Times. May 2, 2022. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abcdHatje Cantz. Ron Galella Q&A [online]. artbook.com [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abJulian Sancton. Sundance: Smash His Camera – Portrait of Ron Galella, Paparazzo Superstar [online]. January 24, 2010 [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ron Galella – Biography [online]. rongalella.com [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abNicoletta Altomonte. Ron Galella e la magia dello scatto "rubato" [online]. consiglio.basilicata.it [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (Italian, English)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ron Galella Q&A [online]. telegraph.co.uk [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abcdBLASBERG, Derek. Ron Galella on the Paparazzi's Golden Era and Why Marlon Brando Broke His Jaw. Vanity Fair. November 19, 2015. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abBECKERMAN, Jim. Montville's Ron Galella shot the stars, and the stars took pot shots at him. NorthJersey.com. North Jersey Media Group, May 6, 2019. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abGOLDMAN, Andrew. Barbarian at the Lens: Ron Galella and the Dawn of the Age of Paparazzi. Town & Country. May 10, 2020. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ 'Smash This Camera': Galella On His Iconic Shots. www.npr.org. NPR, August 11, 2010. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ron Galella [online]. San Francisco Museum of Modern Art [cit. 2022-05-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Prying eye: Tate Modern's Exposed uncovers the art of secret photography. The Guardian. London: May 16, 2010. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PITMAN, Joanna. Tate Modern: leering behind the lens. The Times. London: May 27, 2010. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. (přihlášení nutné)
↑ Pigozzi and the Paparazzi. www.sfmoma.org. Helmut Newton Foundation. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ab An Evening with Ron Galella at Anthology Film Archives. www.icp.org. New York City: International Center of Photography, October 13, 2016. Dostupné online [cit. May 2, 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MOCZYDLOWSKY, Carl. Please Don't Break My Camera: Stalking the Greatest Paparazzo Ever, Ron Galella, at the Sundance Film Festival. www.sundance.org. Sundance Film Festival, January 23, 2010. Dostupné online [cit. 2. 5. 2022].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Dodai Stewart. The Love/Hate Relationship With Paparazzi, Caught On Camera [online]. jezebel.com [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Frank P. Hoy, Photojournalism: The Visual Approach, Prentice-Hall, 1986, s. 206
↑Elizabeth Day. Snap! Classic paparazzi moments – in pictures. The Guardian. theguardian.com, March 2, 2014. Dostupné online [cit. February 9, 2015].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Christopher Turner. Ron Galella: big fame hunter [online]. telegraph.co.uk [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Liz Smith. Ron Galella's Magnificent Obsession: Jackie – New Book Celebrates Celebrity and Passion to Get the Picture Before Anybody Else [online]. huffingtonpost.com, March 21, 2013 [cit. 2015-02-09]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Elaine Kaufman: Manhattan's Madame | the Rake [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ottawa Citizen. Sean Penn in another fight with photographer at apartment [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Shooting Stars: A Big Interview with Paparazzi Photographer Ron Galella [online]. professionalphotographer.co.uk [cit. 2015-02-08]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑100 Photographs | The Most Influential Images of All Time [online]. [cit. 2020-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-19.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ron Galella – Biography [online]. rongalella.com [cit. 2022-05-06]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BETTY GALELLA Obituary (2017) New York Times [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Feifei Sun. Ron Galella: America's Most Famous Paparazzi Photographer [online]. lightbox.time.com [cit. 2015-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 16, 2012.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ron Galella – Exhibits [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 8, 2015.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.