Svatý Romedius
Jörg Lederer: Romedius s osedlaným medvědem kolem 1520, Diecézní muzeum Trident
Poustevník
Narození	Životní data nejistá (mezi 6. - 11. stoletím) Thaur
Úmrtí	možná v 7. století Val di Non
Svátek	15. leden
Místo pohřbení	Klášter San Romedio (na údajném místě své poustevny)
Svatořečen	Úcta k jeho relikviáři schválena 24. července 1907
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Významné zasvěcené kostely	Klášter San Romedio v údolí Val di Non (s šesti kaplemi)
Atributy	Osedlaný medvěd, poutnická hůl, mušle
Patronem	proti ohni, krupobití, povodni, horečce, bolestem zubů a nohou, při nebezpečí na moři a zajetí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Romedius (též Remedius, někdy označován za blahoslaveného; životní data nejistá) je oblíbený tyrolský světec. Podle legendy pocházel ze šlechtického rodu z Thauru u Innsbrucku a svůj majetek měl darovat kostelům v Augšpurku a Tridentu.^[1] Poté se vydal na pouť do Říma se svými dvěma průvodci. Na zpáteční cestě jeho koně zardousil medvěd, a protože Romedius nechtěl jít pěšky, osedlal ho. V údolí Val di Non poblíž města Sanzeno žil po zbytek svého života jako poustevník.^[2][3][4]

Svatý Romedius byl v Tyrolsku ctěn od 12. století. V Nonsbergu a Sulzbergu vzniklo laické Bratrstvo svatého Romedia. Patronátní právo svatyně získali Thunové roku 1514 od papeže Lva X. . Thunové si později dali postavit ve svém choltickém zámku barokní kapli sv. Romedia. Za jejího stavitele je považován Ital Rossi de Lucca, ale je to nejisté. Projektantem byl možná sám hrabě Romedius Konstantin Thun^[5]

Romedius je zobrazován v plášti poutníka, s kloboukem, holí, mošnou, lahví a poutnickou mušlí na oděvu, také může mít v ruce růženec. Na oltářních obrazech tridentské diecéze mívá ještě její znak: skřížené klíče. V epických scénách se objevuje osedlaný medvěd, na kterém někdy Romedius jede.

• Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. 
• PREISS, Pavel. Kořeny a letorosty : Výtvarné kultury baroka v Čechách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 303 s. ISBN 978-80-7106-945-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Romedius na Wikimedia Commons