Narodil se v rodině architekta Achille Bracca a Rosy rozené De Ruggero. Propagoval ibsenismus a wagnerismus a působil jako brilantní hudební a divadelní kritik v mnoha jihoitalských listech. Debutoval roku 1879 krátkým románem Una parentesi (Závorka). Roku 1924 byl zvolen poslancem za antifašistickou opozici a jeho hry byly zakázány. Psal romantická dramata, milostné komedie s jiskřivými dialogy a s určitou dávkou psychologického realismu. Později byl ovlivněn psychoanalýzou, psal o světě společenských vyděděnců a o bezvýchodnosti jejich osudu. Řada jeho her byla zfilmována a podílel se na scénářích mnoha z nich.[2] Je také autorem několika úspěšných písní, například Salamelic (1882), Comme te volo amà (1887), Tarantì tarantella (1889), Africanella (1894), Tarantella ntussecosa (1895) a Sentinella (1917).[3] Šestkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.[4]
Výběrová bibliografie
Divadelní hry
Maschere (1893, Masky), jednoaktovka zaměřující se zejména na dopad sebevraždy ženy na jejího manžela a dceru.
Una donna (1894, Žena), romantickédrama o mladé ženě z vyšší třídy, která bojuje proti přísným zvyklostem doby, aby našla svou nezávislost a štěstí.
Il trionfo (1895, Triumf), drama zkoumající témata přátelství, lásky a složitosti lidských vztahů.
Don Pietro Caruso (1896), hra ze světa společenských vyděděnců.
Uno degli onesti (1900, Není nad počestnost), komedie.
Tragedie dell’anima (1900, Tragédie duše), drama nastolující témata lásky a zrady, nevěry, morálky a boje o vykoupení.
Il diritto di vivere (1900, Právo na život), drama zobrazující konflikt mezi rodinnými tradicemi a touhou mladých protagonistů po svobodě a nezávislosti.
Maternità (1903, Mateřství), drama zpracovávající téma mateřství chápaného - v dnes již zcela zastaralém pojetí - jako vykoupení ženské svobody.
Il frutto acerbo (1904, Zelené ovoce), komedie.
Notte di neve (1906, Sněhová noc), drama líčí historii páru, který čelí drsné realitě chudoby a rodinného napětí.
Sperduti nel buio (1907, Ztraceni ve tmě), protest proti bezvýchodnosti života společenských vyděděnců.
I fantasmi (1907, Duchové), drama zabývající se konflikty v rodině plynoucí ze smrtelné nemoci jednoho z jejích členů.
Il piccolo santo (1909, Malý svatý), drama zabývající se tématy víry, povahy zázraků a výzev lidských vztahů.
Nellina (1910), drama s tématy moci, závislosti a vzpoury.
Il perfetto amore (1916, Pravá láska), drama lásky a zrady
La principessa (1916, Princezna), komedie
I pazzi (1922, Blázni), drama zabývající se složitými tématy příčetnosti a šílenství, lidských emocí a mezilidských vztahů.
Sarà stato Giovannino (1933, Musel to být Giovannino), komedie, společně s Paolou Riccorou.
Angelina mia (1934), komedie, společně s Paolou Riccorou.
Próza
Una parentesi (1979, Závorka), krátký román, autorův debut.
Smorfie umane (1905, Lidské úšklebky), sbírka povídek
Sperduti nel buio (1914, Ztraceni ve tmě), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Nino Martoglio, film je známý také pod názvem Lost in the Dark. Jediná známá přežívající kopie tohoto filmu byla zničena nacistickými německými silami během druhé světové války.
Don Pietro Caruso (1916), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Emilio Ghione.
Nei labirinti di un'anima (1917 V labyrintu duše), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Guido Brignone.
La principessa (1917, Princezna), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Camillo De Riso.
Maternità (1917, Mateřství), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Ugo De Simone.
Una donna (1917, Žena), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Mario Gargiulo.
Il perfetto amore (1918, Pravá láska), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Guido Brignone.
Il piccolo santo (1920, Malý svatý), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Ugo Falena.
Nellina (1920), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Gustavo Serena.
Notte di neve (1921, Sněhová noc), italský němý film podle hry Roberta Bracca, režie Giulio Tanfani-Moroni.
Sono stato io! (1937, To jsem byl já!). italský film podle hry Sarà stato Giovannino, režie Raffaello Matarazzo.
Sperduti nel buio (1947, Ztraceni ve tmě), italský film podle Braacovy hry, režie Camillo Mastrocinque.
.jpg)
