Robert Hooke

Robert Hooke
Současný portrét Roberta Hookea
Současný portrét Roberta Hookea
Narození18.jul. / 28. července 1635greg.
Freshwater
Úmrtí3.jul. / 14. března 1703greg. (ve věku 67 let)
Londýn
Místo pohřbeníSt Helen's Bishopsgate (51°30′53″ s. š., 0°4′54″ z. d.)
Alma materWestminsterská škola (1648–1653)
Christ Church (1653–1655)
Oxfordská univerzita (do 1663)
Povoláníarchitekt, astronom, fyzik, autor deníků, vysokoškolský učitel, filozof, vynálezce, biolog a přírodovědec
ZaměstnavateléRobert Boyle (1655–1668)
Královská společnost (od 1662)
Gresham College (od 1665)
Corporation of London (od 1666)
Oceněníčlen Královské společnosti (1663)
Nábož. vyznáníanglikánství
RodičeJohn Hooke a Cecily Gyle[1]
Funkcesecretary of the Royal Society (1677–1683)
PodpisRobert Hooke – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd. Známý je jeho fyzikální Hookův zákonpřímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese. Také je nazýván objevitelem buněk.

Život

Roku 1665 publikoval knihu Micrographia, která obsahovala mnoho mikroskopických i makroskopických pozorování. Je mu přisuzováno zavedení biologického pojmu buňka. Pro svá pozorování používal jednoduchý mikroskop, který následně zdokonalil Antoni van Leeuwenhoek, který bývá považován za zakladatele mikrobiologie.

Byl vynálezcem anemometru, teploměru, univerzálního kloubu, vodováhy, hodinového nepokoje, irisové clony, zaměřovacího kříže u dalekohledů, kromě toho se zajímal o astronomii, zkonstruoval zrcadlový dalekohled, helioskop určený k pozorování Slunce, objevil červenou skvrnu na Jupiteru a z jejího pozorování usoudil, že se otáčí. I když přispěl k formulaci Newtonova gravitačního zákona, tak jeho vztah s Newtonem byl odměřený. Některá Hookeova prvenství jsou někdy připisována Newtonovi nebo jsou po Newtonovi pojmenována. Vzhledem k tomu, že se přátelil s Christopherem Wrenem, tak se věnoval i architektuře. Po velkém požáru Londýna v roce 1666 vypracoval velké množství plánů na obnovení města.

Reference

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy