Nachází se v nadmořské výšce 940 metrů v severní části Judska a v centrální části Judských hor. Roš Curim leží cca 8 kilometrů jihozápadně od města Betlém, cca 15 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 55 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí lokální komunikace do sousední obce Alon Švut a z ní pak prostřednictvím místní silnice číslo 367 vyúsťuje do silnice číslo 60 - hlavní severojižní tepny Judska.
Roš Curim je součástí územně kompaktního bloku izraelských sídel zvaného Guš Ecijon, který je tvořen hustou sítí izraelských vesnic a měst. Uvnitř bloku se ale nacházejí i některé palestinské sídelní enklávy. Neblíže k Roš Curim je to město Nahalin necelé 2 kilometry na severu.
Dějiny
Původní židovská vesnice Ejn Curim na fotografii z roku 1947.
Roš Curim byl založen v roce 1969.[2] Leží v oblasti historického bloku Guš Ecion, který má tradici moderního židovského osídlení ještě z doby před vznikem současného státu Izrael. Na místě stávající osady už v roce 1946 vznikla židovská vesnice Ejn Curim, jedna ze čtyř zdejších židovských osad, které byly pak zničeny a vysídleny v roce 1948 během první arabsko-izraelské války.
Nynější osada Roš Curim mohla být zřízena až po dobytí Západního břehu Jordánu izraelskou armádou, tedy po roce 1967 a její jméno částečně upomíná na zničenou vesnici Ejn Curim, která byla mezitím znovuvybudována ve vlastním Izraeli. Už 24. září 1967 oznámil na zasedání izraelské vlády premiér Levi Eškol, že v oblasti Guš Ecion bude obnoveno izraelské osídlení. K faktickému zřízení staronové obce došlo v roce 1969.[3] První stálí obyvatelé se sem nastěhovali v létě 1969.[4]
Územní plán obce předpokládal výstavbu 160 bytů v 1. fázi (plně realizováno) a dalších 100 bytových jednotek v 2. fázi (realizováno zatím z poloviny).[3] V obci působí synagoga, mikve, dvě mateřské školy a základní škola. Střední a vyšší školství je k dispozici v okolních osadách. Přímo v Roš Curim ještě funguje dívčí střední náboženská škola Ulpanat Orot Ecion a také zvláštní škola Sadnat Šiluv. V Roš Curim je k dispozici obchod se smíšeným zbožím, sportovní zařízení a veřejná knihovna. Obec je napojena na síť veřejné autobusové dopravy provozované firmou Egged. Význam zemědělství v místní ekonomice již je omezen. Ve vesnici se koná každoroční festival sklizně třešní, ale vlastní kibuc Roš Curim už prošel privatizací a nefunguje jako kolektivní zemědělská osada. Součástí proměny z agrární komuny na rezidenční sídlo je i výstavba nové čtvrti Nof Curim (Nof Tzurim), která se má z počátečních 35 rodin rozrůst až na 100 domácností.[4]
Počátkem 21. století byl Roš Curim stejně jako téměř celá oblast Guš Ecion zahrnut do bezpečnostní bariéry a má být oddělena od okolních palestinských území.[5]
11. února 2001 byl během druhé intifády zastřelen ve svém automobilu jeden obyvatel Roš Curim, když se vracel z Jeruzalému.[6]
Demografie
Obyvatelstvo obce Roš Curim je v databázi rady Ješa popisováno jako nábožensky založené.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s populací, která po dlouhodobé stagnaci začala po roce 2004 výrazně narůstat. K 31. prosinci 2014 zde žilo 910 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,2 %.[1]
↑ abIsrael: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abNeve Daniel [online]. gush-etzion.org.il [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-29. (anglicky)
↑Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-26. (anglicky)
