Riegrův slovník naučný (někdy též zvaný Koberův slovník naučný, vydáváno pouze jako Slovník naučný) je první česká všeobecná encyklopedie.^{[p. 1]} Vycházela v letech 1860–1874 a 1890, má dvanáct dílů a obsahuje kolem 80 000 hesel na 12 712 stranách. Vydání patřilo k největším vydavatelským počinům Ignáce Leopolda Kobera. V hlavní redakci byli František Ladislav Rieger a lexikograf Jakub Malý, který sám vedl redakci po Riegrově návratu do veřejného života. Vzorem encyklopedie byl čtyřdílný Kleineres Brockhaus'sches Conversations-Lexikon für den Hausgebrauch (Malý Brockhaus) z roku 1854. Slovník výrazně čerpal z díla Františka Palackého, který také připravoval českou encyklopedii, jež ale nevyšla. Riegerův slovník byl naopak inspirací jak pro Stručný všeobecný slovník věcný (1873–1885), tak i pro Ottův slovník naučný (1888–1909) – Jakub Malý byl editorem i těchto dalších dvou děl.

Mezi přispěvatele encyklopedie patřily osobnosti jako Karel Jaromír Erben, Václav Vladivoj Tomek, Antonín Gindely, Václav Hanka, Eduard Grégr, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně a další.^[2] Práce redakčního týmu na přípravě slovníku začaly na jaře 1858 a první svazek byl vydán koncem roku 1860 v nakladatelství Kober & Markgraf.^[3] Dalších deset svazků poté následovalo až do roku 1874, přičemž část desátého a celý jedenáctý svazek byly tvořeny doplňky. V roce 1863 byl slovník doplněn postupně vycházejícím Názorným atlasem k Slovníku naučnému.^[4] V letech 1885–1888 vyšlo u Kobera druhé vydání minimálně prvních devíti svazků Slovníku naučného.^[5] Roku 1890 vyšel dvanáctý díl – první svazek nových doplňků a oprav v redakci Františka Bačkovského; další díly ale nebyly realizovány.

Při svém vydání se dočkal velmi pozitivního přijetí. Např. Josef Durdík o něm napsal^[6]:

Slovník naučný náleží k oněm několika veledílům, které jako uhelné kameny literatury novočeské pevný základ daly a dávají budově její: Jungmannův Slovník, Šafaříkovy Starožitnosti, Palackého Dějiny.

[...]

Encyklopedie, které se od nynějška vydávati budou v Rusku i v Polsku, musí nyní slušný ohled věnovati Slovníku naučnému, považovati jej za jeden z hlavních pramenův svých.

Jedenáct let po vydání posledního dílu Masaryk zařadil v článku v Atheaeu Riegerův slovník seznam problematických částí české odborné literatury které si vyžadují nápravu^[7]. Krátce poté se stal hlavním redaktorem Ottova slovníku.

K nejnutnějším požadavkům naši literatury patří přede všemi ''nový Náučný slovník''.

[...]

[Riegerův slovník] vychází teď podruhé -- ovšem jen u nás zase možno jest aby starý náučný slovník vycházel!

• Balík, Stanislav. Riegrův slovník naučný a jeho tvůrci z řad právníků. (Poznámka k dějinám českého právnictví v letech 1860-1874.). In: Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. dr. Rostislava Nového / [Uspořádali]: Hojda, Zdeněk - Pešek, Jiří - Zilynská, Blanka Praha : FF UK, 1992 s. 283-288.
• FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
• HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
• FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
• WINTERS, Stanley B. Sto let české encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 339–400. Dostupné online. 

• Seznam českých encyklopedií

• Dílo Riegrův Slovník naučný ve Wikizdrojích
• Slovník naučný – digitalizované 1. vydání Riegrova slovníku naučného v Národní digitální knihovně
• Slovník naučný – digitalizované 2. vydání Riegrova slovníku naučného v Národní digitální knihovně