Retenční nádrž Ořech (RN Ořech) je vodní nádrž o ploše 1,00 ha[1] nacházející se v městské části Praha 13 na katastrálním území Řeporyje v nadmořské výšce 312 m ve vzdálenosti asi 460 metrů vzdušnou čarou severně od Pražského okruhu (dálnice D0).[2] Tato průtočná retenční nádrž byla vybudována na Ořešském potoce v 80. letech 20. století právě při výstavbě Pražského okruhu a jejím účelem je zachycovat nárazové srážky nebo případné ekologické havárie spojené s provozem této dálnice D0.[2]
Historie
Vznik a účel RN
V souvislosti s výstavbou obchvatu silnice H1 – Novořeporyjská v 80. letech 20. století byla zbudována RN Ořech, jejímž primárním cílem je zachycování nárazových dešťových srážek z území v povodí Ořešského potoka.[1] Nádrž slouží též jako ekologický ochranný prvek pro případné zachycení nečekaných ekologických havárií vzniklých v souvislosti s provozem na silnici H1.[1] Voda vyskytující se v oblasti křižovatky ulice Ořešská a Pražského okruhu (exit 19) je sváděna dvěma rameny, jež spolu vytváří Ořešský potok.[2] Ten pokračuje od zmíněné křižovatky přibližně severovýchodním směrem a zhruba po 1 km napájí retenční nádrž.[2] Výpustným zařízením na hrázi nádrže pak voda pokračuje cca 250 metrů (stále přibližně severovýchodním směrem) do rybníčku Bubec (301 m n. m.) a odtud pak odtéká (pod viaduktem trati) jako pravostranný přítok Dalejského potoka.[2]
RN Ořech je přibližně trojúhelníkovitého tvaru, jednu jeho „odvěsnu“ na severovýchodní straně[2] vytváří sypaná pevná 2,5 metru vysoká příčná hráz o délce asi 90 metrů,[2] která je opevněna polovegetačními panely a zpevněnými svahy břehů.[1]
Revitalizace RN
V rámci revitlizace RN Ořech v roce 2008 došlo k odbahnění nádrže[pozn. 1] a opravě vypouštěcího zařízení (sdružený objekt).[1] Značně poškozený betonový sdružený objekt byl zasanován, dostal novou ocelovou lávku a hradítka a následně byl celý objekt natřen zeleným nátěrem.[3] Na březích nádrže byla v souvislosti s opravami provedena výsadba většího množství vhodných mladých stromů a keřů.[1] Na hrázi nádrže byla založena dubová alej, jak je to zvykem například u třeboňských rybníků.[3] Investorem revitalizace bylo Hlavní město Praha – Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP a akce si vyžádala 4,8 milionů Kč.[3] Projektantem byla firma Vodní díla TBD, a. s. a dodavatelem Lesy hl. m. Prahy – Středisko vodní toky.[3]
Kromě vlastní hráze jsou ostatní dvě strany nádrže (druhá „odvěsna“ dlouhá cca 140 m a „přepona“ o délce cca 160 m) na březích porostlé rozsáhlou mokřadní vegetací (orobinec, ostřice, rákos) doplněnou hustě rostoucími keři a stromy.[1] Okolí RN Ořech podporuje výskyt vodních ptáků:[1]
Na RN Ořech je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, je prováděno měření průhlednosti vody a pravidelné čištění česlí sdruženého objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[1]
Chov ryb
Retenční nádrž Ořech je využívána jako komorový rybník k extenzivnímu chovu ryb (především plůdku kapra obecného).[1] Nádrž je využívána Českým rybářským svazem (územním svazem města Prahy).[1] Výlov nádrže se koná jedenkráte za rok (na jaře).[1] Cílem extenzivního chovu ryb je vytvoření a udržení rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným vodním prostředím retenční nádrže Ořech.[1]
↑Množství bahna tvořilo objem 2 000 m3 sedimentu.[3]
↑Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[4]
↑ abcdePřehled projektu revitalizace RN Ořech (pdf) [online]. Obrázek s popisem revitalizace [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
↑Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
_02_(April_2014).jpg)
_02.jpg)
_tight_crop.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
.jpg)
