René Louiche Desfontaines

René Louiche Desfontaines
Narození14. února 1750
Tremblay
Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
Úmrtí16. listopadu 1833 (ve věku 83 let)
Paříž
Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
PracovištěJardin des plantes
Muséum national d'histoire naturelle
Oborbotanika
Známý díkyFlora Atlantica
OceněníFrancouzská akademie věd
Académie Nationale de Médecine
Řád čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

René Louiche Desfontaines (14. února 1750 Tremblay – 16. listopadu 1833 Paříž) byl francouzský botanik.[1]

Životopis

Narodil se poblíž Tremblay v Bretani. Navštěvoval Collège de Rennes a v roce 1773 odešel do Paříže studovat medicínu. Jeho zájem o botaniku pramenil z přednášek Louise Guillauma Lemonniera v parku Jardin des Plantes. V roce 1783 byl zvolen do Francouzské akademie věd a stal se členem Académie Nationale de Médecine.

Strávil dva roky bádáním v Tunisku a Alžírsku a vrátil se s rozsáhlou sbírkou rostlin. Sepsal knihu Flora Atlantica (1798–1799, 2 svazky), ve které představil 300 nových rodů.

Kromě botaniky se věnoval také ornitologii a výsledky svých výprav do Afriky prezentoval v jednom ze svých memoárů s názvem Memoires de L'Académie Royale des Sciences. Ačkoli Mémoire odpovídají roku 1787, byly vydány až v roce 1789 v L'Imprimerie Royal jako součást řady Histoire de L'Académie Royale de Sciences. Otřesy velké francouzské revoluce nejspíš natolik ztížily přístup k textu, že se v roce 1880 ornitolog Alfred Newton rozhodl znovu vydat původní text, a to pod názvem Desfontaines's Mémoire sur quelques nouvelles espèces d'oiseaux des côtes de Barbarie jménem Willughby Society of London.[2]

V roce 1786 byl jmenován profesorem botaniky v Jardin des Plantes, kde nahradil Lemonniera. Později se stal ředitelem Muséum National d'Histoire Naturelle, byl jedním ze zakladatelů Institut de France, prezidentem akademie věd a byl zvolen do Řádu čestné legie. Během velké francouzské revoluce byl členem Dočasné komise pro umění, kde utvářel novou vizi přírodovědy.[3]

Založil herbář známý pod názvem Flora Atlantica, který obsahuje 1 480 exemplářů a mnoho typových exemplářů středomořských druhů. Po jeho smrti byl odkázán městu Paříž.[4]

Jsou po něm pojmenovány rody Desfontainia a Fontanesia.[5][6]

Standardní autorskou zkratkou, která se používá pro jeho označení jako autora při citování botanického názvu, je Desf..[7]

Seznam děl

Flora atlantica, 1797

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Louiche Desfontaines na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Desfontaines, René Louiche | International Plant Names Index. www.ipni.org [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ DESFONTAINES, René Louiche; DESFONTAINES, René Louiche; NEWTON, Alfred. Desfontaines's Mémoire sur quelques nouvelles espèces d'oiseaux des côtes de Barbarie. London: [s.n.] 50 s. Dostupné online. 
  3. ↑ HEINTZMAN, Kit. A cabinet of the ordinary: domesticating veterinary education, 1766-1799. British Journal for the History of Science. 2018-06, roč. 51, čís. 2, s. 239–260. PMID: 29665887. Dostupné online [cit. 2024-04-07]. ISSN 1474-001X. DOI 10.1017/S0007087418000274. PMID 29665887. 
  4. ↑ EDITORS, Various Authors &. Herbarium R.L. Desfontaines (1750-1833). [s.l.]: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-19848-7. (anglicky) 
  5. ↑ Royal Horticultural Society - RHS Garden Rosemoor: Plant of the Month. web.archive.org [online]. 2008-03-21 [cit. 2024-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-21. 
  6. ↑ J.H. de La Billardière. Icones plantarum Syriae rariorum. Decas prima. 1791. page 9. [1] Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine.
  7. ↑ Authors of plant names: a list of authors of scientific names of plants, with recommended standard forms of their names, including abbreviations. Příprava vydání Richard K. Brummitt, C. E. Powell, Royal Botanic Gardens. Reprint. vyd. Kew: Royal Botanic Gardens 732 s. ISBN 978-1-84246-085-6. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.