Referendum o nezávislosti Islandu se konalo 20. až 23. května 1944.[1] Volební účast dosáhla 98,4 % a referendum skončilo jednoznačným, skoro stoprocentním výsledkem ve prospěch zrušení personální unie s Dánskem a změny z konstituční monarchie na republiku.
Otázky a výsledky
Referendum mělo dvě otázky:[zdroj?]
- Jste pro zrušení unie s Dánskem?
- Jste pro přijetí nové republikánské ústavy?
Výsledky:[zdroj?]
| Otázka
|
Pro
|
Pro (%)
|
Proti
|
Proti (%)
|
Neplatné hlasy
|
| Zrušení unie s Dánskem
|
71 122
|
99,5 %
|
377
|
0,5 %
|
1 559
|
| Přijetí republikánské ústavy
|
69 435
|
98,5 %
|
1 051
|
1,5 %
|
2 572
|
Celková volební účast dosáhla 98,4 %.[2] Ve vesnici Seyðisfjörður a hrabství (dnes již zaniklém) Vestur-Skaftafellssýsla byla dosažena plná volební účast.[3]
Realizace výsledků
Již 17. června 1944 vyhlásil islandský parlament Althing republiku, čímž zaniklo Islandské království. Král Islandu a nacisty okupovaného Dánska Kristián X. nato zaslal zprávu s gratulacemi islandskému lidu a prvním prezidentem dnešní Islandské republiky se stal politik a diplomat Sveinn Björnsson.
Reference
- ↑ NOHLEN, Dieter; STÖVER, Philip. Elections in Europe: A data handbook. [s.l.]: [s.n.], 2010. ISBN 978-3-8329-5609-7. S. 961. (anglicky)
- ↑ Nohlen, Stöver (2010), s. 967.
- ↑ HÁLFDANARSON, Guðmundur. Íslenska þjóðríkið - uppruni og endamörk. [s.l.]: Hið Íslenska bókmenntafélag, 2007. 310 s. ISBN 9789979662112. S. 139. (islandsky)