Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. „obnovit“) je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech, ale i v jiných sakrálních stavbách.

Některé kláštery, budované především v časech baroka,^[1] měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému stravování, ale i k sérií obřadů, které jídlo provázely – modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.

Ve středověkých klášterech bývalo v jižním křídle kláštera. V jeho sousedství bylo lavatorium, kde si mniši před jídlem umývali ruce.

• 
  Refektář pražského Klementina – dnes studovna Národní knihovny
• 
  Refektář pražského dominikánského kláštera
• 
  Refektář ústavu pro přestárlé v Montréalu
• 
  Jídelna v Roženském klášteře na jihu Bulharska
• 
  Klášter Deir er-Raiyan v Libyjské poušti v Egyptě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu refektář na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo refektář ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.