Recitační skupina Vpřed (zkráceně R. S. Vpřed) je soubor divadla poezie založený v 70. letech 20. století v Praze lidmi okolo básníka a performera Lumíra Tučka. Soubor je typický svým svérázným přístupem k sólové či sborové recitaci. Největšího věhlasu dosáhl zejména v 80. letech, kdy byl spolu s divadlem Sklep a třemi dalšími soubory součástí sdružení pražských alternativních divadel známých jako Pražská pětka.
Texty básní a náměty her měly surreálný, až dadaistický nádech, ve kterém s oblibou uchopovali téma všednosti a prudérní atmosféry normalizace (kupříkladu ve filmové povídce Oldův večírek). Recitační skupina Vpřed působila v 80. letech v Malostranské besedě, svá představení realizovala též v kulturním domě Chmelnice na Žižkově nebo paláci Akropolis. V 80. letech se též zúčastnila festivalu divadla a poezie Šrámkův Písek. Její členové úzce spolupracovali s divadlem Sklep.
V kinematografii
Roku 1988 přispěla R.S. Vpřed patnáctiminutovou filmovou povídkou Oldův večírek do filmu Tomáše VorlaPražská 5. Principy tvorby skupiny zužitkoval Lumír Tuček při tvorbě námětu a textů pro film Kouř, opět ve Vorlově režii, natočeného po Sametové revoluci, v roce 1990. Tuček nazývá toto prolnutí úderných recitačních technik a muzikálové hudby termínem rytmikál.
V polovině 90. let byla činnost skupiny utlumena, nadále soubor pořádá pouze nepravidelné reprízy starších představení. Roku 2004 vydal Tuček u nakladatelství Pražská scéna knihu R. S. Vpřed.
Výběr z díla
A budeš hodný (1982)
Hledačovo dobrodružství (1983)
Den s Tomášem Mácou (1984)
Čtrnácký kilometr (1985)
Bludiště (1986)
Oldův večírek (filmová povídka ve filmu Pražská 5, režie T. Vorel, 1988) - veršovaná satira o chlapci, který pracuje jako údržbář v hotelu a snaží se sehnat těsnění.