Pokřtěn jako Reiner Josef Kreissl, se narodil se v rodině Josefa Kreissla a jeho manželky Aloisie, rozené Krausové v německo–české, převážně německé obci Děkov na Rakovnicku.[1] Otec byl Němec, pěstitel a obchodník s chmelem, matka českého původu. Sám Rainer Kreissl hovořil oběma jazyky. Po 2. světová válce rodinu neodsunuli z Československa, mezi jiným i proto, že po nástupu Hitlera k moci otec pomáhal Němcům židovského původu k útěku do Československa.[3]
Po studiu obchodní akademie v Žatci pracoval nejprve jako malíř porcelánu v porcelánce Pirkenhammer; koncem 50. let 20. století se stal v Teplicích obchodníkem se starožitnostmi v podniku Antikva. Zastával také pozici soudního znalce pro Severočeský kraj. Protože v Teplicích zůstaly po odsunutých Němcích významné umělecké sbírky, nakupovali zde starožitnosti i zahraniční diplomaté a Rainer Kreissl se stal osobou, o kterou se zajímala StB. Spolupráci odmítal, což rozhodlo o emigraci v roce 1963 emigroval do Německé spolkové republiky.[4]
V Německu začínal jako zaměstnanec aukční síně, později ředitel její mnichovské pobočky. Po roce 1989 se vracel do své původní vlasti, které věnoval své významné sbírky afrického umění, anatolských koberců a užitého čínského a indického porcelánu.
Dále Rainer Kreissl daroval českým kulturním institucím tři své sbírky:[6]
v roce 1994 Náprstkovu muzeu sbírku anatolských koberců z 13.–19. století (více než 1 200 koberců, největší sbírka svého druhu na světě)
v letech 1998–2003 Národní galerii sbírku čínského, japonského a indického užitého umění (206 předmětů)
v roce 2002 Pražskému hradu sbírku téměř 500 afrických soch a v roce 2004 dalších 500 soch
Výstavy
Africká sbírka byla vystavena od července 2002 v pražském Letohrádku královny Anny, kde byla zamýšlena jako trvalá výstava.[7] Od roku 2004 ale byl objekt dlouhodobě rekonstruován a výstava se sem již nevrátila. V červnu 2004 – květnu 2005 ji mohli zájemci zhlédnout ve Veletržním paláci, v roce 2007 bylo 140 předmětů vystaveno v Galerii výtvarného umění v Chebu.[8]
Části sbírky anatolských koberců byly vystaveny v letech 1995, 1998 a 2000 v Letohrádku královny Anny.[9]
↑ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina. Exotické umění v České republice. 2010 [cit. 2021-04-25]. Diplomová práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Václav Soukup. s. 61–62. Dostupné online.