Rainer Kreissl
Narození	13. dubna 1924 Děkov
Úmrtí	23. června 2005 (ve věku 81 let) Mnichov
Povolání	historik, publicista, sběratel a spisovatel
Znám jako	sběratel umění
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Rainer Kreissl (13. dubna 1924 Děkov^[1] – 23. června 2005 Mnichov^[2]) byl německý sběratel umění a významný donátor, nositel státního vyznamenání Medaile Za zásluhy. Narodil se v Čechách a k Čechám si zachoval blízký vztah.

Pokřtěn jako Reiner Josef Kreissl, se narodil se v rodině Josefa Kreissla a jeho manželky Aloisie, rozené Krausové v německo–české, převážně německé obci Děkov na Rakovnicku.^[1] Otec byl Němec, pěstitel a obchodník s chmelem, matka českého původu. Sám Rainer Kreissl hovořil oběma jazyky. Po 2. světová válce rodinu neodsunuli z Československa, mezi jiným i proto, že po nástupu Hitlera k moci otec pomáhal Němcům židovského původu k útěku do Československa.^[3]

Po studiu obchodní akademie v Žatci pracoval nejprve jako malíř porcelánu v porcelánce Pirkenhammer; koncem 50. let 20. století se stal v Teplicích obchodníkem se starožitnostmi v podniku Antikva. Zastával také pozici soudního znalce pro Severočeský kraj. Protože v Teplicích zůstaly po odsunutých Němcích významné umělecké sbírky, nakupovali zde starožitnosti i zahraniční diplomaté a Rainer Kreissl se stal osobou, o kterou se zajímala StB. Spolupráci odmítal, což rozhodlo o emigraci v roce 1963 emigroval do Německé spolkové republiky.^[4]

V Německu začínal jako zaměstnanec aukční síně, později ředitel její mnichovské pobočky. Po roce 1989 se vracel do své původní vlasti, které věnoval své významné sbírky afrického umění, anatolských koberců a užitého čínského a indického porcelánu.

Je pochován v Děkově.^[2]

• Svátek sv. Nepomuka, Děkov L.P. 1928 = St. Nepomuktag, Dekau A.D. 1928 (české a německé vydání; vydalo Hrnčířství a nakladatelství, Praha 1999)
• Michelob – pivo z Čech (vydal Zdeněk Susa, Středokluky 2003, překlad z němčiny Aus Böhmens Hain und Flur)

V roce 2002 natočila Česká televize dokumentární film Vášně Rainera Kreissla.

V roce 2000 daroval Národní galerii čtyři obrazy připisované Alexandru Rodčenkovi.^[5]

Dále Rainer Kreissl daroval českým kulturním institucím tři své sbírky:^[6]

• v roce 1994 Náprstkovu muzeu sbírku anatolských koberců z 13.–19. století (více než 1 200 koberců, největší sbírka svého druhu na světě)
• v letech 1998–2003 Národní galerii sbírku čínského, japonského a indického užitého umění (206 předmětů)
• v roce 2002 Pražskému hradu sbírku téměř 500 afrických soch a v roce 2004 dalších 500 soch

Africká sbírka byla vystavena od července 2002 v pražském Letohrádku královny Anny, kde byla zamýšlena jako trvalá výstava.^[7] Od roku 2004 ale byl objekt dlouhodobě rekonstruován a výstava se sem již nevrátila. V červnu 2004 – květnu 2005 ji mohli zájemci zhlédnout ve Veletržním paláci, v roce 2007 bylo 140 předmětů vystaveno v Galerii výtvarného umění v Chebu.^[8]

Části sbírky anatolských koberců byly vystaveny v letech 1995, 1998 a 2000 v Letohrádku královny Anny.^[9]

• V průjezdu paláce Kinských v Praze je umístěna busta Rainera Kressla^[10]
• V roce 1995 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy^[11]
• V roce 2001 udělil president Václav Havel Raineru Kreisslovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy I. stupeň^[12]
• V roce 2004 bylo Raineru Kreslovi uděleno čestné občanství hl. m. Prahy

• SKŘIVÁNEK, Jan. Poslední láska pana Kreissla. Koktejl [online]. [cit. 2021-04-25]. Čís. 5/2002. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
• Rainer Kreissl v informačním systému abART