Raimonds Vējonis
Ministr pro ochranu životního prostředí a regionální rozvoj Lotyšska
Ve funkci: 7. listopadu 2002 – 16. ledna 2003
Předseda vlády	Einars Repše
Předchůdce	Vladimirs Makarovs
Ministr životního prostředí Lotyšska
Ve funkci: 16. ledna 2003 – 25. října 2011
Předseda vlády	Einars Repše Indulis Emsis Aigars Kalvītis Ivars Godmanis Valdis Dombrovskis
Nástupce	Edmunds Sprūdžs
Ministr obrany Lotyšska
Ve funkci: 22. ledna 2014 – 7. července 2015
Předseda vlády	Laimdota Straujuma Māris Kučinskis
Předchůdce	Artis Pabriks
Nástupce	Raimonds Bergmanis
9. prezident Lotyšska
Ve funkci: 8. července 2015 – 8. července 2019
Předseda vlády	Laimdota Straujuma
Předchůdce	Andris Bērziņš
Nástupce	Egils Levits
Stranická příslušnost
Členství	Strana zelených
Narození	15. června 1966 (58 let) Pskovská oblast
Alma mater	University of Latvia Faculty of Biology (do 1989) Lotyšská univerzita
Profese	politik a biolog
Náboženství	pohanství
Ocenění	rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2018) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2019) řetěz Řádu kříže země Panny Marie (2019) Řád islandského sokola velkokříž Řádu tří hvězd … více na Wikidatech
Commons	Raimonds Vējonis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raimonds Vējonis (15. června 1966 Nikonovo, Pskovská oblast) je bývalý lotyšský prezident a bývalý ministr životního prostředí a obrany Lotyšska.

Vējonis pochází z lotyšsko-ruské rodiny - otec byl Lotyš a matka Ruska. Vyrůstal v lotyšské obci Sarkaņi poblíž města Madona. Vystudoval biologii na Lotyšské univerzitě, roku 1995 získal magisterský titul. Během studií působil jako učitel biologie v Madoně. Zde byl také od roku 1990 do roku 1993 a působil v městském zastupitelstvu jako člen Strany zelených. V roce 2002 se stal ministrem pro ochranu životního prostředí a regionálního rozvoje. Od jeho vzniku 16. ledna 2003 řídil samostatné ministerstvo životního prostředí. Roku 2004 kandidoval do evropského parlamentu, ale jeho Strana zelených ve volbách neuspěla. Jako ministr životního prostředí působil do roku 2011. 22. ledna 2014 převzal ministerstvo obrany Lotyšska; to řídil do 7. července 2015, kdy byl zvolen prezidentem Lotyšska; do úřadu nastoupil o den později.

V lednu 2016 prodělal nelehkou operaci. 18. ledna byl hospitalizován, o den později byl převezen na kardiologickou kliniku. Podle vyjádření lékařů prodělal septickou infekci. Při operaci mu byla vložena do srdce nová chlopeň.

Roku 1986 se vzal s Ivetou Vējone a dnes s ní má dva syny.

• velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 11. června 2018
• velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 26. června 2018^[1]
• velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola – Island, 16. listopadu 2018
• Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 22. listopadu 2018^[2]
• Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem – Estonsko, 2. dubna 2019^[3]
• velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 22. února 2019

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Raimonds Vējonis na Wikimedia Commons
• Životopis na oficiálních stránkách prezidenta Lotyšska

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezidenti Lotyšska
1922–1940	Jānis Čakste (1922–1927) • Gustavs Zemgals (1927–1930) • Alberts Kviesis (1930–1936) • Kārlis Ulmanis (1936–1940)
Od roku 1993	Guntis Ulmanis (1993–1999) • Vaira Vīķe-Freibergová (1999–2007) • Valdis Zatlers (2007–2011) • Andris Bērziņš (2011–2015) • Raimonds Vējonis (2015–2019) • Egils Levits (2019–2023) • Edgars Rinkēvičs (od 2023)