Raffaella Maria Roberta Pelloni (18. června1943, Bologna – 5. července2021, Řím), lépe známá jako Raffaella Carrà, byla italská zpěvačka, tanečnice, televizní moderátorka a herečka. Stala se populární v Evropě a také v Latinské Americe, a to díky nahrávkám písní a populárním televizním pořadům.
Život
Dětství
Narodila se 18. června 1943 v Bologni jako dcera Raffaele Pelloniho a Angely Iris Dell'Utriové.[1] Měla také staršího bratra Enza (zemřel v roce 2001 na rakovinu). Její rodiče se však brzy po jejím narození rozešli a většinu dětství tak strávila s matkou a babičkou Andreinou v městečku Bellaria-Igea Marina.[2] Již ve třech letech začala navštěvovat taneční kurzy[2] a v osmi letech odešla studovat do Říma na Národní akademii tance (Accademia Nazionale di Danza).[3] Ve 14 letech poté přešla na filmovou školu Centro Sperimentale di Cinematografia, kde v roce 1960 promovala. Svou hereckou kariéru však započala již během studia v roce 1952.
Herecká kariéra
Carrà ve svých devíti letech debutovala jako herečka ve filmu Tormento del passato (1952)[2] a do roku 1960 stihla natočit ještě dalších 5 filmů, včetně válečného dramatu Svědek, který nepromluvil (La lunga notte del '43). O pět let později se nakonec přestěhovala do Spojených států amerických, kde podepsala smlouvu s filmovým studiem 20th Century Fox. I nadále se však objevovala ve filmech italské produkce a do konce své kariéry natočila ještě dalších 20 filmů, mezi které patří například komediální drama Stalo se v Turíně (1963), válečné drama Von Ryanův Expres (1965) nebo mysteriózní thriller Cran d'arrêt (1970).
Pěvecká kariéra
Od roku 1961 Carrà zpívala a tancovala ve varieté italských televizí. Její vystoupení obsahovalo propracovanou choreografii, fascinující propracovaná témata a její styl bez zábran.[zdroj?]
Byla první televizní osobností, která na kameru ukázala svůj pupík. Tento čin se setkal s obrovskou vlnou kritiky z Vatikánu a od katolické církve v zemích, kde se její show Canzonissima vysílala.[4][5][6]
Uspěla se svým smyslným hitem Tuca Tuca (1971). Píseň pro ni napsal její dlouhodobý spolupracovník a tehdejší přítel Gianni Boncompagni. V roce 1971 zaznamenala další hity jako Ma che musica maestro a Chissà se va.
Jejím největším mezinárodním hitem byla píseň Tanti Auguri (Best Wishes), která se stala populární u gay publika. Je také známá pod svým španělským názvem Para hacer bien el amor hay que venir al sur.
V roce 2008 dosáhlo virálního úspěchu zremixované video televizního vystoupení z roku 1974 s písní Prisencolinensinainciusol, ve kterém též tančila. Ve stejném roce se video s jejím jediným anglicky zpívaným hitem Do It, Do It Again objevilo v seriálu Pán času v epizodě Půlnoc.
Rafaella Carrà pracovala s Bobem Sinclarem na novém hitu Far l'Amore, který byl na Youtube vypuštěn 17. března 2011. Hit bodoval v hudebních žebříčcích hned v několika evropských zemích. V roce 2011 oznamovala italské body v soutěži Eurovize.
1999 – Fiesta - I grandi successi (RCA/BMG, 74321707912) (CD)
2013 – Replay - The Album (Do It Yourself, DIY 8056450044745) (CD, Digital Download)
2018 – Ogni volta che è Natale (Sony Music) (LP, CD)
Odkazy
Reference
↑VITELLO, Daniela. Raffaella Carrà: "Mio padre? Mi chiamava per sapere se ero ancora vergine". Perizona Magazine [online]. 2017-07-02 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (italsky)
↑ abcHERNÁNDEZ, Nuria. Muere Raffaella Carrà a los 78 años: el icono televisivo que rompió barreras y no vivió "ni un día vacío". Vanity Fair [online]. 2021-07-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (španělsky)
↑GONZATO, Federico. Da Bologna al cuore di tutti. La storia dell'irripetibile Raffaella Nazionale. il Resto del Carlino [online]. 2021-07-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (italsky)
↑ The extraordinary life of Raffaella Carrà will become a documentary. The Limited Times [online]. 2021-12-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑DEL AMO, Sergio. "El Vaticano se quedó mudo": la batalla por el ombligo y los bailes de Rafaella Carrà, que consiguió ganar la italiana | Actualidad, Moda. EL PAÍS [online]. 2021-07-05 [cit. 2023-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-23. (španělsky)
↑ Raffaella Carrà: Icon of music and style. Shaft [online]. 2021-07-09 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raffaella Carràová na Wikimedia Commons