Radonice nad Ohří jsou vesnice a část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru severozápadně od Peruce. Radonice nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3]
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Pátek.
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Radonice nad Ohří byla samostatnou obcí v okrese Louny. V letech 1961–1980 byla částí obce Pátek v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí městyse Peruc v okrese Louny.[9]
Socha svatého Linharta[10] stojí vně hřbitovní zdi u kostela. Na podstavci se nachází reliéf s vyobrazením tvrze. Před rokem 1907 (stavba současného kostela, přestavba hřbitovní zdi) se u sochy nacházel původní vchod na hřbitov. Byla přenesena na současné místo v roce 1827 z Pátku nad Ohří.
Kříž Na Kněžském vrchu. Od roku 1827 stál na radonickém hřbitově proti vchodu do kostela. Roku 1907 přenesen na dnešní místo. Dřevěný kříž, na místě dnešního kamenného, stál od roku 1760.
Výklenková kaplička na jižním okraji obce (na křižovatce). Pochází z roku 1695. Původně osazena obrazem korunování Panny Marie, později zcizeným.
Most přes řeku Ohři na severovýchodním okraji obce z roku 1984 stojí na místě, kde byl první most postaven již v roce 1792.
Bedřich Jaroš (1896–1977), violoncellista a pedagog narozen v Radonicích [14]
Hugo Václav Seykora (1793–1856), katolickýkněz, knihovník, malíř, restaurátor. V Radonicích působil jako kněz v letech 1852–1856. Ve strahovském klášteře dochovány kresby Radonic a okolí z let 1820 a 1852–1856. V Radonicích v roce 1856 zemřel a byl pochován na místním hřbitově. [15]
Cyril Antonín Straka (1868–1927), historik a knihovník strahovského kláštera, který zkatalogizoval 48 809 knih z rozsáhlé klášterní sbírky. Během svého 21letého působení v strahovské knihovně se věnoval i publikační činnosti. V letech 1893 až 1906 byl radonickým kaplanem[16]
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
↑SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN80-7277-115-9. S. 301.
↑CÍLEK, Václav; HLADÍK, Jiří, a kol. Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2021. 253 s. ISBN978-80-7675-015-9. S. 127.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 473. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
↑BEDŘICH, Jaroš. B. Jaroš – Český hudební slovník osob a institucí [online]. Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 6. října 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17.
↑Seykora Hugo Václav [online]. Archiv výtvarného umění, 2005-2006 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
↑PETERA, Václav. C. A. Straka – Géniové církve a vlasti [online]. Centrální katolická knihovna KTF UK v Praze, 9. června 2011 [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radonice nad Ohří na Wikimedia Commons