Jméno Radcliffova linie je odvozeno od Cyrila Radcliffa, předsedy rozhraničovacích komisí, které linii stanovily.
Historie
18. července1947 schválil britský parlament Zákon o nezávislosti Indie, který nařídil demarkaci hranic dominií Indie a Pákistánu. Demarkace měla být provedena do noci ze 14. na 15. srpna1947. Předsedou dvou rozhraničovacích komisí, paňdžábské a bengálské, byl jmenován londýnský právník Cyril Radcliffe. V obou komisích byli též vždy dva muslimové a dva hinduisté. Cyril Radcliffe doručil indickému místokráli svůj verdikt (soubor map a doprovodný text) již 13. srpna1947. Rozhodl v podstatě sám – domorodí členové komise nebyli schopni se dohodnout.[1] Indický místokrál (Louis Mountbatten) premiéry nově vzniklých dominií (dominium Indie a dominium Pákistán) Džaváharlála Néhrúa a Líákata Alího Chána s výsledkem práce obou komisí seznámil až 16. srpna1947. Ve veřejnou známost pak tento výsledek vstoupil až následujícího dne.
Po zveřejnění Radcliffovy linie se naplno rozběhla vlna náboženských masakrů a započalo masové stěhování obyvatelstva do nově vzniklých států podle náboženské příslušnosti (muslimové do Pákistánu, hinduisté a sikhové do Indie). Celkový počet obětí na životech se odhaduje na 250 000 až dva milióny lidí. Nejhůře dopadl Paňdžáb, kde se přestěhovalo až deset miliónů lidí.[1]
Filipský, Jan, Knotková-Čapková, Blanka, Marek, Jan, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN80-7106-647-8
Strnad, Jaroslav, Filipský, Jan, Holman, Jaroslav, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN80-7106-493-9