Raci (Astacidea, Astacoidea) jsou desetinozí korýši z třídy rakovci.
Popis
Je popsáno přes 650 druhů raků, kteří se řadí do tří čeledí: Astacidae, Cambaridae a Parastacidae. Žijí na všech kontinentech vyjma Antarktidy. V Africe žijí původní druhy raků jen na ostrově Madagaskar, na africký kontinent však byli zavlečeni. Raci se vyskytují v tekoucí i stojaté vodě.
V České republice jsou původní tři[zdroj?] druhy raků, rak říční, rak kamenáč, rak bahenní. V 19. a 20. století pronikly do volné přírody v Česku dva další druhy, rak pruhovaný a rak signální. Od roku 2017 byl na území České republiky ve volné přírodě několikrát nalezen také rak mramorovaný,[1] chovaný akvaristy v akváriích a zahradních rybníčcích. Dalším oblíbeným akvarijním chovancem je rak červený, který se již dostal do volné přírody několika evropských zemích (Německo, Francie, Španělsko) a jeho výskyt (v důsledku migrace z okolních zemí, úniku z chovů či vysazení nezodpovědnými chovateli) je možno očekávat i na území České republiky. Všechny původní druhy raků jsou v Česku chráněny jako kriticky ohrožené (mají vysoké nároky na čistotu vody a ohrožuje je račí mor i příbuzné invazní druhy korýšů). Ostatní nepůvodní druhy, zavlečené ze Severní Ameriky, jsou hodnoceny jako škodlivé, především proto, že přenášejí račí mor, proti němuž jsou sami rezistentní.
V dobách, kdy byli raci hojní, se v českých zemích užívali jako oblíbené postní jídlo a zdroj masa pro bohatší[2] vrstvy obyvatel.
Čeština má řadu ustálených obratů, v nichž se objevuje rak: „červený jako rak“ (raci po uvaření získají červenou barvu); „ani ryba ani rak“; „chytit raka“ (= nesprávně zavadit o vodu při veslování). Raci se objevují také ve jménech, erbech, domovních i městských znacích; příkladem je město Rakovník či erb Jana Žižky z Trocnova.
Nadčeledi a čeledi
Infrařád raci se dělí do recentních nadčeledí a čeledí:[3]
↑PATOKA, Jiří; KOUBA, Antonín. Počátek invaze raka mramorovaného?. S. 41–43. Redakce Markéta Dušková. Fórum ochrany přírody [online]. 2017. Čís. 3, s. 41–43. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN2336-5056.
↑PATOKA, Jiří; KOCÁNOVÁ, Barbora; KALOUS, Lukáš. Crayfish in Czech cultural space: the longest documented relationship between humans and crayfish in Europe. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems. 2016-01-01, čís. 417. Dostupné online [cit. 2016-08-31]. ISSN1961-9502. DOI10.1051/kmae/2015038. (anglicky)