PROFILPELAJAR.COM

Růže pro Johanku; (Panychida za statečné)
Žánr	opera (hudební drama)
Skladatel	Otmar Mácha
Libretista	Josef Pávek
Počet dějství	3
Originální jazyk	čeština
Datum vzniku	1971–1974 (1973–1975)
Premiéra	8. ledna 1982, Brno, Státní divadlo v Brně (Janáčkovo divadlo)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růže pro Johanku, s podtitulem Panychida za statečné, je opera o třech dějstvích českého skladatele Otmara Máchy na libreto Josefa Pávka. Jejím námětem je osud atentátníků na Heydricha. Premiéru měla 8. ledna 1982 ve Státním divadle v Brně v budově Janáčkovy opery.

Vznik a charakteristika opery

Otmar Mácha se vrátil k opernímu žánru s odstupem zhruba deseti let po úspěšném uvedení své předchozí vážné opery, Jezero Ukereve. Na novém díle, jakési umělecké reportáži o atentátu na Heydricha,^[1] pracoval v první polovině 70. let 20. století (uváděny jsou letopočty 1971–1974^[2] nebo 1973–1975^[3]). Libretista pojal příběh obecněji, alegoričtěji a psychologičtěji, jako „baladu o věrnosti a zradě“,^[4] čemuž odpovídá i hudební zpracování. Opera nemá přímočarý děj: líčí cestu parašutistů os letiště v Anglii až po jejich pobyt a smrt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a jejich marný poslední boj, je však přerušován úvahami, vzpomínkami a halucinacemi hlavního hrdiny Prokopa. V těchto vložených scénách má významnou úlohu ženská postava: jako dívka Džejn byla Prokopovou snoubenkou v Anglii, kde zahynula při náletu, jako Jana zastupuje řadu žen, které parašutistům pomáhaly v Čechách, jako Johanka se nakonec stává jejich mstitelkou.^[5]

I hudební zpracování je velmi kaleidoskopické, Mácha používá techniky koláže nebo reportáže, jednotlivé epizody jsou hudebně ostře odlišeny. Často využívá kontrastu mezi dramaticky napjatou hudbou doprovázející bezprostřední akce hrdinů a klidnými, velebnými oratorními pasážemi zpívanými sborem mimo scénu, který reprezentuje pravoslavné mnichy nebo je vůbec ireálným komentátorem. Zaznívá i hudba jiných forem, např. taneční orchestr z baru. Zpěv se pohybuje mezi recitativem a ariosem; náročné zpěvní party se pohybují v širokém rozpětí výrazu od mluvené řeči po vypjatý kantabilní výraz. Jednotlivé postavy jsou tak výrazně individualizovány a psychologicky charakterizovány. Orchestr je většinou tlumen, aby umožnil srozumitelnost zpívaného slova, výbušnými vstupy však zvýrazňuje a osvětluje dějové situace.^[5]^[1]^[6]^[7]

Podle Ladislava Šípa je Růže pro Johanku „hudebně dramatickým vyjádřením a oslavou hrdinství a sebeobětování vůbec“.^[5]

Osoby a první obsazení

osoba	hlasový obor	premiéra (8.1.1982)
Džejn, Jana, Johanka	soprán	Magdalena Blahušiaková / Jindra Pokorná
Prokop	tenor	Jiří Olejníček / Zdeněk Šmukař
Murdych	baryton	František Caban / Jan Hladík
Krampol	tenor	Jiří Holešovský
Ďurgič	tenor	Josef Veverka
Marek	baryton	Stanislav Bechynský
Kameník	bas	Richard Novák
Murdychová	alt	Anna Barová
Květinářka	alt	Jarmila Palivcová / Daniela Suryová
Bogard	bas	Josef Klán
Klement	tenor	Vladimír Krejčík
Hampejz	tenor	Vilém Přibyl
Otec	baryton	Pavel Kamas
Hrabal	bas	Václav Halíř
1. muž v černém	bas	Jan Kyzlink
2. muž v černém	baryton	Jiří Bar
Hospodyně	soprán	Květa Belanová / Naděžda Vodičková
Barman	tenor	Josef Škrobánek
Hostinská	soprán	Cecilie Strádalová/ Milada Šafránková
Major	bas	Jiří Přichystal
Mužský hlas z tlampače	mluvená role	Jiří Bar
Ženský hlas z tlampače	mluvená role	Zdena Herfortová
Dirigent: Jiří Pinkas, režisér: Ilja Hylas, choreograf: Daniel Wiesner, scéna: Karel Zmrzlý.

Instrumentace

3 flétny, 3 hoboje, 4 klarinety, saxofon, 3 fagoty; 4 lesní rohy, 4 trubky, 4 pozouny, tuba; tympán, bicí souprava; 3 kytary, smyčce.^[4]

Reference

↑ ^a ^b HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. 10. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda–Libertas, 1993. 688 s. ISBN 80-205-0344-7. S. 629.
↑ Mácha Otmar [online]. Praha: Musica.cz, 2011 [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
↑ ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Otmar Mácha, s. 326.
↑ ^a ^b Otmar Mácha: Růže pro Johanku [online]. Praha: Dilia [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Šíp, c. d., s. 237.
↑ TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha a Litomyšl: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-348-8. S. 447.
↑ VOLEK, Tomislav. Mácha Otmar. In: CHURAŇ, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha: Nakladatelství Libri Praha, 1998. Dostupné online. ISSN 80-85983-65-6. Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.

Literatura

ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Otmar Mácha, s. 327.
JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 231.