Ráztely
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Mirovice
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′30″ s. š., 13°59′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	32 (2021)[1]
Katastrální území	Ráztely (2,1149 km²)
Nadmořská výška	500 m n. m.
PSČ	398 04
Počet domů	25 (2011)[2]
Ráztely
Další údaje
Kód části obce	121886
Kód k. ú.	721883
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Ráztely (dříve do roku 1910 Rastely a do roku 1950 Raztely^[3]; německy Rastel) je část města Mirovice v Jihočeském kraji, v okrese Písek, na hranici se Středočeským krajem, 3 km západně od Mirovic. Je zde evidováno 26 adres^[4]. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.^[5]

První připomínka Ráztel je z roku 1068^[6]. Další písemná zmínka pochází z Vyšehradského kodexu okolo roku 1085. Vesnice byla do roku 1323 spolu se Svučicemi a dalšími 20 vesnicemi podél staré solné stezky z Pasova v majetku Vyšehradské kapituly^[7]. Později se Ráztely staly manským statkem a na zdejší tvrzi seděl roku 1511 Jiřík z Ráztel († 1542), jehož dcera Anna prodala ves Janovi a Jiříkovi z Ploskovic. Dne 8. května 1584 byly Ráztely na českém sněmu připsány Kryštofovi Loubskému z Lub na Rencích^[8]. Poté, co se Ráztely dostaly do majetku Šiců z Drahenic byly roku 1622 v plen vzaty a roku 1623 prodány Příbíku Jeníškovi z Újezda a tím byly sloučeny majetkově s Březnicí. Část vsi (8 domů) patřilo k bývalému Drahenickému panství^[9]. Ráztely náleží k Drahenické farnosti.

Spíše k národopisným tématům patří pověst O mstě a vojenské cti, vztahující se k božím mukám při cestě od Ráztel ve směru k Březnici. Podle tradičního lidového podání zde byl oběšen francouzský voják, který založil ve statku v Ráztelích požár^[10].

Jak ukázal archeologický výzkum katastru v letech 1999 - 2002 Alexandrem Debnarem, patří Ráztely také k laténským (keltským) lokalitám. Jižně od obecního rybníčku v trati Za rybníkem na JZ okraji vsi byl A. Debnarem r. 1999 nalezen zlomek skleněného laténského náramku z modrého kobaltového skla bez dalšího barevného zdobení a bez souvisejících laténských nálezů, včetně keramických zlomků^[11]. Jiné archeologické nálezy ze shora citovaného výzkumu patří datováním do 11. století a korespondují tak s listinným vročením. Tyto četné keramické zlomky, rozeseté v rozsáhlém areálu citované trati, ale i na J a na JZ okraji vsi, a rovněž na levém břehu potoka JV od obce, tekoucího k Mišovicům, svědčí o rozsáhlém raně středověkém (RS 4) sídlišti, které bylo nepochybně dosti významné^[12][11].

• Na návsi se nachází kaplička zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Podle druhého zdroje je místní kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Kaple je z roku 1838.^[13]
• U komunikace v obci směrem na Sochovice se nachází vysoký kříž. Na kamenném podstavci je uvedená datace 1872.

• Josef Siblík: Blatensko a Březnicko, Obraz poměrů přírodních, historických, místopisných, školských a národopisných prací učitelstva, Jan Pavel Hille: Místopis, heslo Rastely, Blatná 1915, s. 302.
• Alexandr Debnar: Nové archeologické objevy na Mirovicku: RÁZTELY, Mirovicko, Zpravodaj města Mirovice, červen 2002, s. 15–17
• Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I., Pověst: O mstě a vojenské cti, Prácheňské nakladatelství, Písek 2002, s. 39–41
• Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 2001, Terénní akce č.1083 Ráztely, Archeologický ústav AV ČR, Praha 2003, s. 244.
• Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 2002, Terénní akce č.1140, č. 1141, č. 1142, Archeologický ústav AV ČR, Praha 2004, s. 240–241
• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Ráztely, s. 218-220. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ráztely na Wikimedia Commons