Přesun ostatků Karla Hynka Máchy na Vyšehradský hřbitov byla událost, ke které došlo 6. a 7. května 1939.^[1] Akt je považován za jednu z manifestací českého národa proti německé okupaci.^[2]

Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 – 6. listopadu 1836) byl český básník tvořící ve stylu romantismu. Po gymnáziu studoval práva a roku 1836 získal místo advokátského praktikanta v Litoměřicích. Vedle toho cestoval a hrál divadlo. Sepsal lyricko-epickou báseň Máj a byl autorem prozaických děl Cikáni nebo Márinka. Zemřel krátce před svou plánovanou svatbou s Eleonorou Šomkovou na následky prochladnutí při hašení požáru.^[1]

Po svém úmrtí byl Mácha pochován na litoměřickém hřbitově na západní straně města.^[3] Jakmile se mělo město po Mnichovské dohodě stát součástí Německem zabraného pohraničí, uskutečnil se první říjnový den roku 1938 převoz Máchových ostatků do Prahy. Podílel se na něm i bývalý guvernér Národní banky československé Karel Engliš, pražský primátor Petr Zenkl nebo odborný rada pražského magistrátu Alois Žípek, který zařídil převoz po domluvě s ředitelem pražské Pohřební služby Jaroslavem Nekvasilem. Vyzvednutí se uskutečnilo ve 12.30 a za hodinu a půl odnesli hrobník Hans Knobloch se svým pomocníkem Franzem Drakem v hedvábném sáčku exhumované pozůstatky básníka do hřbitovní márnice, kde je následně pracovníci pražského Pohřebního ústavu poskládali do rakve a poté se pohřebním vozem vydaly na cestu do metropole. Z původního místa na litoměřickém hřbitově byl rovněž odebrán náhrobní kámen. Do Prahy vůz dorazil navečer.^[4] Ostatky byly uloženy ve strašnickém krematoriu a odtud později převezeny do antropologického ústavu k průzkumu a konzervaci.^[5]

Průzkum Máchových ostatků provedl český antropolog Jiří Malý, který rovněž ostatky připravil pro pietní uložení. Jejich uložení se událo krátce po začátku německé okupace zbytku Čech a Moravy (15. března 1939) a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (o den později, 16. března)^[4][6] Básníkovy ostatky byly uloženy do dubové rakve zahalené navíc státní vlajkou a vystaveny na rampě v Panteonu Národního muzea. Dne 6. května 1939 se rakev za zvuku vyzvánějících zvonů vezla na katafalku taženém bílými koňmi ulicemi Prahy až na Vyšehrad, kde byla večer uložena v bazilice svatého Petra a Pavla.^[4]

Následující den (7. května) se uskutečnil církevní obřad vedený knězem Bohumilem Staškem. U hrobu promluvili generál Rudolf Medek či herec Eduard Kohout, jenž recitoval báseň Josefa Hory. Na závěr obřadu zazněla státní hymna zazpívaná sborem pražských učitelů.^[4] O události reportoval Československý rozhlas, který ji vysílal dvouhodinovým přímým přenosem, jímž posluchače komentářem provázeli Josef Cincibus, Miloslav Disman a František Kocourek.^[1]

• MALÝ, Jiří; NOVOTNÝ. Návrat Karla Hynka Máchy (studie o pravosti Máchových ostatků). Praha: Václav Petr, 1939. 134 s. Dostupné online. (dostupné online po registraci) 

• VRBENSKÁ, Františka. OSOBNOST: Máchovské výročí – bez Máchova kultu. Neviditelný pes [online]. 2014-05-07 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. ISSN 1212-673X.