Soudní proces s Račićem se stal sporem mezi Chorvaty a Srby, zdali má být popraven, či doživotně odsouzen. Otázkou se hlavně stala skutečnost, zdali střílel Račić na chorvatské poslance v afektu, nebo se jednalo o předem připravený čin. Pokud by byla skutečností druhá možnost, otevřela by dveře početným spekulacím. V lednu 1929 totiž král Alexandr I. Karađorđević převzal vládu v zemi, vida, že národní shromáždění již není schopné stát řídit. Takový názor měl však jugoslávský vládce již delší dobu, po střelbě ale svůj plán na převrat odložil, aby s ní nebylo nastolení nového režimu spojováno.[1]
Reference
↑PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN80-7106-671-0. S. 335. Dále jen Dějiny Srbska.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Puniša Račić na Wikimedia Commons