Psychopomp

Reliéf z pohřební lékythy z Athén: Hermés jako psychopomp vede zemřelou, Myrrhine, do Hádu, přibližně 430-420 př. n. l., Národní archeologické muzeum v Athénách.

Psychopompové (ze starořeckého ψυχοπομπός - psuchopompos „průvodce duší“)[1] jsou bytosti, duchové, andělé nebo božstva objevující se v mnoha náboženstvích, jejichž úkolem je doprovázet duše zesnulých do posmrtného života. Jejich rolí není soudit mrtvé, ale pouze jim zajistit bezpečný přechod. Často se objevují v pohřebním umění a v různých dobách a kulturách byli spojováni s koňmi, lelky, krkavci a havrany, vránami, psy, sovami, vrabci, kukačkami a jeleny. Pokud byli spojováni s ptáky, jednalo se často o jejich hejna, která měla čekat u domu umírajícího.

Klasickými příklady psychopompů v řecko-římské a egyptské mytologii jsou Cháron, Hekaté, Hermés, Merkur, Vanth a Anubis. V mnoha vírách jsou duše před odchodem do podsvětí násilně vytrženy ze svých těl.[2] V jungiánské psychologii jsou psychopompové prostředníky mezi vědomím a nevědomím. Ve snech jsou symbolizováni moudrým mužem či ženou, případně nápomocným zvířetem. V mnoha kulturách zaujímá roli psychopompa šaman, což nemusí zahrnovat pouze roli průvodce do podsvětí, ale také pomoc při porodu, tedy příchodu duše na svět.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psychopomp na anglické Wikipedii.

  1. ψυχοπομπός - Henry George Liddell, Robert Scott A Greek-English Lexicon [online]. Perseus.tufts.edu. Dostupné online. 
  2. "The Mercury-Woden Complex: - A Proposal", p. 27
  3. Hoppál, Mihály: Sámánok Eurázsiában. Akadémiai Kiadó, Budapest, 2005. ISBN 963-05-8295-3. (The title means “Shamans in Eurasia”, the book is written in Hungarian, but it is published also in German, Estonian and Finnish.) Site of publisher with short description on the book (in Hungarian) Archivováno 2. 1. 2010 na Wayback Machine..

Externí odkazy