Pryšec kolovratec
Pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod	pryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia helioscopia L., 1753
Synonyma
Galarhoeus helioscopius Tithymalus helioscopia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia) je nevysoká, ale vzhledem nápadná bylina, nejrozšířenější druh rodu pryšec v české přírodě. Má rozložitá, žlutavozelená, plochá květenství, která se stáčí ke slunci, odtud vědecké druhové jméno (helios=slunce, scopein=dívat se).

Druh pravděpodobně pochází ze Středomoří, odkud se přirozenou cestou rozšířil do celé Evropy, severní Afriky a do Asie (mimo tropické oblasti). Lidským přičiněním byl následně zavlečen do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, takže lze nyní hovořit o kosmopolitní rostlině.

V České republice se vyskytuje, vyjma vyšších poloh, téměř na celém území. Nejhojnější je v nižších a teplejších polohách, v nadmořských výškách nad 1000 m vyrůstá jen roztroušeně a obvykle přechodně.

Pryšec kolovratec je jednoletou rostlinou, přesto někteří jedinci, kteří vyklíčí na podzim, mohou přečkat zimu a kvést již brzy zjara. Je světlomilný a jinak ekologicky velmi plastický. Roste jako plevel na polích a zahradách, častý je na úhorech, rumištích, navážkách, skládkách, v příkopech i na železničních náspech. Preferuje půdy kypré, dusíkaté, hlinité až jílovité, neutrální či mírně zásadité, slabě vlhké až vysýchavé.

Jednoletá, po poranění silně mléčicí bylina s jednoduchým kůlovitým kořenem, z něhož vyrůstá přímá lodyha vysoká 10 až 40 cm. Lodyha, která bývá nejčastěji jednoduchá a jen někdy je od báze větvená, má válcovitý průřez, může být tlustá 3 až 5 mm, lysá nebo řídce chlupatá, zelená či fialově naběhlá.

Listy vyrůstají střídavě a jejich tvar bývá klínovitě obvejčitý až kopisťovitý, bývají dlouhé asi 3 cm a široké 1 cm, směrem k vrcholu se zvětšují a za kvetení postupně opadávají. Listové čepele jsou zúženou bází přisedlé k lodyze, ve spodní části jsou celokrajné, v horní pilovité a na vrcholu zaokrouhlené až mírně vykrojené.

Květenství je lichookolík s pěti velkými listeny podobajícími se listům. Větve okolíků, mající na koncích cyathia, jsou hvězdicovitě rozložené v jedné rovině obvykle do pěti hlavních paprsků. Paprsky se obyčejně dále rozvětvují do tří větví a ty se ještě vidličnatě rozvětvují do dvou větviček, záleží na vitalitě rostliny. Zákrovní listence jsou vejčité, tupé až mírně vykrojené a mívají žluté nektarové žlázky oválného tvaru. Květy kvetou od května do září. Ploidie druhu je 2n = 42.

Plodem je kulovitá, trojpouzdrá, žlutošedá, hladká nebo jemně tečkovaná tobolka, asi 3 mm velká. Každé pouzdro obsahuje jedno téměř kulaté, asi 2 mm velké hnědé semeno s jemnými dolíčky a masíčkem. V době zralosti pouzdra po celé délce prudce pukají a semena vymršťují do okolí. Na větší vzdálenosti jsou semena rozšiřována nevyčištěným osivem, statkovými hnojivy a komposty. Hojně je také roznášejí mravenci okousávající masíčko.

Pryšec kolovratec se množí výhradně semeny, zdatná rostlina jich vyprodukuje 250 až 500. Jsou dormantní a klíčí většinou až v průběhu druhého roku po přezimování v půdě, nejlépe z hloubky do 3 cm. V těžké půdě si klíčivost mohou podržet i více než dvacet let.

Tento druh je řazen mezi málo významné plevelné rostliny, které nejsou příliš konkurenceschopné a nenadělají mnoho škody. Protože tento pryšec je světlomilný a poměrně nevysoký, zapleveluje kulturní rostliny, které jsou nízké a nevytvářejí zapojené porosty, mezi vyššími rostlinami nepřežije. Nejčastěji vyrůstá v zelenině a okopaninách, obtíže způsobuje v zahradnictví. Na nejvíce zaplevelených místech se používají herbicidy, nejúčinnější jsou postřiky ještě před vyklíčením semen.

Stejně jako ostatní pryšce obsahují i tyto rostliny bílé mléko vytékající po poranění. Mléko může při požití většího množství rostlin způsobit onemocnění dobytka. Je však nebezpečné i člověku při styku s jeho pokožkou a sliznicí. Pokud se dostane do očí, může způsobit i nevratné poškození zraku.^{[1][2][3][4][5][6]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pryšec kolovratec na Wikimedia Commons