Pryšec chvojka

Jak číst taxoboxPryšec chvojka
alternativní popis obrázku chybí
Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďpryšcovité (Euphorbiaceae)
Rodpryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia cyparissias
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je jedovatá vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých.

Synonyma

  • hadí mléko
  • Tithymalus cyparissias

Původ jména

Vědecké jméno Euphorbia pochází pravděpodobně z řeckého euforbós = dobře živený a jméno Tithymalus z řeckého tithymalos = dávající mléko.[1]

Popis

Vytrvalá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní polovině obvykle s postranními nekvetoucími větvemi, listnatá, převážně lysá. Listy čárkovité až čárkovitě obkopinaté, šířka max. 3 mm, délka nejvíce 30 mm, zašpičatělé, přisedlé, celokrajné, lysé, listy na postranních větvích až čárkovité. Cyathia (viz čeleď) v koncových i úžlabních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů ledvinovitě vejčité, vzájemně nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, žluté, později hnědé nebo hnědočervené.[2] Plod je tvořen tobolkou, která je trojpouzdrá, kulovitá a hluboce brázditá. Semena jsou vejčitého tvaru, hladká.

Rozšíření

V České republice – pastviny a keřovité či travnaté meze, podél cest a silnic, trávníky, rumiště, preferuje půdy kamenité, hlinité i písčité, kyselé i zásadité, velmi dobře snáší sucho. V Evropě se vyskytuje kromě extrémního severu a jihu až k Uralu.

Opylovači

Hmyz, vítr, samosprašné a cizosprašné. Šíří se pomocí semen.

Obsahové látky

Pryšec chvojka je jedovatá rostlina. Obsahuje estery forbolu, které dráždí kůži a sliznice. V latexu toxické terpenoidní alkoholy a hořčiny a v semenech kyanogenní sloučeniny. Dostane-li se do oka, může vyvolat vředy a zákal rohovky.[3] Po vstřebání trávicím ústrojím se otrava projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí, puls je nepravidelný.

Využití

Příležitostně se pryšec používá v lidovém léčitelství. V kombinaci s řebčíkem královským má repelentní účinky na hryzce.[4]

Odkazy

Reference

  1. KOLBEK, Jiří; VĚTVIČKA, Václav. 1. vyd. Praha: Granit, s.r.o., 2000. 192 s. ISBN 80-85805-95-2. 
  2. 1
  3. 3
  4. Pěstujeme řebčík královský [online]. zahrada.bydleniprokazdeho.cz [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • Jiří Kolbek, Václav Větvička – Rostliny na každém kroku

Externí odkazy