Když v roce 1821 skončila mexická válka za nezávislost a bylo vyhlášeno Mexické císařství v čele s císařem Agustínem I. de Iturbide[1]. Už o 2 roky později se ale rozdělilo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie. Ve španělských rukou zůstaly po roce 1821 pouze Kuba, Portoriko a Španělská Východní Indie. Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval budoucí císař Iturbide proti mexickým povstalcům v španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerom, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I. císař mexický, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března1823. Po vítězství republikánů a konci prvního mexického císařství se tehdejší Mexiko rozpadlo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie, bývalé území na sever od řeky Rio Grande, již předtím anektovaly USA. Po krátkém exilu v Evropě se bývalý císař Agustín I. vrátil do Mexika, kde byl odsouzen na smrt zastřelením a popraven. Jeho vnuci budou později adoptováni příštím mexickým císařem Maxmiliánem I. a jeho ženou Charlottou a nárok na císařský trůn tak zůstane rodině Iturbide.
Pablo Escalante Gonzalbo, Bernardo García Martínez, Luis Jáuregui, Josefina Zoraida Vázquez, Elisa Speckman Guerra, Javier Garciadiego y Luis Aboites Aguilar. (2004), Nueva Historia mínima de México, El Colegio de México. ISBN968-12-1139-1. (španělsky)
Brian Hamnet (2001), History of Mexico, Cambridge University Press. ISBN84-8323-118-2. (anglicky)