Mexické císařství Imperio Mexicano ←  1822–1823  →  →  →  → vlajka znak
Motto Religión, Independencia, Unión
Geografie Mapa prvního mexického císařství
Hlavní město	Ciudad de México
Rozloha	4 925 283 km²
Nejvyšší bod	Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Obyvatelstvo
Jazyky	španělština
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Měna	real
Vznik	1822
Zánik	1823
Státní útvary a území
Předcházející Místokrálovství Nové Španělsko Následující Prozatímní vláda Mexika Federativní republika Střední Ameriky Belize Pobřeží Moskytů

Mexické císařství (španělsky Imperio Mexicano) je název zaniklého státu na území Mexika v letech 1822–1823 a 1864–1867 (viz Druhé mexické císařství).

Když v roce 1821 skončila mexická válka za nezávislost a bylo vyhlášeno Mexické císařství v čele s císařem Agustínem I. de Iturbide^[1]. Už o 2 roky později se ale rozdělilo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie. Ve španělských rukou zůstaly po roce 1821 pouze Kuba, Portoriko a Španělská Východní Indie. Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval budoucí císař Iturbide proti mexickým povstalcům v španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerom, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I. císař mexický, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po vítězství republikánů a konci prvního mexického císařství se tehdejší Mexiko rozpadlo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie, bývalé území na sever od řeky Rio Grande, již předtím anektovaly USA. Po krátkém exilu v Evropě se bývalý císař Agustín I. vrátil do Mexika, kde byl odsouzen na smrt zastřelením a popraven. Jeho vnuci budou později adoptováni příštím mexickým císařem Maxmiliánem I. a jeho ženou Charlottou a nárok na císařský trůn tak zůstane rodině Iturbide.

• 1822–1823: Agustín I. – sesazen a později popraven vzbouřenci

Dynastie: Habsbursko-Lotrinská

• 1864–1867: Maxmilián I. Mexický – sesazen a popraven republikánskými vzbouřenci

• 1867–1925: Agustín de Iturbide y Green – adoptovaný syn Maxmiliána I., vnuk císaře Agustína I., běžně znám jako Agustín III.
• 1925–1949: Maria Josepha Sophia de Iturbide dcera Salvadora de Iturbide y de Marzána (byl také vnuk císaře Agustína I.).
• 1949–současnost: Maximilian von Götzen-Itúrbide.

• Pablo Escalante Gonzalbo, Bernardo García Martínez, Luis Jáuregui, Josefina Zoraida Vázquez, Elisa Speckman Guerra, Javier Garciadiego y Luis Aboites Aguilar. (2004), Nueva Historia mínima de México, El Colegio de México. ISBN 968-12-1139-1. (španělsky)
• Brian Hamnet (2001), History of Mexico, Cambridge University Press. ISBN 84-8323-118-2. (anglicky)

• Mexický císař
• Druhé mexické císařství
• Mexiko
• Dějiny Mexika

• Obrázky, zvuky či videa k tématu první Mexické císařství na Wikimedia Commons
• (anglicky) (španělsky) Imperial House of Mexico
• (anglicky) C. M. Mayo's Maximilian Page
• (anglicky) Manet, The Execution Maximilian, Five Paintings 1867–1869

Zaniklé monarchie Ameriky
domorodé říše	Aztécký trojspolek Aztécký trojspolek • Incká říše Incká říše • Taraskánská říše
císařství	Brazilské císařství • První Mexické císařství • Druhé Mexické císařství • Haiti
království	Brazilské království • Havajské království • Království Araukánie a Patagonie
místokrálovství	Místokrálovství Nová Granada • Místokrálovství Nové Španělsko • Místokrálovství Peru • Místokrálovství Río de la Plata
knížectví	Koloniální Brazílie